Ekonomický deník, který se zaměřuje na témata zajímající obce a města, zorganizoval spolu s Českomoravskou komoditní burzou Kladno konferenci Efektivní a bezpečné nákupy energií pro veřejnou a státní správu. V sídle Svazu českých a moravských výrobních družstev na Václavském náměstí se sešlo zhruba 80 specialistů na veřejné zakázky a také odborníci na energetiku z veřejného i státního sektoru. Řečníci vystupující na konferenci se shodli, že nákupy dodávek na komoditní burze v režimu uzavřeného výběrového řízení jsou transparentním, efektivním a hospodárným řešením, které navíc upřednostňuje i zákon o zadávání veřejných zakázek. Akce se konala pod záštitou Svazu měst a obcí, jehož výkonná ředitelka Radka Vladyková vystoupila na úvod konference. Zdůraznila, že transparentní nakupování usnadní všem zástupcům municipalit život, protože nebudou moci býti podezříváni politickou konkurencí, ani aktivisty z nekalého jednání.
Cena není jediným rozhodující faktorem k tomu získat dobrou smlouvu na dodávku energií. Podle předsedy Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) Pavla Štorkána je důležitou podmínkou získat i kvalitního dodavatele. „Samozřejmě, pokud to je prostřednictvím centrálního tržního místa pro obchodování dodávek energií pro konečné odběratele, tak je jistota kvalitního dodavatele větší,“ řekl předseda ČMKBK, která byla hlavním partnerem konference Ekonomického deníku „Efektivní a bezpečné nákupy energií pro veřejnou a státní správu“. Zazněly na ní informace z praxe státních institucí, vysokých škol i krajů, obcí a měst. Účastníci též vyslechli názory právníků, kteří se specializují na veřejné zakázky a mají zkušenosti s nákupem přes komoditní burzu.
Právník Petr Rudolf z advokátní kanceláře Kruták Partners upozornil na skutečnost, že nákup dodávek energií na komoditních burzách výslovně upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek, podle něhož lze v tomto případě použít jednací řízení bez uveřejnění. „To je pro zadavatele výhodné, protože se jedná o režim, který přináší v rámci procesu veřejné zakázky nejméně komplikaci a rizik. Ve srovnání s tím si standardní otevřené řízení vyžaduje vyšší formální náročnost na vymezení zakázky, fixní stanovení zadávacích a smluvních podmínek, pevný harmonogram apod. Z hlediska nákupu komodit je toto řešení nehospodárné a nevede k tržnímu prostředí. Navíc lze tento typ řízení poměrně snadno napadnout, ať již přímo u zadavatele či na ÚOHS, čímž hrozí prodloužení až úplné zmaření zakázky,“ uvedl Rudolf. Upozornil také, že v případě dlouhodobých smluv uzavřených na dobu neurčitou nelze podle zákona měnit podstatné náležitosti smlouvy (prodloužení závazku, navýšení ceny) bez nového zadávacího řízení.
Podle jeho kolegy Jaroslava Borovičky z advokátní kanceláře Aurixa, která byla druhým hlavním partnerem konference, není nutné provádět výběrové řízení na burzu, jež bude pro zadavatele organizovat aukci. „Je to pouze na výběru zadavatele. V ČR v současnosti fungují tři burzy, které jsou licencovány Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jeho zaměstnanci také dohlížejí nad transparentností, spolehlivostí a seriózností burzovního podnikání, a to prostřednictvím burzovního komisaře. To je ministerský úředník, který má právo kterýkoli burzovní obchod dokonce i pozastavit,“ řekl Borovička. Cílem burzy má být pak vytvoření dostatečně transparentního prostředí, kde se dá nakoupit za férové ceny. „Burza není zprostředkovatelem ani zástupcem zadavatele,“ vysvětlil dále Borovička. „Na burze lze obchodovat pouze prostřednictvím dohodce, který zprostředkuje kontakt mezi zadavatelem a burzou.“ Takový dohodce pracuje za „dohodné“ na základě smlouvy o zprostředkování. Na výběr dohodce je možné vypsat veřejnou zakázku. Na burze se obchoduje anonymně, všichni dodavatelé obdrží informaci o poptávce ve stejný okamžik a burzovní obchod je uzavřen v okamžiku středu nabídky a poptávky. „Dohodce následně vystaví „závěrkový list“ se závaznými podmínkami dodávky, který je možné zveřejnit,“ řekl Borovička.
Podle místopředsedy burzy Jaromíra Čermáka byly na burze v loňském roce uzavřeny obchody za více než 6 miliard korun; počet uzavřených smluv zaútočil na hranici 8 tisíc. „Toto rekordní číslo pokračuje i v letošním roce, kdy už teď můžeme říct, že první čtvrtletí bylo velmi silné,“ řekl Čermák s tím, že ke konci loňského roku bylo na burze evidováno 6.262 účastníků obchodování na energetickém trhu.
