Zatímco dříve řidiči trpělivě postávali v dopravních kolonách a jen zřídkakdy hledali způsob, jak zácpu objet, s nástupem mobilních navigačních aplikací je hledání objízdných tras snadné. Má to však své negativní efekty.
Každý, kdo někdy cestoval v ranní dopravní špičce do Prahy, ví, že musí počítat přinejmenším s třicetiminutovou rezervou. Občas i s větší. To v případě, kdy se na některé z osmi dálnic ústících do české metropole, vyskytne dopravní nehoda a následně kolona. V tu chvíli řada řidičů zapíná některou z mobilních aplikací, které umí vyhledat alternativní trasu, po níž by se dal problém na silnici objet.
„Když se blížím k devátému kilometru, ještě za pomoci Google Maps kontroluji, zda je dálnice průjezdná až do Holešoviček. Pokud ne, sjedu raději na Kralupy a do Prahy se dostanu po souběžné silnici,“ dělí se s Ekonomickým deníkem o své zkušenosti s dojížděním paní Petra z Litoměřic, která po dálnici D8 do metropole pracovně cestuje i několikrát týdně.
S aplikací do kolony
Nejnovější studie týmu vědců z Kalifornské univerzity však nyní ukazuje, že navigační aplikace nemusí vždy vést k optimálnímu chování řidičů v případě, že na trase vznikne dopravní zácpa. Situace může naopak vyústit v horší řešení takové situace. Kolony se totiž často přesunou i na paralelní komunikace, které ovšem na tak hustou silniční dopravu nejsou dimenzovány.
V analogové době byla „sobeckost“ řidičů limitována jejich znalostí místních silničních komunikacích. Mobilní aplikace však dávají každému možnost, aby hledal pro sebe optimální trať, a tak nakonec stojí všichni. Jak ti, kteří se rozhodli si frontu na dálnici „vyčekat“, tak ti, kteří se rozhodli to „risknout“ a jet jinudy.
„Tento problém byl dlouhou dobu přehlížen,“ řekl portálu CityLab.com Alexandre Bayen, ředitel Institutu dopravních studií při Kalifornské univerzitě v Berkeley. „A to je pouze začátek něčeho, co se bude časem pouze zhoršovat,“ dodal.
Simulátor dopravních zácp
Bayenův tým se vlivem mobilních navigačních aplikací na městskou a příměstskou dopravu zabývá již několik let a své klíčové práce prezentoval loni v květnu a letos v lednu. Nicméně nyní se vědcům podařilo vytvořit dopravní simulátor s obchodním názvem Aimsun, pomocí kterého lze ukázat a předpovídat, jak se bude dopravní situace vyvíjet v závislosti na tom, jak hladký provoz bude na hlavním sledovaném tahu a jak velké procento řidičů bude používat navigační aplikace.
Ukázalo se, že když je řidiči mají vypnuté, doprava je v celé oblasti plynulejší, než když je používá třeba jen pětina z nich. Simulace byla provedena pro oblasti kolem San Franciska a Los Angeles. „Situace se dramaticky zhoršuje v momentě, kdy se stovky řidičů snaží kolonu objet postranními ulicemi, jejichž kapacita je ale není schopna pojmout,“ vysvětluje Bayen. „Vozidel, která jedou jinudy není dost na to, aby hustota dopravy na hlavním tahu poklesla, ale zároveň dost na to, aby zácpy vznikly i na paralelních komunikacích,“ dodává.
Ačkoli navigační aplikace zhoršují dopravní situaci z lokálního hlediska, Bayen upozorňuje, že zatím nikdo neprovedl analýzu, která by se soustředila na vliv těchto aplikací na efektivitu silniční dopravy jako celku. „Není tedy jasné, zda mobilní aplikace dopravě jako celku pomáhají či nikoli,“ upozorňuje Bayen. O zvýšených nákladech na opravy lokálních komunikací ani nemluvě.
Jedinou jistotou je, že podíl i počet řidičů, kteří aplikace používají, dramaticky roste. V současné době devět z deseti Američanů vybavených takzvaným chytrým telefonem má navigační aplikaci zapnutou, když někam cestuje vozem. Přitom penetrace chytrými telefony dosahuje mezi obyvatelstvem USA až sedmdesáti procent.
Autonomní vozy situaci zřejmě nezlepší
Výsledky studií ale naznačují i to, že další problém se objeví v momentě, kdy dojde k masivnímu rozvoji samořiditelných vozů. Bude proto velice záležet na algoritmu, kterým se při vyhledávání trasy budou řídit. Navigační aplikace vám dnes dokáže nabídnout alternativní trasu s údajem, která je nejrychlejší.
Konečné rozhodnutí však náleží řidiči. Jinými slovy, někdy se nevyplatí ujet několik kilometrů navíc jen proto, že zvolená trasa je o minutu kratší. Jestliže se samořiditelné vozy budou orientovat čistě podle dojezdového času, doprava může být v konečném důsledku zhuštěna daleko více, než je tomu v současnosti.
-zm-