Slovenský prezidentský kandidát Peter Pellegrini požádal v roce 2020 maďarského premiéra Viktora Orbána o zprostředkování jednání s Ruskou federací. Těsně před parlamentními volbami chtěl tehdejší slovenský premiér a lídr kandidátky Směr-SD přijmout pozvání na oficiální návštěvu Moskvy. Informaci získali novináři z projektu VSquare, kteří ji poskytli Investigativnímu centru Jána Kuciaka (ICJK). Po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové v roce 2018 a rozsáhlých protestech musel Robert Fico opustit post premiéra. Podpora Směru před volbami klesala, a tak se lídr kandidátky Pellegrini snažil v kampani využít všech možností. Nakonec odcestoval do Ruska, ale ani setkání s ruským premiérem Michailem Mišustinem nepomohlo zvrátit trend a Směr volby nevyhrál.
Dva týdny před parlamentními volbami, 13. února 2020, se tehdejší premiér Peter Pellegrini a ministryně vnitra Denisa Saková setkali s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na maďarsko-srbské hranici u Röszke si podali ruce a zabývali se opatřeními v boji proti nelegální migraci. Prošli se podél hraničního plotu z ostnatého drátu a pozdravili se se speciální policejní jednotkou.
„Těší mě, že Maďarsko velmi dobře chrání naši společnou schengenskou hranici. Slovensko je připraveno přispět svými lidskými a technickými zdroji v případě zvýšených migračních toků,“ napsal Pellegrini na síti X.
Orbán je známý předvolebními setkáními se svými politickými spojenci ze zahraničí, na kterých jim vyjadřuje podporu. Maďarský premiér se o Pellegrinim vyjádřil s respektem a zdůraznil, že Slovensko poskytlo Maďarsku pomoc při řešení nelegální migrace. Právě boj proti migraci byl jedním z hlavních poselství maďarské vlády. Oficiální informace ze setkání Pellegrini – Orbán v roce 2020 se nezmiňují o žádném projednávání otázek souvisejících s Ruskem.
Nejnovější zjištění investigativních novinářů, založená na citlivých zpravodajských informacích však naznačují, že Pellegrini tajně požádal Orbána o pomoc při vyřizování oficiálního pozvání do Moskvy. Podle těchto materiálů slovenský premiér tvrdil, že taková návštěva by oslovila voliče a zvýšila volební šance strany Směr, jejíž kandidátku vedl.
Pellegrini využil Orbána jako prostředníka, neboť maďarská vláda je známá svými kontakty v Kremlu. Slovenský premiér maďarskému předsedovi vlády vysvětlil, že pozvání do Moskvy je pro něj mnohem důležitější než návštěva Bílého domu. Orbán pověřil ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, aby zprávu do Ruska předal. Měl tak učinit prostřednictvím svého přítele, ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Lavrov předal žádost ruskému premiérovi Michailu Mišustinovi.
Zpravodajské materiály evropské země rovněž odhalují vlastní zájmy Orbánovy vlády na podpoře Pellegriniho. Maďarská vláda se domnívala, že pokud by ve volbách zvítězila slovenská opozice, znamenalo by to konec spolupráce mezi středoevropskými zeměmi. Podle zpravodajských materiálů jednali maďarští a ruští představitelé o tom, že slovenská opozice je pod zahraničním vlivem a údajně ji financuje maďarsko-americký miliardář George Soros. Maďarská strana rovněž naznačila, že je v jejím zájmu, aby se do Národní rady dostala Slovenská národní strana (SNS) Andreje Danka.
Citlivý materiál o maďarsko-ruské podpoře Směru zpracovala zpravodajská služba jedné z evropských zemí v únoru 2020. Vzhledem k jeho povaze a v zájmu ochrany zdrojů jsme byli zástupcem této zpravodajské služby požádáni, abychom neuváděli, o jakou zemi se jedná, a abychom nezveřejňovali některé konkrétní informace z materiálu, do kterého jsme měli možnost nahlédnout. Novináři VSquare a ICJK mohli z materiálu zpravodajské služby a z dalších zdrojů potvrdit řadu tvrzení.
Otázky týkající aktuálních zjištění byly novináři zaslány mluvčímu Petera Pellegriniho a tiskovému oddělení Viktora Orbána, ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace, úřadu předsedy vlády Ruské federace a maďarskému ministerstvu zahraničních věcí a obchodu.
Mluvčí maďarského ministerstva odepsal: „Jak řekl Péter Szijjártó, pokud ministerstvo zahraničních věcí a obchodu obdrží žádost o pomoc při navazování nebo udržování kontaktů s jinými zeměmi a tato žádost není v rozporu s národními zájmy Maďarska, jsme vždy připraveni pomoci. Tomu se říká diplomacie.“
Nedávno ministr Szijjártó v reakci na kritiku polského premiéra Donalda Tuska ohledně svých častých schůzek se Sergejem Lavrovem otevřeně přiznal, že pravidelně působí jako prostředník mezi evropskými politiky a Kremlem.
