INZERCE

Soumrak průmyslu kvůli energetické krizi? Situace zatím není tak hrozná, jak se očekávalo. Foto: Pixabay

Nařízení vlády, které rozšíří cenový strop na energie i pro velké odběratele, je hotové. Co obsahuje?

Elektřinu a zemní plyn za cenu, která se zastaví o hraniční strop, si v příštím roce nejspíš nakoupí také velcí odběratelé z řad průmyslu a služeb. Předpokládá to navržená změna nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, kterou předložilo do mezirezortního připomínkového řízení ministerstvo průmyslu a obchodu.

Stalo se tak dnes, účastníci připomínkového řízení mají čas na reakci do 12. prosince. Výsledný návrh by mohla vláda schválit do konce prosince tak, aby mohl začít platit od počátku příštího roku. Návrh má srovnat podmínky pro všechny bez ohledu na výši odběru. Výše cenového stropu zůstává stejná jako v původním nařízení vlády č. 298/2022 Sb.: 5000 korun za MWh elektrické energie (6050 Kč včetně DPH) a 2500 korun za MWh zemního plynu (3025 Kč včetně DPH).

Domácnosti mají výhodu v tom, že strop se na ně vztahuje bez ohledu na výši odběru. V případě velkých odběratelů platí strop jen do výše 80 procent nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny v daném odběrném místě. Limit 80 procent platí také v případě odběru zemního plynu. Velkoodběratelé navíc nezískají stopovou cenu automaticky, ale budou muset o ni požádat, jak vyplývá z textu vloženého do vládní legislativní databáze eKlep.

Ministerstvo v návrhu stanovilo ještě jednu podmínku. Na zemní plyn použitý pro výrobu elektrické energie se cenový strop nevztahuje. Naopak na plyn spotřebovaný při výrobě tepla jej využít lze.

Plošnou podporu velkým podnikům na úhradu části nákladů na drahé energie dlouho blokovala Evropská komise a její přísná pravidla pro poskytování veřejné podpory. Ke změně došlo 9. listopadu, kdy Komise zveřejnila svůj Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině. Rozšířila tím členským státům možnost zavést dočasná podpůrná opatření na ochranu podniků ohrožených vysokými cenami energií. Mezi podmínky patří ukončení takové podpory do 31. prosince 2023.

Podle odhadu Ministerstva průmyslu a obchodu bude mít rozšíření kategorií zákazníků se stropovanou cenou o velké podniky dopad do státního rozpočtu v rozsahu nejvýše 40 miliard korun. Navržené opatření nahradí dříve navržený program podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu pro velké odběratele, na který je již v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 vyhrazeno 30 miliard korun.

Koaliční vláda vedená Petrem Fialou schválila cenové stropy pro elektřinu a zemní plyn platné pro rok 2023 na počátku října. V původní podobě se vztahoval na malé a střední odběratele elektřiny a zemního plynu, ale také na plyn určený pro vytápění bytových domů a pro teplárny. Krátce poté padlo rozhodnutí, že stát zastropuje také regulovanou část ceny elektřiny a plynu, což v příštím roce vyjde na dalších 35 miliard korun.

Vysoké náklady na dotování cen elektřiny a plynu chce vláda v příštím roce uhradit díky zdanění nadměrných zisků energetických, rafinerských a těžebních společností a bank, ale také s pomocí odvodů z nadměrných příjmů z prodeje elektřiny.

David Tramba