Nejen energie, ale i pohonné hmoty se mohou nakupovat přes burzu
Zkušenosti největšího centrálního zadavatele – ministerstva vnitra – představil vedoucí oddělení centrálního nákupu odboru správy majetku MV Ondřej Ječný. Ministerstvo v současnosti nakupuje energie pro 59 pověřujících zadavatelů a 5 centrálních zadavatelů zaměřujících se na konkrétní oblasti (např. hasiči, policejní prezidium, MV). „Centralizovaně nakupujeme celkem 52 komodit. S nákupem elektrické energie přes komoditní burzu jsme na vnitru začali již v roce 2010, tehdy byl na mém místě kolega Cvejn, který tu dnes zastupuje Karlovu univerzitu. V letech 2010-13 jsme nakupovali na jeden rok, od roku 2013 jedeme v dvouletém cyklu. Ročně poptáváme 60-65 tis MWh, plynu kolem 70 tis MWh ročně. Platíme kolem 850 milionů Kč za obě komodity,“ řekl Ječný. Několikaleté zkušenosti s nákupem přináší podle Ječného tu výhodu, že se snižuje platba za činnost dohodců, mají totiž již sami k dispozici značné množství potřebných informací. „První nákup patří vždy mezi ty nejsložitější právě kvůli přípravě podkladů,“ uvedl Ječný. Dohodce vybírají každé dva roky v rámci burzy, kterou zvolí na základě předchozího průzkumu trhu. „V současnosti již máme smlouvu s dohodcem na nákup komodity pro 2020-2021, přičemž jeho služeb využijeme až do roku 2021. Zpracuje podklady, uzavře obchod, vystaví závěrkový list, a zároveň je nám k dispozici i po této době.“ Ječný také zdůraznil, že nákupem práce nekončí. „Je třeba kontinuálně sledovat naše potřeby a sladit je s energetickým managementem, příp. následně definovat kroky, které povedou k úsporám a snižování spotřeby.“ V současnosti chystají na burze nakupovat i pohonné hmoty do vlastních úložišť. „Nákup na komoditní burze se nám líbí,“ dodal Ječný na závěr.
S centralizovanými nákupy má zkušenosti i Karlova univerzita, jejíž odbor veřejných zakázek na konferenci zastupoval již zmíněný Zdeněk Cvejn. Situace univerzity je poněkud specifická tím, že její pracoviště mají poměrně značnou míru samostatnosti, a to i z hlediska zadávání veřejných zakázek. UK nicméně provádí centralizované nákupy na dodávky a služby tam, kde to vede k jasným úsporám. „Jedná se např. o bankovní služby, mobilní telefony, některé poradenské služby, pojištění, SW licence, kancelářský papír a právě také dodávky elektrické energie a zemního plynu. Naše roční spotřeba je kolem 110 tisíc MWh a celková nakumulovaná úspora za prvních šest let nákupu přes burzu představuje 250 mil Kč,“ řekl Cvejn.
Konkrétní nevýhody otevřeného výběrového řízení s obálkovou metodou představil Martin Rajman, vedoucí centrálního nákupu z České televize. „Je to způsob, jak energii koupit draze, administrativně náročně a zdlouhavě,“ řekl. Ke snížení časové a administrativní náročnosti nevedla podle Rajmana ani elektronická aukce, a proto Česká televize již od roku 2016 kupuje energie na burze.
Pozitivní zkušenosti s nákupem přes burzu potvrdil i řečník za státní samosprávu, konkrétně bývalý starosta města Desná a zároveň bývalý náměstek hejtmana Libereckého kraje Marek Pieter. „Nejnáročnější je stanovit den nákupu,“ řekl. „Jak poznat, kdy je cena nejnižší? Je to trochu jako věštění z křišťálové koule. Hodně proto komunikujeme s dohodcem, který má v tomto zkušenosti.“ Pieter považuje za výhodné, když se k nákupu přidají i malé obce a města: „Při vyšším objemu lze dosáhnout výhodnější ceny,“ uvedl.
Sledujte a fixujte ceny
Zdeněk Fousek, bývalý vedoucí národního týmu vyjednávajícího vstup ČR do EU za oblast energetiky, přiblížil specifika energetického trhu v ČR a jeho očekávaný budoucí vývoj. „Rozhodně se vyplatí průběžně sledovat vývoj ceny energií,“ doporučil. „Za poslední tři roky došlo ke zdražení ceny elektrické energie o 80% a riziko dalšího výrazného zvyšování je vysoké. Pokud dojde k dílčímu poklesu cen, je třeba ihned jednat.“ Jako hlavní faktor ovlivňující cenu elektrické energie uvedl obchod s emisními povolenkami, jejichž cena je však politickým rozhodnutím a vývoj nelze předvídat. Situaci komplikuje také provázanost českého trhu s děním na trhu německém a značná závislost na hnědém uhlí a jaderné energetice jako hlavními zdroji energie. „Pokud nastane vhodný čas, nebojte se fixovat ceny. To, že jste v minulosti ušetřili, není vaše zásluha, takový byl vývoj ceny. Teď se ale můžete zasloužit o to, že cena za dodávky příliš neporoste,“ uvedl Fousek na závěr.
Poslední blok zahájil senátor a starosta Chrastavy Michael Canov, který účastníky pozdravil z videa, v němž vysvětluje dva případy, v nichž porazil energetické šmejdy. Podívejte se na video shrnující jeho boj s právníky neférových společností, který je v energetické branži dobře znám. Může posloužit jako příklad pro jiné obce a města.
Helena Sedláčková, Jiří Reichl
