INZERCE

Vojenská policie případ tutlala. Foto: Vojenská policie

Nákup zařízení proti odposlechu, který inicioval odchod šéfa vojenské policie, by měla došetřit inspekce. Napětí ve sboru přetrvává

Šéf inspekce vojenské policie Tomáš Voráč, který čelí trestnímu stíhání kvůli nákupu zařízení na odhalování odposlechů, byl odvelen z funkce. Případ, který předcházel rezignaci náčelníka vojenské policie Otakara Foltýna, by měla podle informací Ekonomického deníku dotáhnout do konce inspekce vojenské policie, jejímž vedením byl pověřen Martin Bečvář. Pokud do kauzy nezasáhne Vrchní státní zastupitelství v Praze, jak naznačují některé signály z prokuratury.

Foltýnův odchod ze sboru souvisí s tím, že nepostavil mimo službu šéfa inspekce vojenské policie Tomáše Voráče, který je stíhán kvůli nákupu přístroje na ochranu proti odposlechu ze zvláštních fondů vojenské policie. Ten vedoucí představitelé před dvěma lety ihned použili k prověření prostor, ve kterých se pohybovali.

Vojenští policisté si před dvěma lety, v době, kdy resort vedl Lubomír Metnar, ze zvláštních finančních prostředků koupili ruský detektor odposlechů nové generace LTE a 5G – Selcom ST-500 Piranha. Ten dokáže detekovat přenosy GSM LTE 5G, Bluetooth, Wi-Fi, ale i amatérské radiovysílače – štěnice, lze s ním kontrolovat odposlechy u kabelových vedení 250 a 60 V a dokáže detektovat i infračerveného záření.

Nákup techniky podle zdrojů Ekonomického deníku podepsal velitel vojenských policistů Miroslav Murček, myšlenka nákupu techniky měla podle zdrojů uzrát u vedoucího oddělení inspekce a vnitřní kontroly, jímž je obviněný Tomáš Voráč.

„Stálo to před 250 tisíc korun. Ze zvláštních finančních prostředků. Po nákupu si prověřili svoje byty v Praze na Julisce. Zda nejsou odposloucháváni vojenskými zpravodajci prověřovali veliteli vojenské policie Miroslavu Murčekovi, náčelníkovu štábu Hlavního velitelství vojenské policie Stanislavu Grulichovi a zástupci náčelníka Vojenské policie pro trestní řízení Jaromíru Štěpánkovi,“ sdělil před rokem Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj z prostředí armády.

Použitím velké sumy ze zvláštního fondu pro informátory porušili Závazný pokyn náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Běžně lze totiž čerpat 5 tisíc, respektive maximálně 15 tisíc korun. Částky vyšší nad 15 tisíc korun pak musí podepisovat velitel vojenské policie.

„Ze zvláštních finančních prostředků lze hradit výdaje související s výkonem služby, které není nutno prokazovat účetními doklady. Jedná se o výdaje vznikající při získávání poznatků o trestné činnosti ze zájmového prostředí, používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, předstíraného převodu nebo činnostech s jeho prováděním souvisejících, při sledování osob a věcí,“ stojí v závazném pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Přístroj pro detekci odposlechů v něm vyjmenován není.

Tomáš Voráč byl následně obviněn Městským státním zastupitelstvím v Praze.

Velitel vojenské policie Otakar Foltýn jej přesto nepostavil mimo službu, jak mu velí interní regule a předpisy.

Vystavil se tak riziku nejen kázeňského postihu, ale také možnému vyšetřování orgánů činných v trestním řízení.

Věc nakonec dospěla do stádia, že se Otakar Foltýn rozhodl rezignovat, jak Ekonomickému deníku sdělily tři na sobě nezávislé zdroje z armádního prostředí, které se přály zůstat v anonymitě.

Informace Ekonomického deníku pak v týdnu potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Dne 16. 2. mi náčelník vojenské policie doručil žádost o uvolnění z funkce k 28. 2. 2023. Dnes odpoledne jsem požádala předsedu Výboru pro obranu Lubomíra Metnara o svolání výboru v co možná nejkratším termínu, abychom mohli žádosti pana plk. Foltýna vyhovět. Kdy výbor bude, záleží na členech výboru,“ sdělila k otázkám Ekonomického deníku v úterý ministryně obrany Jana Černochová.

Konec Otakara Foltýna ve funkci bude v úterý 28. února řešit sněmovní výbor pro obranu.

