Rozjetí projektu na zahájení domácí těžby lithia by mělo vyjít na 11 miliard korun. Skupina ČEZ kvůli tomu žádá o dotaci ve výši jedné miliardy a čtvrt, vyplývá z informací Operačního programu spravedlivá transformace. Program ovšem podotýká, že jde o orientační částky, které se mohou měnit. Lithium je základní surovinou pro výrobu takzvaných Li-ion baterií, jejichž poptávka v posledních letech prudce stoupá, a to především v návaznosti na dekarbonizaci evropského hospodářství.
Cílem projektu je zahájit domácí těžbu lithia na Cínovci v Krušných horách. Celý záměr je velmi široký a zahrnuje kompletní infrastrukturu nezbytnou pro těžbu lithia, ale i cínu a wolframu. Na projekt navazuje další strategický projekt v Ústeckém kraji – Gigafactory.
V případě schválení podpory budou z Operačního programu spravedlivá transformace podpořeny jen vybrané části projektu.
„Podpora projektu je nicméně podmíněná kladným stanoviskem EIA,“ stojí v informační bázi Operačního programu spravedlivá transformace.
Nositelem projektu je akciová společnost ČEZ. V tuto chvíli probíhá probíhá zpracování studie proveditelnosti.
Celkové náklady na projekt mají činit 11 000 000 000 korun, z toho z vlastních zdrojů do projektu ČEZ vloží 9 750 000 000 korun. Předpokládaná výše dotace je 1 250 000 000 korun.
„Uvedené částky jsou pouze orientační a budou se pravděpodobně měnit,“ stojí dále v projektu.
Harmonogram projektu zní: rok 2022 – EIA, změna územního plánu a zásad územního rozvoje kraje, 2023 – povolení k těžbě, 2023 až 2024 – stavební povolení, 2024 – výstavba závodu, strojní vybavení a zahájení těžby.
Server Seznam Zprávy předevčírem uvedl, že společnost Geomet získala v Česku pozemky pro továrnu na zpracování lithia z dolu na Cínovci. Kupní cena dosáhla téměř miliardy korun. Jedním z prodávajících je bývalý šéf středočeských silničářů.
Těžba lithia, klíčové suroviny pro výrobu baterií, se v tuzemsku výrazně přiblížila. Společnost Geomet koupila průmyslový areál Dukla, kde hodlá vystavět závod na výrobu lithia z Cínovce.
Firmu Geomet vlastní tuzemská energetická firma ČEZ (51 procent) a australská těžební společnost European Metals Holdings (49 procent). „Oznámení, které zveřejnila společnost European Metals Holdings, můžeme potvrdit v plném rozsahu. Rádi bychom ale zdůraznili, že vydané oznámení se týká zejména získání opcí na dotčené pozemky,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Průmyslový areál vzdálený šest kilometrů od obce Újezdeček vyjde podle prezentace firmy European Metals Holdings celkem na 966 milionů korun. V areálu Dukla pak firma plánuje postavit závod na zušlechťování rudy a závod na výrobu lithia pro baterie, uvedly dále Seznam Zprávy.
„Koupě těchto pozemků je nedílnou součástí projektu Cínovec – akvizice pozemků, na kterých má být postaven závod na výrobu lithia. Blízká poloha areálu Dukla k místu těžby je klíčová a zajistí minimalizaci nákladů na dopravu a dopadů na životní prostředí. Získané pozemky jsou určeny pro průmyslové využití,“ uvedl ve zprávě pro investory výkonný ředitel společnosti European Metals Keith Coughlan.
Pozemky areálu Dukla vlastnily podle Seznam Zprávy čtyři soukromé firmy, přičemž všechny přilehlé pozemky relevantní pro tuto lokalitu jsou ve vlastnictví českého státu nebo místních úřadů. Firma Geomet v rámci smlouvy jeden z pozemků koupila ve veřejné dražbě, na získání dalších tří uzavřela předkupní právo.
„Koupený pozemek vlastní firma Datou. Podle evidence skutečných majitelů ji vlastní Jan Lichtneger, odvolaný ředitel středočeských silničářů, který figuroval v kauze Dozimetr. Za půlhektarový pozemek už byla zaplacena záloha 120 tisíc korun a 930 tisíc korun bude vyplaceno po zápisu do katastru nemovitostí, který se očekává na začátku července,“ napsaly Seznam Zprávy.
„Společnost Geomet nabyla předmětný pozemek na základě toho, že v dražbě učinila nejvyšší podání,“ doplnil mluvčí ČEZu Kříž.
Největší pozemek (17,5 hektaru) včetně parcel pro železniční vlečku přiléhající ke stávající železniční trati prodává firma Imola Company, již podle rejstříku vlastní Stanislav Perman. Dalšími prodávajícími jsou FVE Tech Zdeňka Kyselého a MC Centrum Michala Tokarika.
Na ústeckém krajském odboru územního plánování už bylo požádáno o změnu územního plánu v okolí areálu Dukla, aby mohl vzniknout koridor pro dopravu rudy. Výsledek se čeká ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Na výsledku pak závisí i koupě dalších tří pozemků, respektive využití opcí na jejich koupi.
