Nepříjemným překvapením může pro řadu českých domácností skončit vyúčtování v rámci společenství vlastníků jednotek (SVJ). Právě během března a dubna posílají správcovské firmy tzv. rozúčtování. Výsledek tentokrát moc nepotěší, častěji než dříve vychází nedoplatky v řádu tisíců korun.
Čím je to způsobeno? Hlavně vyšší cenou a zároveň i spotřebou tepla. Jak Ekonomickému deníku sdělil Josef Hodboď, expert odborného webu TZB-info na oblast vytápění, po dvou mírných zimách přišlo chladnější počasí. „I bez zdražení, jen vlivem klimatických poměrů, byla v roce 2025 o 12 až 13 procent vyšší spotřeba tepla na vytápění oproti předchozím dvěma rokům,“ upozornil Josef Hodboď.
Zdražení plus vyšší spotřeba = až 20 %
V řadě měst navíc na počátku loňského roku vzrostly ceny tepla. Například Pražská teplárenská šla s cenou nahoru o osm procent, v jiných velkých městech se jednalo o pět až šest procent. Oba vlivy dohromady tak meziročně zvýšily výdaje domácností za teplo o zhruba 20 procent.
Teplárenské sdružení ČR již dříve upozornilo, že topná sezona 2024/2025 byla poměrně dlouhá. Trvala celkem 263 dní a byla tak třetí nejchladnější za posledních deset let. Spotřeba tepla byla zhruba o 12 procent vyšší než v sezoně 2023/24. K tématu rozúčtování nákladů v domech se však Teplárenské sdružení nevyjádřilo. Teplárny totiž dodávají teplo pouze „na patu“ objektu. Jejich zákazníky jsou SVJ nebo majitelé domů, nikoli jednotlivé domácnosti.
Dva svetry nepomohou
Nepomůže zde ani rada, kterou se před čtyřmi lety „proslavila“ tehdejší předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Tedy vzít si na sebe dva svetry a topení přiškrtit na minimum. V případě šetřivých domácností totiž platí, že náklady na metr čtvereční plochy bytu mohou být maximálně o 30 procent nižší než průměr domu. Spořivým domácnostem je tak spotřeba dorovnána na 70 procent průměru. Na druhou stranu naúčtovaná spotřeba nesmí překročit dvojnásobek průměru v bytovém domě.
Takové ustanovení obsahuje vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění, přesněji řečeno její novela platná od ledna 2024. Jenže neplatí ve všech případech. Pokud si SVJ odhlasovalo jiná pravidla pro rozúčtování, přednost má tato „lokální“ úprava. Například pražský penzista Jaromír K. se tak dočkal nepříjemného překvapení. I když v loňském roce srazil naměřenou spotřebu tepla na 5700 korun, SVJ mu naúčtovalo 27 tisíc korun. Tato částka odpovídá průměru za celý dům připadající na jednu bytovou jednotku.
Rovnováha mezi úsporami a solidaritou
„Nová pravidla od roku 2024 jsou k lidem, kteří šetří teplem, o něco vstřícnější než dřív. Ale pořád to není systém dokonale spravedlivý, ve kterém by platilo ´kolik neprotopím, tolik neplatím´. V bytovém domě s centrálním vytápěním to tak prostě nefunguje,“ upozornila Štěpánka Bodláková, výkonný sekretář Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV). Teplo prostupuje mezi byty a systém zkrátka nemůže motivovat lidi, aby vypnuli topení a nechali se vyhřívat od sousedů.
Také ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) upozorňuje, že v bytovém domě nelze rozdělit náklady zcela individuálně. „Byty se navzájem ovlivňují, zejména ty uprostřed domu čerpají část tepla od sousedů, zatímco krajní byty mají vyšší tepelné ztráty. Pokud by základní složka neexistovala, mohlo by se stát, že někdo téměř netopí, ale využívá teplo od ostatních, kteří by jeho náklady nepřímo nesli,“ zmínila mluvčí MMR Veronika Lukášová. Pravidla platná od ledna 2024 považuje MMR za rozumný kompromis.
Jak vyúčtování reklamovat?
Jak postupovat, pokud se vám vyúčtování služeb od SVJ nezdá správné? „Pokud jsou lidé nespokojeni, jsou oprávněni k tomu, aby si vyžádali vysvětlení, jak bylo rozúčtování provedeno od svého SVJ, či majitele domu. A vyžádat si doložení stavu, že rozúčtování bylo provedeno v souladu s platnou vyhláškou. Individuální přezkoumání stavu však bude zřejmě spojeno s určitými náklady, protože by to měla provést osoba s potřebnou kvalifikací,“ upozornil Josef Hodboď.
Další legislativní změna nastane od příštího roku. Odečty spotřeby tepla v bytech již budou povinně prováděny na dálku. „V Česku je stále hodně domů, které to nemají a pokud to nestihnou, tak jim hrozí ze zákona penále. Na jedné straně je to možná nepříjemnost. Na druhé straně to přináší možnost si orientačně kontrolovat spotřeby každý měsíc a vyhnout se překvapení po skončení roku,“ doplnil Josef Hodboď.