Pozvánka na výbor pro obranu, kde se bude řešit konec náčelníka vojenské policie. Foto: Jan Hrbáček

Dá se očekávat poměrně dramatická diskuse, protože Otakar Foltýn podle informací Ekonomického deníku konec ve funkci nese těžko a na okolnosti si stěžuje řadě lidí. Jak totiž zjistil Ekonomický deník, pokud by totiž nerezignoval kvůli nerespektování předpisů sám, byl by odvolán.

Situace ve vojenské policii byla přitom dlouhou dobu neutěšená, aféra stíhala aféru, výbuch munice pyrotechniků vojenské policie ve Vyškově, pokrývání dopravních přestupků úředníků ministerstva, udavačský e-mail na nadřízeného, zástupce náčelníka bez prověrky, až po nákup techniky proti odposlechu v éře ministra obrany Lubomíra Metnara (za hnutí ANO). Vojenská policie byla proto na personální obměnu zralá delší dobu.

Tři čtvrtě roku po nástupu ministryně obrany Jana Černochové proto došlo k obměně velení. Loni prvního července vystřídal ve funkci náčelníka brigádního generála Miroslava Murčeka plukovník Otakar Foltýn. Hledal se člověk nezatížený rezidui vojenské policie a ideálně právník. Tyto atributy Foltýn splňoval.

Bývalý ředitel vojenské policie Miroslav Murček, ministryně obrany Jana Černochová a Otakar Foltýn loni v červnu při předávání funkce. Foto: Ministerstvo obrany

Jmenování Foltýna ale tehdy zkritizoval jeden z nejhlasitějších členů výboru pro obranu – bývalý voják a poslanec hnutí ANO Pavel Růžička.

„Tak budeme mít jako velitele vojenské police člověka, který není policista a nikdy nic neřídil, a to ani družstvo!!! Teď mu SPOLU bez manažerských zkušenosti svěří řídit sbor o 1 400 lidech, 4 velitelstvích, 6 policejních odbornostech s ročním rozpočtem téměř dvě miliardy korun. Bravo!!!!,“ napsal na webu hnutí.

Co provede Bradáčová?

Jak už Ekonomický deník zmínil výše, šéf inspekce vojenské policie Tomáš Voráč, který čelí trestnímu stíhání kvůli nákupu zařízení na odhalování odposlechů, byl tento týden odvelen z funkce.

Případ, který předcházel rezignaci náčelníka vojenské policie Otakara Foltýna, by měla podle informací Ekonomického deníku dotáhnout do konce inspekce vojenské policie. Jejím vedením byl pověřen Martin Bečvář. Pokud ovšem do kauzy nezasáhne Vrchní státní zastupitelství v Praze, jak naznačují některé signály z prokuratury.

V souvislosti s Voráčovým stíháním totiž sílí informace, že by se tuto kauzu mohlo pokusit účelově zastavit Vrchní státní zastupitelství v Praze, jak Ekonomický deník upozornily zdroje z Vojenské policie. Tuto alternativu totiž sám Otakar Foltýn zmiňoval.

„Sílí informace, že to lidé od Bradáčové chtějí účelově zastavit a případ překroutit jen do kázeňského postihu,“ zdůraznili informátoři Ekonomického deníku, kterým jde o zachování zákonného postupu a dodržování práva, ale obávají se, že by mohli být za své informace tvrdě ostrakizováni.

Spekulace, že se Vrchní státní zastupitelství v Praze chystá v této kauze zasáhnout a zastavit či zrušit Voráčovo stíhání posílily i zdroje ze státního zastupitelství. Jde o velmi citlivou věc, takže bohužel také pod příslibem nevyzrazení identity.

Další zdroje pak doplnily, že jednání Foltýna ohledně podezřelého nákupu zpravodajské techniky nejsou jediným problémem.

„Řeší se tam ještě jedna velmi hodně zvláštní věc, ale nechceme ji, zatím prezentovat, protože protože v ní sehrává velmi zvláštní roli Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ uvedly dále zdroje Ekonomického deníku.

Podle těchto informací totiž pod Foltýnovým vedením vznikala ve vojenské policii spiklenecká buňka a to s tichým souhlasem Vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jak potvrdily zdroje Ekonomickému deníku. V plánu bylo vytvoření malého utajovaného týmu, kam by mohlo státní zastupitelství účelově přidělovat kauzy.

Více informací přinese Ekonomický deník v pondělí.

