Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) má letos v plánu tržby dosahující téměř 2 miliard korun. NAKIT je strategický partner státu zajišťující komunikační a informační služby pro záchranné a bezpečnostní složky a veřejnou správu.

Státní podnik – Národní agentura pro komunikační a informační technologie – byla založena 1. února 2016 jako servisní organizace ministerstva vnitra. Poskytuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií s využitím více než 40 regionálních pracovišť.

Statut agentury vymezuje široký rozsah činností a předurčuje NAKIT k vybudování nových kompetencí umožňujících např. informační a komunikační technologie nejen provozovat a udržovat, ale zároveň je dlouhodobě rozvíjet v souladu s potřebami jejich uživatelů.

NAKIT zajišťuje koncepční rozvoj kritické komunikační infrastruktury a bezpečné řešení sdílených služeb státu.

Při volbě tohoto řešení se ministerstvo vnitra jako zakladatel podniku inspirovalo zahraničními vzory existujících státních agentur i státních společností v zemích EU poskytujících ICT služby veřejným institucím. Jsou jimi např. Bundesrechenzentrum v Rakousku, agentura Statens IT v Dánsku či Logius v Nizozemí, německé federální agentury IT-Zentrum Bund nebo státní agentura NASES na Slovensku, která mimo jiné zajišťuje provoz, správu a rozvoj vládní datové sítě GOVNET.

Mohlo by vás zajímat

Veškeré činnosti si státní podnik snaží zabezpečit sám, outsourcuje jen malé množství z nich. Foto: IZS

„Pro rok 2022 jsou plánovány tržby ve výši necelé 2 miliardy korun s kladným hospodářským výsledkem na úrovni černé nuly. Plán na rok 2023 nyní dokončujeme,“ začal odpovědi na otázky Ekonomického deníku v souvislosti s projektem popisu činnosti a hospodářské kondice státních podniků a akciových společností vedoucí oddělení Komunikace a marketing Lukáš Trnka.  

Rok 2021 NAKIT zakončil čistým ziskem ve výši 10,4 milionu korun.

Výroční zpráva je k dispozici ZDE.

„Pokud se jedná o výhled hospodářského výsledku na letošní rok, předpokládáme, že dodržíme plán,“ předvídá Lukáš Trnka.

NAKIT má 523 zaměstnanců.

Veškeré činnosti si státní podnik snaží zabezpečit sám, outsourcuje jen malé množství z nich.

„Naše vlastní činnosti, např. backoffice, jsou realizovány interními zdroji. V případě poskytovaných služeb pro naše zákazníky dochází ve vybraných případech k částečnému outsourcingu,“ pokračuje Lukáš Trnka.

Jednou z významných zakázek pro stát je zajištění správy, provozu a rozvoje komunikační infrastruktury, kde NAKIT zajišťuje služby pro klíčovou infrastrukturu ministerstva vnitra.

Mezi další zakázky patří např. zajišťování služeb pro tzv. Chytrou karanténu, provoz a rozvoj Portálu občana, poskytování služeb podpory provozu a rozvoje systémů ministerstva vnitra EKIS a ISoSS nebo provoz bezpečnostního Dohledového centra eGovernmentu a další.

Více informací lze nalézt ZDE.

Jak již bylo konstatováno, hlavním partnerem NAKIT je ministerstvo vnitra a jeho podřízené složky, kde dochází de facto k nepřetržité komunikaci ohledně poskytování služeb, zajišťování konzultačních a jiných ad hoc služeb, projektů apod.

Má Národní agentura pro komunikační a informační technologie konkurenta v komerčním sektoru?

„Vzhledem k jedinečnosti našich dodávek pro infrastrukturu státu, nelze uvažovat o konkurenčním střetávání. Jako státní podnik jsme byli ministerstvem vnitra zřízeni právě proto, abychom infrastrukturní a další služby pro svého zřizovatele zajišťovali,“ uvádí dále Lukáš Trnka.  

Je podle Lukáše Trnky státem zřízená společnost schopna konkurovat privátním firmám? 

„Nelze hovořit o konkurenci jako takové. Některé klíčové služby, součásti kritické infrastruktury a strategické dodávky si má stát provozovat a řídit sám; je to efektivnější, bezpečnější a levnější. V některým případech lze samozřejmě subdodávky svěřit dodavatelům ze soukromého sektoru, ale na straně státu musí takové subdodávky odborně řídit zkušený tým. Pokud jde o naše výsledky, NAKIT lze rozhodně srovnávat se soukromými ICT firmami a opakovaně se nám to podařilo prokázat. Zaměstnáváme experty v IT a dalších příbuzných oborech a opakovaně jsme oceňováni našimi zákazníky,“ uzavřel šéf oddělení Komunikace a marketing Národní agentury pro komunikační a informační technologie Lukáš Trnka.

Nejde o byznys, ale o kvalifikované služby

Jak hodnotí hospodářské výsledky státního podniku NAKIT jeho zřizovatel – ministerstvo vnitra?

Hospodářský výsledek, průběžný stav hospodaření a plnění předem odsouhlaseného finančního plánu projednává na svých zasedáních dozorčí rada NAKIT, která následně doporučuje schválení zakladateli. 

„I přes ne zcela jednoduchou globální makroekonomickou situací lze hospodářský výsledek za rok 2021 hodnotit pozitivně. Zároveň je však zapotřebí připomenout, že primárním účelem státního podniku není vytvářet v daném odvětví obvyklý zisk. Účelem státního podniku je kvalifikovaný výkon služeb, které z různých důvodů nelze efektivně vykonávat v podmínkách organizačních složek státu,“ uvedla k otázkám Ekonomického deníku Hana Malá z ministerstva vnitra.

Jaké úkoly v poslední době ministerstvo vnitra NAKIT zadalo a jak je podnik plní?

Klíčovou činností státního podniku NAKIT je zajištění správy a provozu komunikační infrastruktury ministerstva vnitra a radiové sítě složek Integrovaného záchranného systému a správa, provoz a rozvoj informačních systémů ministerstva.

„V tomto a budoucím roce budou zároveň narůstat aktivity NAKIT v souvislosti s realizací projektů financovaných z Národního plánu obnovy. Z dalších významných zakázek se jedná zejména o provoz a rozvoj Portálu občana, podporu provozu a rozvoje systémů EKIS a ISoSS MV nebo provoz bezpečnostního Dohledového centra eGovernmentu,“ doplňuje Hana Malá.

Jaká je vize pro práci podniku, chystaná zadání či úkoly státu, pro příští roky?

„Vize pro práci podniku vychází ze schválené strategie, která předpokládá zajištění koncepčního rozvoje kritické komunikační infrastruktury a bezpečného řešení sdílených služeb státu. Další úkoly, zadání a změny budou vycházet z výsledků plánované Transformace digitalizace a přechodu NAKIT pod Digitální a informační agenturu (DIA) řízenou Úřadem vlády České republiky,“ dodává zástupkyně resortu Víta Rakušana (STAN).

Jan Hrbáček