„Myslím, že polský premiér by byl překvapen, kdyby věděl, jak dlouhý je seznam evropských politiků, kteří mě v posledních letech požádali, abych jim pomohl navázat kontakt s Rusy, sjednat schůzku nebo jen předat vzkaz. Byly také země, kde mě o to požádali představitelé konkurenčních stran, takže pokud se taková žádost v budoucnu objeví, samozřejmě rád pomohu,“ prohlásil Szijjártó.
Petera Pellegriniho přijal Viktor Orbán a další maďarští ústavní činitelé také před několika dny, 11. března 2024, necelé dva týdny před prezidentskými volbami, v nichž Pellegrini vede. Na otázku, zda Pellegrini tentokrát požádal maďarské představitele o podobnou službu, jeho mluvčí neodpověděla. Neodpověděla ani na otázku, proč Pellegrini požádal Orbána o zprostředkování kontaktu s Kremlem v roce 2020. Kabinet Viktora Orbána, úřad předsedy vlády Ruské federace ani ruské ministerstvo zahraničí na otázky neodpověděly.
Překvapivý let do Moskvy na poslední chvíli
Zatímco lídři ostatních politických stran vedli kampaň, jednička kandidátky Směru Peter Pellegrini byl několik dní před volbami 2020 hospitalizován s akutní respirační infekcí. Navzdory doporučení lékařů však hospitalizaci přerušil a zúčastnil se předvolební debaty na TV Markíza. Překvapení přišlo hned následující den, 26. února. Poslední den volební kampaně před moratoriem Pellegrini se svou delegací odletěl do Ruska.
V Moskvě ho přijal premiér Michail Mišustin.
„Je pro nás velmi důležité, že i přes velmi náročné předvolební období na Slovensku jste si dokázal najít čas a přijet do Moskvy a projednat nejdůležitější otázky rusko-slovenské spolupráce,“ řekl Mišustin na společné tiskové konferenci, jako by to byl právě Pellegrini, kdo cestou do Moskvy prokázal Rusku službu.
Jak uvádí ICJK, Peter Pellegrini byl prvním evropským lídrem, který se s Mišustinem setkal po jeho jmenování ruským premiérem v lednu 2020. Jednali o možnostech spolupráce mezi Ruskou federací a Slovenskem v oblasti přepravy plynu, dodávek jaderného paliva a výstavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. Pellegrini naznačil, že by se Rusko mohlo zapojit i do takového projektu společného pro středoevropské země. Od jejich setkání se o něm zatím nehovořilo.
Politici tehdejší vládní koalice se po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové opakovaně poohlíželi po Rusku. Nejvýrazněji proruský postoj prezentoval předseda SNS Andrej Danko. Na jaře 2018 se několik zemí rozhodlo reagovat na otravu bývalého ruského špiona Sergeje Skripala ve Velké Británii vyhoštěním ruských špionů. Takový plán měla i slovenská diplomacie, ale Danko vyhoštění ruského diplomata z Bratislavy zabránil. Podle Denníku N ho na koaliční radě podpořil i Robert Fico. V červnu 2019 se Peter Pellegrini setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle průzkumů veřejného mínění hrála v předvolební kampani v roce 2020 stále velkou roli vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a boj proti korupci a proruská agenda nebyly podle analytiků při rozhodování slovenských voličů důležité.
„Paradoxně to ve volbách 2020 vůbec nebylo téma. Možná tehdy zafungoval i fakt, že Robert Fico odstoupil z funkce premiéra a novým premiérem se stal Peter Pellegrini. To znamenalo, že síla Směru se v očích jeho voličů rozdělila. Ale myslím si, že proruská témata, ten narativ, tehdy nebyl tak silný jako v posledních letech,“ říká Václav Hřích z výzkumné agentury AKO.
Plán získat přízeň voličů prostřednictvím Pellegriniho návštěvy Moskvy nevyšel. V parlamentních volbách 29. února 2020 skončila strana Směr s Pellegrinim v čele na druhém místě s 18,3 procenta hlasů. Dankova SNS se do parlamentu vůbec nedostala.
Proruské narativy
Zpravodajské informace, které investigativní novináři získali, hovoří podrobně pouze o událostech z února 2020. Neobsahují informace o tom, co se dělo v následujících letech, kdy ruský vliv na Slovensku rostl.
Slovensko bylo terčem proruské propagandy již několik let před ruskou invazí na Ukrajinu. Robert Fico a Směr, podporovaní dezinformačními kanály šířícími kremelské narativy, se důrazně postavili proti přijetí americko-slovenské dohody o obranné spolupráci (DCA), kterou Slovensko ratifikovalo na začátku roku 2022.