Vedení vojenské policie pěstuje úzké vztahy se státními zástupci delší dobu, uděluje jim medaile, zve je na společenské akce a někdejší náčelník vojenské policie učinil ze sboru cestovní kancelář, když vybrané státní zástupce pozval do Afghánistánu.

Před objektivem fotoaparátu ochotně na pražské Julisce zapózovali vyjma bývalého šéfa vojenské policie generála Pavla Kříže (druhý zleva nahoře) bývalý Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, šéf pražských žalobců Martin Erazím, jeho náměstkyně Daniela Smetanová, nebo úplně vpravo dnes Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Foto: Jan Hrbáček

Žalobce do exotické destinace podle několika zdrojů Ekonomického deníku pozval sám velitel vojenské policie Pavel Kříž. Ani on, ani oslovení státní zástupci ale o dvou výletech za hranice všedních dnů příliš hovořit nechtěli. Vágní reakce žalobců dorazila až po dvou urgencích, a to jen z Nejvyššího státního zastupitelství.

„V minulých letech se uskutečnily dvě společné cesty velení vojenské policie a představitelů státních zastupitelství do Afghánistánu,“ potvrdil vloni zjištění Ekonomického deníku Petr Sýkora z tiskového odboru ministerstva obrany. Cílem bylo podle něj se na místě seznámit s úkoly, které plní příslušníci Ozbrojených sil ČR (OS ČR – pozn. red.) v Afghánistánu a zároveň se osobně seznámit s konkrétními podmínkami výkonu služby příslušníků OS ČR při plnění úkolů v zahraničních operacích. „Aby byli lépe schopni posoudit případnou trestněprávní odpovědnost. Znalost podmínek výkonu služby je pro státní zástupce obecně, a pro státní zástupce dozorující případná trestní řízení ve věci vojáků v zahraničních operacích, klíčová pro objektivní posouzení a případné meritorní rozhodnutí,“ vysvětlil dále Petr Sýkora. Cesty byly dle Sýkory „vykonány vojenským speciálem, který měl v daných termínech plánované lety do Afghánistánu z důvodu převozu vojenského personálu a materiálu. Nelze tedy hovořit o tom, že by došlo ke zvláštním výdajům v důsledku zabezpečení uvedených návštěv“.

Ekonomický deník proto oslovil Nejvyšší i obě Vrchní státní zastupitelství. Z Prahy a Olomouce nedorazila vůbec žádná odpověď, z Brna pak až po dvou urgencích překlopená reakce ministerstva obrany. 

„Nejvyšší státní zastupitelství v reakci na Vaše dotazy plně odkazuje na dřívější odpověď ministerstva obrany, respektive vojenské policie. Nad rámec tohoto vyjádření nebudeme poskytovat žádné další informace. Děkuji za pochopení,“ zareagoval tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Zvláštní přitom je, že ministerstvo obrany ve své reakci přitom vůbec nezmínilo, že šlo o stanovisko vojenské policie pro Ekonomický deník. Žalobci tudíž museli odpovědi na toto téma s vedením vojenské policie velmi pravděpodobně probírat. Konkrétní odpovědi na konkrétní otázky ale ani na jedné straně nepadly.

Podle zdrojů Ekonomického deníku se první cesta uskutečnila 27. až 29. srpna 2016. 

„Do Kábulu odletěli Igor Stříž, náměstek Nejvyššího státního zástupce z Brna, Lenka Bradáčová, šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím a Ivo Ištvan z Olomouce. Velice pravděpodobně toho pro praxi moc neviděli, pohyb po Kábulu je kvůli bezpečnostním rizikům velmi omezený,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů ze státního zastupitelství, který si přál zůstat v anonymitě.

Druhá cesta pak měla proběhnout 12. dubna 2017, jak dlouho trvala známo není. 

„Do armádního speciálu nasedli Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, náměstek pražského Vrchního státního zastupitelství Adam Bašný, náměstek z Olomouce Pavel Komár, jeho kolega Alexandr Dadam z Ostravy a šéf lounských žalobců Radim Dragoun (šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů – pozn. red.). Nechápu, co tam dělali, tam se nemůžou vyjma základny na letišti a české ambasády skoro nikam dostat,“ uvedl další zdroj Ekonomického deníku.

Podle informací Ekonomického deníku v pěstování vztahů pokračoval i končící velitel Otakar Foltýn.

„Mimo jiné, jak s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou, tak s Nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem,“ dodávají zdroje Ekonomického deníku.

Jan Hrbáček