Z evropských dotačních prostředků, státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů by měl být podpořen výzkum a vývoj například v oblasti elektromobility, akumulace elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také nové technologie v potravinářství. Předpokládá to Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky, kterou má projednat vláda.
Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) předkládá vládě ke schválení vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Strategii musí schválit následně také Evropská komise (EK), protože RIS3 je zejména nutným předpokladem pro čerpání evropských dotačních programů do roku 2020.
EK komise již českou strategii jednou posuzovala, většinu jejího obsahu schválila, nicméně vrátila ČR k dopracování dvě kapitoly, které označila za příliš obecné. Právě tyto upravené kapitoly bude vláda nově schvalovat, aby mohl být strategie schválena EK jako celek a čeští vědci a výzkumníci získali přístup k evropským finančním prostředkům. Ty budou v rámci strategie doplněny na základě přesně daných pravidel doplněny o příspěvek ze státního rozpočtu a dalších zdrojů, jako jsou například rozpočty krajů. Z tohoto důvodu budou na rozdělování prostředků vedle centrálních institucí, jako je třeba vládní Rada pro výzkum vývoj a inovace, také nové krajské rady pro inovace. Jejich role by měla být však především koordinační a doporučující.
Bělobrádkem předkládaná přepracovaná strategie poměrně podrobně definuje jaké oblasti výzkumu a inovací mají být předmětem zmíněné podpory. Patří sem: pokročilé stroje pro silný a globálně konkurenceschopný průmysl, tzv.digital market technologies a elektrotechnika, dopravní prostředky pro 21. století, péče o zdraví a pokročilá medicína, kulturní a kreativní průmysly, zemědělství a životní prostředí.
V jednotlivých vyjmenovaných oborech jsou potom dále specifikovány technologie či řešení, které mají být preferovány. Například ve strojírenství to jsou high-tech produkty s vysokými náklady na inovace, které však mají potenciál uplatnit se na trhu. V případě energetiky se počítá třeba s podporou vývoje technologií na využití vedlejších energetických produktů ze spalovacích procesů uhelných zdrojů (popel, popílky, energosádrovec, apod.), především pro produkci stavebních materiálů. Dále jsou to v tomto sektoru například také metody zpracování a úpravy radioaktivních odpadů a demontáže jaderných elektráren po ukončení provozu, nebo levnější akumulace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pro domácí spotřebu.
Moderní trendy chce strategie podpořit i v tradičnějších oborech, jako je třeba hutnictví. Nové technologie zde mají pomoci snížit výrobní náklady, včetně spotřeby energie a pomoci tak českému hutnictví konkurovat svými výrobky na světovém trhu i cenově.
Dalšími oblastmi kam má směřovat podpora je třeba rozvoj e-governmentu v oblasti sociální zdravotní, nebo rozvoj digitální gramotnosti. Na prostředky pro výzkum a inovace by podle strategie měl dosáhnout i automobilový průmysl, zmíněny jsou třeba technologie ovlivňující bezpečnost nových automobilů.
Miloš Cihelka
