Na nových pravidlech zajišťujících rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli, se domluvily státy EU. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Ministři vnitra unijních zemí se na tom shodli na svém jednání v Bruselu.
Návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, například usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
„Nařízení vytváří celoevropské postupy pro navracení osob nelegálně pobývajících v členských státech, ukládá povinnosti těm, kteří nemají právo na pobyt, a zavádí nástroje pro spolupráci mezi členskými státy. Umožňuje také členským státům zřizovat centra pro navracení ve třetích zemích,“ stojí v dnešním prohlášení.
Nelegální migranti tu zůstávají
„Tři ze čtyř nelegálních migrantů, kterým bylo v EU vydáno rozhodnutí o navrácení, zde zůstávají, místo aby se vrátili domů,“ uvedl dánský ministr pro migraci Rasmus Stoklund, jehož země nyní EU předsedá. „Jsem rád, že jsme se dohodli na novém návratovém nařízení. Věřím, že nový soubor pravidel může tato čísla výrazně pomoci zlepšit,“ dodal.
Dohoda bude sloužit jako základ pro zahájení jednání Rady EU s Evropským parlamentem s cílem domluvit se na konečném právním textu.
Mohlo by vás zajímat
Fond solidarity bez Česka
Státy EU také dosáhly politické dohody kvůli zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026. Ten je součástí migračního a azylového paktu. Česká republika je pro toto období od solidárního příspěvku osvobozena kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu.
O takzvaném mechanismu solidarity, který se týká zemí pod migračním tlakem a pomoci ostatních států, rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci. Mohla si tak požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což Česko ihned učinilo. Všechny ostatní státy, které tlaku nečelí, se ale mezi sebou musely dohodnout na způsobu, jakým se na solidaritě budou podílet. Mohly si vybrat, jestli financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.
„Fond solidarity je jedním z hlavních prvků migračního a azylového paktu EU a poskytuje účinnou podporu těm členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU.
Nová vláda chce pakt odmítnout
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.
Velikost fondu solidarity pro rok 2026 odráží podle Rady EU skutečnost, že migrační pakt začne platit až v polovině roku. Takzvané referenční číslo pro solidární fond státy EU stanovily na 21 000 relokací nebo jiných solidárních opatření. Zahrnuje to i 420 milionů eur finančních příspěvků. V praxi to znamená, že právě tento počet migrantů či finančních příspěvků si mezi sebou jednotlivé státy EU musí rozdělit. „Je na každém členském státě, aby se rozhodl, k jakému typu solidárního opatření se zaváže, včetně možnosti zavázat se ke kombinaci různých opatření,“ stojí v dnešním prohlášení.
Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku. Budou mít proto nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci. Tyto země mohou požádat o odečtení jejich příspěvků.
Dnešní politická dohoda musí být ještě formálně schválena. Očekává se, že se tak stane na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v úterý 16. prosince. Teprve poté by měly být zveřejněny jednotlivé příspěvky do fondu solidarity pro země EU.