Geomet tedy podepsal smlouvy s budoucími opcemi na získání všech potřebných pozemků v lokalitě Dukla v celkové hodnotě 966 milionů korun. Společnost European Metals Holdings už poskytla společnosti Geomet půjčku ve výši 5,51 milionu dolarů (121 milionů korun) na její podíl na všech vkladech a opčních poplatcích. „Skupina ČEZ se na financování také podílela,“ dodal pro Seznam Zprávy Kříž.
„Dobyvateli“ lithia se moc nedařilo, skončil ve ztrátě. Ze struktur zmizel zástupce ČEZu
Česká firma Geomet provádí průzkum těžby lithia pod Cínovcem a v následujících letech zde plánuje uskutečnit jeho těžbu. Na sklonku roku firma, majoritně vlastněná ČEZem přes Severočeské doly, zveřejnila hospodářské údaje za rok 2021. Nedopadly dobře. Za období od července 2020 do 31. prosince 2021 byla zjištěna ztráta ve výši 66 497 858 korun. Ze struktur Geometu také zmizel Pavel Čmelík. Ten už není ani zaměstnancem ČEZu.
Pod Cínovcem v Krušných horách se nachází 3 až 5 procent světových zásob lithia a Česká republika je tak jedním z nejvýznamnějších ložisek/nalezišť tohoto významného kovu v Evropě.
Lithium je zásadním prvkem pro výrobu baterií, které slouží k akumulaci elektrické energie. Díky významnému rozmachu elektromobility a potřebám skladování energie nejen z obnovitelných zdrojů celosvětová poptávka po lithiu prudce roste.
Obchodní podíl ve výši 51 procent drží v Geometu Skupina ČEZ prostřednictvím své společnosti Severočeské doly, zbývajících 41 drží nepříliš průhledná společnost European Metals Holdings.
Na poslední valné hromadě Geometu v sídle ČEZu zazněly nepříliš příznivé informace o hospodaření společnosti.
„Předseda valné hromady konstatoval, že na základě účetní závěrky společnosti k 31.12.2021 za období 1.7.2020 – 31.12.2021 byla zjištěna ztráta k 31.12.2021 ve výši 66 497 858,62 Kč,“ stojí v zápisu z valné hromady.
Po diskuzi mezi společníky poté předseda valné hromady navrhnul, aby bylo schváleno, že vykázaná ztráta bude převedena na účet neuhrazených ztrát minulých let.
„Poté bylo přistoupeno k hlasování o návrhu za přítomnosti obou společníků: hlasy pro: 100 %, hlasy proti: nikdo, zdržel se: nikdo. Předseda valné hromady konstatoval, že návrh byl schválen. Valná hromada se usnesla požadovanou většinou hlasů přítomných společníků tak, že schvaluje, aby ztráta ve výši 66 497 858,62 Kč byla převedena na účet neuhrazených ztrát minulých let. Proti tomuto usnesení nebyl podán žádný protest,“ stojí dále v zápisu z valné hromady z konce prosince.
Odchod manažera ČEZu
Z obchodního rejstříku navíc vyplynulo, že už loni v únoru skončil předseda rady jednatelů společnosti Geomet, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách, Pavel Čmelík ze skupiny ČEZ.
Čmelík pracoval v ČEZ od roku 2019, kdy řídil oddělení rozvoje nových společností skupiny. Před nástupem do ČEZ byl mimo jiné znám jako člověk, který přivedl do Prahy britské hračkářství Hamleys. Dříve prošel několik pozic v mezinárodních společnostech, jako jsou Deloitte, Arthur D. Little, Morgan Stanley a Procter & Gamble. Je absolventem Středoevropské univerzity v Budapešti a Západočeské univerzity v Plzni.
Čmelík byl také vyslancem ČEZu také v dosud nenaplněném slovenském projektu InoBat.
ČEZ v červnu roku 2020 investoval do InoBatu 10 milionů eur formou konvertibilní půjčky. Nedávno se však z firmy stáhl a o spolupráci ztratil zájem (více ve zprávě z minulého týdne). „Konvertibilní půjčka byla ze strany InoBatu už splacena, takže ČEZ již není podílníkem ve společnosti,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Jenže už tři roky čteme zprávy o stavbě gigafactory InoBatu na Slovensku, avšak ta dodnes nevyrábí. V posledních měsících vypouští InoBat zprávy o chystané stavbě výrobního závodu ve španělském Valladolidu nebo v Srbsku, které údajně nabídlo nadstandardní investiční pobídku.
Ale zpět k Pavlu Čmelíkovi. Po zveřejnění výsledků Geometu se objevila diskuse na Twitteru, kterou inicioval uživatel sociální sítě pod nickem Johann von Elbogen a zmínil jak Geomet, tak zatím nerealizovaný projekt InoBat.
„Ano, jsem to já. ČEZ vlastní z 51% Geomet a také měl zainvestováno v InoBat (pro @von_Elbogen ) V obou projektech jsem ČEZ zastupoval, ale pak jsem odešel a dělá to někdo jiný. Byl jsem zaměstnanec s nulovými politickými vazbami a věřte, že daleko od vrcholového vedení ČEZ :),“ zareagoval Pavel Čmelík na tweet.
