Německý inženýr Heinz Peter Mang chce proměňovat ve zlato tisíce tun exkrementů. Američan Tom Szaky svoje podnikání založil pro změnu na PET lahvích a pneumatikách.
Měnit obyčejné a laciné materiály ve zlato se pokoušeli alchymisté, mágové a další pošetilci v celých generacích. Nikdy se to nikomu z nich nepodařilo. Inženýr Mang nejspíš uspěje a povede se mu změnit nejsprostší materiál v ten, který se obecně považuje za nejcennější – když ne doslova, tak v přeneseném významu určitě.
Efektivita bez předsudků
Čínské hlavní město Peking denně vyprodukuje neuvěřitelných 6800 tun exkrementů. Pro představu: to jsou tři plné olympijské plavecké bazény. K tomu se přidávají další tuny splašků, které do měst na jihu připlouvají ze severu. Ten totiž sužuje neřešitelný nedostatek vody a tak se v tamních končinách s čištěním odpadů nijak nezatěžují. Ve městech žije už 731 milionů obyvatel a topí aglomerace v tělesném odpadu.
„Od Číny se zbytek světa má co učit,“ citovala sedmapadesátiletého vousatého Manga agentura Bloomberg. „K fekáliím mají zcela nesentimentální a objektivní přístup, vyznačující se značnou efektivitou.“
Mang v současnosti vyučuje na pekingské Univerzitě věd a technologií. Společně se svými studenty připravil celou sérii inovací. Ve spolupráci s pekingským magistrátem začal Mang například z fekálií vyrábět kompost, jehož zahříváním vzniká bioplyn. Ten se používá pro pohon velkoměstských nákladních automobilů a autobusů. Do budoucna by toto řešení mělo jednak ušetřit prostředky vynakládané na pohonné hmoty, druhak by mohlo ulevit životnímu prostředí metropole, jejíž obyvatelé se pravidelně dusí smogem.
Odpadní vodou smíšenou s močí by se podle Manga měla začít zalévat městská zeleň, jejíž rozvoj má v plánech rozvoje Pekingu značnou prioritu. Souvisí to se snahou vedení dvacetimilionové megapole udělat z čínského hlavního města přívětivější místo pro zahraniční byznysmeny. Peking totiž sám sebe vidí jako budoucí ekonomické centrum světa a jako takové se chce pocitově co nejvíc přiblížit evropským městům jako je třeba Londýn.
Dobré skutky z plastů
Na druhém konci světa, v Londýně, nyní sídlí společnost TerraCycle. Před třinácti lety ji ve Spojených státech založil tehdy ani ne dvacetiletý potomek maďarských emigrantů Tom Szaky. Poté co ho vyloučili z věhlasné princetonské univerzity se po hlavě vrhnul do podnikání a navzdory pesimistickým předpovědím rodičů se mu povedlo prorazit.
Szakyho podnikání je založené na vytřídění těžko recyklovatelných materiálů jako jsou třeba filtry z cigaretových nedopalků a jejich proměna „v něco užitečného.“ TerraCycle vyrábí designové prvky bytové architektury z PET lahví stejně jako laciné vybavení pro chudé domácnosti.
Základem úspěchu Szakyho podnikání se stalo navázání přímé spolupráce s výrobci budoucích odpadů. Ti se naučili předávat svůj odpad TerraCycle, čímž odpadají náklady spojené třeba s hromadným tříděním odpadu. Celý ekonomický model se ukazuje jako vysoce efektivní. TerraCycle dnes najdeme v jednadvaceti zemích světa, společnost zaměstnává 115 lidí a v roce 2014 vykázala zisk ve výši dvacet milionů dolarů.
„Vždycky jsem chtěl vydělat peníze,“ přiznal se dnes třiatřicetiletý milionář Száky, kterého byste na ulici od pohledu považovali spíš za poněkud příliš uváleného mládence z hipsterské kavárny. „To je pozůstatek prvních deseti let mého života v komunistickém Maďarsku. Vždycky jsem ale chtěl vydělávat na něčem, co bych mohl považovat za dobrou věc.“
Podnikání TerraCycle nepochybně za dobrou věc považovat lze. Když už ne pro samotný předmět její činnosti, za těch pět až šest milionů ročně, které Szaky dává na charitu a rozvojové projekty v chudých oblastech určitě.
Ondřej Fér