„Se začátkem války se Ruská federace velmi silně zaměřila na Slovensko a po Ukrajině bylo Slovensko hlavním cílem ruské propagandy, což by nemělo nikoho překvapit. Vždycky říkám, že kdybych seděl v Kremlu a dostal za úkol systematicky demontovat Evropskou unii, zaměřil bych se i na Slovensko. Protože je to jako ve sportu. Vždy se zaměříte na nejslabší článek druhého týmu. No a Slovensko je jednoznačně nejslabším článkem toho, čemu se říká globální Západ a Evropská unie. A NATO? To raději nebudu komentovat,“ říká sociolog Michal Vašečka.
Investigativní centrum Jána Kuciaka odhalilo řadu aktérů, kteří na Slovensku šířili proruské narativy a dezinformace, například prostřednictvím telegramových kanálů nebo v rámci krymské dezinformační sítě NewsFront, která působí po celé Evropě.
Nepomohla však ani činnost státních institucí po zahájení ruské agrese na Ukrajině, kdy byl slovenský informační prostor zaplaven narativy z Kremlu. Z průzkumu GLOBSEC zveřejněného v květnu 2023 vyplynulo, že proruská propaganda na Slovensku zaznamenala úspěch. Podle jeho výsledků více než polovina Slováků vinila z války Západ nebo Ukrajinu, zatímco pouze 40 procent přičítalo odpovědnost Rusku. Odborníci spojují úspěch proruské propagandy se sdílením jejích narativů nejpopulárnějšími politiky na sociálních sítích.
Investigativní centrum Jána Kuciaka upozornilo na to, jak se těsně před volbami šířil deepfake s hlasem novinářky Moniky Tódové a předsedy Progresivního Slovenska Michala Šimečky a jak se jeho sdílení na sociálních sítích shodovalo s aktivitami ruské zahraniční rozvědky SVR. Ve spolupráci s novináři z Direkt36 jsme také odhalili, jak maďarská vláda před volbami zaplatila videoreklamu o nelegální migraci zaměřenou na Slovensko.
Tato zjištění rovněž naznačují, že proruské narativy a aktivity maďarské a ruské vlády mohly ovlivnit zářijové parlamentní volby na Slovensku, v nichž zvítězil Směr a do Slovenské národní rady vstoupila SNS. Podle odborníků mohou hrát roli i v nadcházejících prezidentských volbách, kde je Peter Pellegrini jedním z hlavních kandidátů a podle průzkumů by se měl utkat s Ivanem Korčokem.
Martin Slosiarik z agentury FOCUS se domnívá, že Pellegrini neoslovuje především prorusky smýšlející voliče.
„Pro tento typ voličů není příliš vyhraněný a radikální. Ale věci nelze chápat absolutně v tomto smyslu, a proto pokud si mají vybrat mezi ním a Korčokem, přikloní se k němu. Myslím, že je to především ʻintuitivníʼ příklon vyplývající z toho, že vyšel ze Směru a nyní s ním vládne, takže pro proruské voliče je tak trochu na pravé straně politického spektra,“ říká Slosiarik.
„Připadá mi, jako by si Směr a jeho představitelé, respektive SNS, vzali za úkol verbálně komunikovat témata, která mohou podporovat Rusko, a Hlas se snaží toto téma příliš nekomunikovat,“ říká Václav Hřích z agentury AKO.
Sociolog Michal Vašečka si myslí, že Pellegrini bude muset oslovit proruské a krajně pravicové voliče.
„Důvod je velmi jednoduchý. V prvním kole nemá šanci vyhrát. Pokud do druhého kola nepřijdou antisystémoví voliči, kteří podporují především Štefana Harabina, ale i Mariana Kotlebu, Róberta Švece a Andreje Danka, může mít Pellegrini problém. Ale vypadá to, že pokud přijdou k volbám, Peter Pellegrini se prezidentem stane. Nemá jinou šanci než je oslovit, pokud chce být zvolen,“ řekl Vašečka a dodal: „U Petera Pellegriniho platí, že nevěří Západu ani Rusku. Je mu to vlastně jedno, hlavně že bude ve funkci. Už byl v šesti významných funkcích a chybí mu jen sedmá do vitríny.“
„V posledních průzkumech veřejného mínění před prvním kolem prezidentských voleb, které se uskuteční v sobotu 23. března, vede Peter Pellegrini s malým náskokem před Ivanem Korčokem. Průzkumy rovněž naznačují, že Pellegrini by Korčoka porazil i ve druhém kole. Poslední průzkum agentury IPSOS naznačuje, že pro Pellegriniho bude ve druhém kole klíčové, jak by v něm hlasovali voliči třetího kandidáta v průzkumech, Štefana Harabina. Toho podpořil i šéf koaliční SNS Andrej Danko, který se v jeho prospěch vzdal prezidentské kandidatury,“ dodává Investigativní centrum Jána Kuciaka.
(hrb)