„Geomet je ´taková normální kauza´,“ odvětil von Elbogen.
„Do určité míry asi ano 🙂 Lidi/politici si myslí, že je Lithium je jako ropa a že na tom strašně vyvaří a snaží se k tomu za každou cenu nějak dostat. No a pak čase zjistí, že je to vlastně dost těžký projekt a zas taková tiskárna na prachy to není a jdou o dům dál :),“ zareagoval Čmelík.
Podle profesní sítě LinkedIn už Pavel Čmelík v ČEZu nepracuje od března 2022. Podle téže sítě pracuje Čmelík jako Head of Family Office v TCF Capital byznysmena Tomáše Čupra (například Slevomat, Dáme jídlo nebo Rohlík – pozn. red.).
„Pavel má na starost celkové řízení skupiny, tvorbu investiční strategie a financování portfolia. Nastavuje klíčové cíle a zodpovídá za jejich naplnění. Součástí jeho práce je také identifikace vhodných investičních příležitostí a jejich následná realizace. V minulosti pracoval v mezinárodních společnostech působících v odvětvích investičního bankovnictví, strategického poradenství a FMCG. Více než deset let budoval a řídil vlastní byznys v oblasti maloobchodu,“ lze se dočíst na webových stránkách TCF Capital.
Lithium jako volební tahák
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením ČSSD tehdy krátce před volbami podepsala s European Metals Holdings memorandum o těžbě.
V březnu 2018 Česká republika memorandum vypověděla, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) pak na konci března uvedl, že dohodu, na základě které do hry vstoupil jako majoritář ČEZ, považuje za úspěch. Analytici tehdy uvedli, že stát využil ČEZ, ve kterém má majoritní podíl, aby se dostal zpět k možné těžbě lithia v Česku.
V České republice je podle odhadů asi tři až pět procent světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.
Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Odbytištěm pro krušnohorské lithium by podle ČEZ mohly být baterie do elektromobilů či baterie systémů pro ukládání elektřiny.
Z historie Cínovce
Cínovec je ložisko lithia, cínu a wolframu, situované ve svrchní části malé žulové intruze na hranici ČR a Německa asi 6 km nad městem Dubí na Teplicku. Větší část ložiska se nachází na české straně, zatímco menší část leží pod německým Zinnwaldem.
Těžba na Cínovci započala již ve středověku. Zprvu se jednalo o rýžování minerálů cínu a wolframu (kasiteritu a wolframitu) v potocích, později šlo o přípovrchové rubání křemenných žil, které vycházely na povrch v oblasti při hranicích s Německem. Od 17. století těžba v Čechách i v Sasku postupovala podél žil do stále hlubších partií ložiska. Jedna z přístupových štol na saské straně byla po uzavírce zpřístupněna a slouží turistům jako zajímavá atrakce.
Těžba na české straně se urychlila ve válečné době a trvala až do uzavírky v roce 1991, ačkoli posledních zhruba 20 let bylo věnováno spíše podzemnímu průzkumu hlubších částí ložiska směrem k městu Dubí. Těžební činnost na české straně Cínovce probíhala z lokality tzv. Starého závodu, kde byla zapuštěna kolmá produkční šachta a těžilo se zhruba 8 křemenných žil bohatých na cín a wolfram. Jak docházely žilné zásoby, obrátila se v 70. letech 20. století pozornost geologů směrem k jihu. Podzemním průzkumem zde byly objeveny rozptýlené rudy cínu a wolframu, sice s nesrovnatelně menšími obsahy kovů než v žilovině na Starém závodě, ovšem s větším objemem předpokládaných zásob.
„V roce 1991 bylo ložisko uzavřeno z důvodu nerentabilnosti. Současný koncept potenciálního obnovení rentabilní těžby vychází z předpokladu vyšších cen cínu a wolframu a použití nových technologií při těžbě a zpracováni rudy, ale hlavně z výhledově rostoucího významu lithia pro moderní hospodářství 21. století a odklon od výroby energie z fosilních zdrojů,“ uvádí na svých webových stránkách společnost Geomet.
Cínovec je podle Geometu sice velké, ale z hlediska kovnatosti relativně chudé ložisko lithia. Jeho nevýhodou jsou vysoké náklady na těžbu podzemním způsobem. Pozitivy naopak jsou zásoby cínu a wolframu, jejichž hodnota sníží výrobní náklady lithia, jednoduchý a bezpečný proces zpracovaní rudy a nesrovnatelně malý ekologický dopad důlní činnosti na životní prostředí i na život obyvatel v regionu.
„Otevření dolu by se příznivě promítlo i na zaměstnanosti v regionu, kde je předpoklad vytvoření mnoha pracovních příležitostí nejen v dole samotném, ale i v navazujících odvětvích nebo službách. Do rozpočtu města Dubí by z poplatků za vydobytý nerost a dobývací prostory ročně přibývala nemalá částka finančních prostředků,“ tvrdí společnost.
Jan Hrbáček, David Tramba
