Stovky svíček, květiny, srdce připomínající Václava Havla i vzkazy napsané křídou přímo na asfalt. Pražská Národní třída se v úterý 17. listopadu proměnila v místo vzpomínek na sametovou revoluci. Lidé přicházeli navzdory dešti, který postupně smýval nápisy na vozovce. Výročí událostí z let 1939 a 1989 si připomněli také studenti a rektoři vysokých škol na Albertově.

Návštěvníci Národní třídy zapalovali svíčky, pokládali květiny a zastavovali se u historických fotografií z listopadových demonstrací. Mezi stovkami červených kahanů nechyběla ani kovová srdce připomínající prvního českého prezidenta Václava Havla.

Vzpomínky se ale neomezovaly pouze na pietní místo. Lidé psali své vzkazy křídou přímo na mokrou vozovku. Déšť nápisy postupně rozmazával, další ale přibývaly. Národní třída se tak na jeden den stala také prostorem pro osobní vyjádření toho, co pro návštěvníky znamená svoboda a demokracie.

Součástí připomínky byly rovněž historické fotografie a materiály věnované událostem československých dějin. Na bezpečnost návštěvníků dohlíželi strážníci městské policie.

Mohlo by vás zajímat

Na Albertově připomněli roli studentů v boji za demokracii

Události 17. listopadu si připomněly také desítky lidí na pražském Albertově, odkud v roce 1989 vyšel studentský průvod do centra Prahy. Zástupci vysokých škol a studentů zde položili věnce a zapálili svíčky. Pietní akce se na Albertov vrátila po dvou letech, kdy se kvůli výstavbě univerzitního výzkumného centra konala na Vyšehradě.

Rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima ocenil současnou občanskou angažovanost studentů. „V posledních týdnech jsme znovu viděli, že vám veřejné dění není lhostejné. Že jste připraveni ozvat se, když máte obavy o budoucnost demokracie, nezávislost veřejnoprávních médií nebo podobu společnosti, ve které chcete žít. A já vám chci za tuto občanskou angažovanost poděkovat,“ uvedl.

Právě z Albertova vyšel 17. listopadu 1989 studentský průvod, který komunistická policie následně násilně potlačila na Národní třídě. Demonstrace původně připomínala události roku 1939, kdy nacisté po protiokupačních protestech uzavřeli české vysoké školy, zatkli více než tisíc studentů a pedagogů a devět představitelů studentských organizací popravili. Studentský protest o padesát let později se stal jedním z rozhodujících impulzů sametové revoluce.