Napětí před výběrem dodavatele stavby nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelínu roste a oba zbývající účastníci tendru – francouzské EDF a korejské KHNP – vytahují další trumfy. EDF se pochlubilo tím, že jeho reaktor bude v českých podmínkách snazší licencovat. Používá totiž stejné díly a systémy, které má starší a větší reaktor typu EPR.
Právě touto informací se rozhodlo EDF pochlubit při setkání s novináři a jadernými experty, které se konalo včera v Praze. „EPR1200 má 80 procent technologií stejných jako reaktor EPR. Není tam nic nového, žádná zásadní inovace. Licencování našeho reaktoru by proto mělo být jednodušší,“ řekl Vakis Ramany, viceprezident EDF pro rozvoj nových jaderných projektů. Dodal, že licencováním reaktoru v Česku bude muset projít investor nového bloku – tedy podnik Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ.
Původní reaktor EPR o elektrickém výkonu 1650 megawattů, který EDF postavila ve Finsku, Francii a Číně a teď staví další dva bloky ve Velké Británii, je pro české podmínky příliš velký. EDF a jeho technologická dceřiná firma Framatome proto připravily menší reaktor o výkonu 1200 megawattů, který bude vhodnější pro země střední velikosti.
Změna přitom nespočívá v nějakém zmenšení reaktoru po přepočtu trojčlenkou. Hlavní komponenty zůstanou stejné, pouze se zmenší jejich počet. Například místo čtyř parogenerátorů reaktoru EPR zůstanou v menším EPR1200 pouze tři. Korejci přitom budou mít se svým reaktorem APR1000, se kterým chtějí uspět v Česku, více práce. Starší korejské reaktory, z nichž APR1000 vychází, totiž nemají bezpečnostní prvky požadované v zemích Evropské unie, jako je dvojitá obálka reaktoru (dvojitý containment) nebo lapač taveniny.
Vakis Ramany zmínil ještě jednu výhodu, k níž přišlo EDF spíše náhodou. Francouzský jaderný regulátor ASN dopisem oslovil Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a nabídl mu součinnost a informační podporu při licencování reaktoru EPR1200 v Česku. Jedná se o nadstandardní krok, který není v jaderné branži pravidlem. Jedná o vlastní iniciativu francouzského regulátora a EDF si ji podle Ramanyho vyjádření nevyžádalo.
Vyhrají Korejci díky nižší ceně?
Jak tedy vypadají šance dvou uchazečů získat stamiliardovou zakázku na jaderné bloky? Dobře informované zdroje Ekonomického deníku dávají o něco vyšší šance korejskému KHNP. To prý podalo „nabídku, kterou nelze odmítnout“ s cenou, která jde až na hranu dumpingu. Korejci totiž zatím žádnou jadernou elektrárnu v Evropě nepostavili a případné vítězství v českém tendru se pro ně může stát odrazovým můstkem pro získání dalších zakázek – na Slovensku, v Polsku, Švédsku či Turecku.
Pro výběr francouzské technologie naopak hovoří zkušenosti EDF se stavbou jaderných bloků v náročném prostředí zemí Evropské unie a také politické faktory. Vítězství EDF by mělo upevnit nadějně se rozvíjejí partnerství Česka a Francie na evropské scéně, které se do budoucna nemusí omezovat jen na „rehabilitaci“ jaderné energetiky jako spolehlivého zdroje pro bezemisní výrobu elektřiny. Možné scénáře, jak jaderný tendr dopadne, jsou popsány v článku ČEZ převzal dvě nabídky v rozšířeném jaderném tendru. Zde je pět scénářů, jak to může dopadnout.
Závazné nabídky předložili oba uchazeči na konci dubna. ČEZ je v nejbližších týdnech vyhodnotí a v polovině června předá výsledek vládě. Ta by měla do poloviny července vítěze tendru potvrdit a oznámit, kdo vyhrál. Předpoklad je, že smlouvy budou finalizovány během tohoto roku a připraveny k podpisu do 31. března 2025. První nový jaderný blok má být spuštěn v roce 2036 v dukovanské lokalitě.
Podle odhadu ředitele společnosti Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ Petra Závodského bude postup nejspíš takový, že dojde k podpisu závazné smlouvy na dva bloky v Dukovanech a opce na dva bloky v Temelíně. Až s odstupem několika let má následovat případný podpis závazné smlouvy o stavbě bloku v temelínské lokalitě.
David Tramba
