Cena zlata poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 000 korun) za troyskou unci. Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kvůli snaze o převzetí Grónska plánuje uvalit dodatečná cla na některé evropské země. Stříbro v úterý vystoupilo až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později ale kleslo.
Cena zlata vykazovala kolem 7:45 nárůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 4710 dolarů za unci. „Trumpův agresivní přístup k mezinárodním záležitostem a jeho touha vidět nižší úrokové sazby jsou pro drahé kovy velmi příznivé,“ uvedl Tim Waterer ze společnosti KCM Trade.
Kdo má zaplatit?
Trump v sobotu oznámil, že hodlá od 1. února uvalit dodatečné desetiprocentní clo na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Finsko, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Tyto země se podle Trumpa postavily proti jeho přání získat Grónsko. Pokud ani do června dosáhne takové dohody, aby Spojené státy mohly Grónsko získat, pak se clo podle Trumpa zvýší až na 25 procent.
Evropská komise v pondělí uvedla, že EU by se chtěla vyhnout eskalaci sporu s USA. Chce najít řešení, ale v případě zavedení cel je připravena podniknout odvetná opatření. Po silné reakci na cla volají i třeba ministři zahraničí Francie a Německa, nebo šéfové některých vlivných průmyslových asociací.
Nakupují i centrální banky
Investoři zlato vnímají jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank. Další prorůstovou roli hrály nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
Nízké úrokové sazby mají na cenu zlata příznivý vliv. Zmírňují totiž jeho nevýhodu oproti investicím, které přinášejí výnos, například jde o dluhopisy. Slabší dolar pak snižuje ceny zlata a dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.
