INZERCE

Do Velké Británie míří zkapalněný zemní plyn z Peru.

Nahrazovat uhlí zemním plynem není dobrý nápad, varuje americký expert. Dopad na klima to jen zhorší

Odstavení uhelných elektráren a jejich nahrazení plynovými elektrárnami v České republice i jinde v Evropě má svá rizika, a nejde jen o nejistotu ohledně množství a ceny nakupovaného plynu. S těžbou a přepravou zkapalněného zemního plynu (LNG) jsou spojeny vysoké emise metanu, jehož dopad na změny klimatu je 80krát větší než v případě oxidu uhličitého, varuje profesor ekologie a environmentální biologie Robert Warren Howarth z americké Cornellovy univerzity.

Robert Howarth připomíná zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, podle kterého je metan odpovědný za zhruba 30 procent veškerého globálního oteplování pozorovaného od poloviny 19. století. „Vezměte prosím na vědomí, že LNG má podstatně větší skleníkovou stopu než zemní plyn. Musíme tedy skutečně uvažovat o jeho celkových emisích a nedívat se pouze na oxid uhličitý,“ odpověděl Ekonomickému deníku Robert W. Howarth.

Podle studie, kterou Robert W. Howarth zveřejnil loni v říjnu, je dopad na klima v dvacetiletém horizontu v případě LNG o desítky procent vyšší než v případě těžby a spalování uhlí. Pokud se LNG přepravuje zastaralými tankery, které spalují těžký topný olej, rozdíl je až 2,5násobný. Metan se v atmosféře rychleji odbourává, tudíž ve stoletém horizontu je rozdíl méně výrazný. Ale i zde platí, že celkový dopad na klima je v případě dovozu LNG ze zámoří o něco vyšší než u spalování uhlí.

Další informace, které Robert W. Howarth Ekonomickému deníku sdělil v rozhovoru po e-mailu, naleznete v textu níže:

ED: Jaký je aktuální podíl břidlicového plynu na celkové těžbě plynu ve Spojených státech? A jaký je rozdíl mezi emisemi metanu z „konvenčního“ zemního plynu a břidlicového plynu?

V současnosti tvoří břidlicový plyn o něco více než 80 procent veškeré produkce zemního plynu v USA. Problematické jsou emise metanu jak z konvenčního zemního plynu, tak z břidlicového plynu. Existuje důvod se domnívat, že ty z břidlicového plynu mohou být o něco větší, ale je obtížné to prokázat.

Profesor Cornellovy univerzity Robert Warren Howarth. Foto: Cornell University
ED: Jaké procesy jsou nejnáročnější na emise CO2 nebo únik metanu? Těžba plynu, zkapalňování, lodní přeprava LNG, nebo opětovné zplyňování?

Pojďme se podívat na dva různé scénáře- první využívající nejmodernější tankery k přepravě LNG a druhý využívající nejstarší tankery. V případě LNG přepravovaného v nejmodernějších tankerech je hlavním zdrojem emisí metanu produkce, zpracování a přeprava zemního plynu do místa zkapalňování. Emise při zkapalňování a přepravě tankerem jsou značné, ale mnohem nižší.

V případě LNG přepravovaného nejstaršími tankery je důležitý také metan vypouštěný z tankerů samotných. Jak se LNG přepravuje, část se vypařuje a stává se metanovým plynem; nejstarší tankery jej prostě vypustí do atmosféry. Naopak u moderních tankerů je tento odpařený metan zachycován a používán jako palivo.

ED: Téměř nikdo v Evropě nevěří, že LNG může být horší pro klima než místní uhlí. Naopak, přechod od uhlí k plynu je považován za krok vpřed…

Zní to, jako by tento názor v Evropě utvářela PR kampaň ropného a plynárenského průmyslu. Jak jsem již zmínil, skleníková stopa zemního plynu je přibližně stejná jako u uhlí, pravděpodobně o něco horší, když se započítají emise metanu. Ale stopa LNG je za nejlepších okolností asi o 20 procent větší než u běžného plynu, a to kvůli plynu spalovanému při zkapalňování a výrobě LNG, a také kvůli plynu spalovanému při pohonu lodí přepravujících LNG. Není proto možné, aby LNG mělo menší dopad na klima než uhlí.

Srovnání celkového dopadu LNG (s různými způsoby přepravy tankery) a uhlí na klima. Zdroj: Robert W. Howarth
ED: Znamená to tedy, že nahrazovat místní evropské uhlí dovozem LNG ze Spojených států, Kataru či Nigérie není dobrý nápad?

Nejlepším přístupem je co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie s vhodným skladováním a používáním tepelných čerpadel k vytápění. V bezprostředním krátkodobém horizontu, kdy se bude uplatňovat omezení dodávek plynu z Ruska, je používání evropského uhlí mnohem výhodnější než dovoz zkapalněného plynu z USA. Je proto zásadní nesvázat Evropu dlouhodobou závislostí na LNG.

ED: Jaký je váš názor na rozhodnutí prezidenta Joea Bidena nepodporovat stavbu dalších zařízení na export LNG? Jaký dopad to bude mít na evropský trh s plynem?

Tleskám prezidentu Bidenovi za tento krok. A i přes tuto pauzu budou USA stále vyvážet obrovský objem LNG do Evropy. Ve skutečnosti USA již dříve povolily dostatečně velkou expanzi, aby výrazně zvýšily vývoz LNG do Evropy. Doufejme, že Evropa nebude nakupovat více LNG a místo toho bude pokračovat v rychlém přechodu od plynu k používání tepelných čerpadel pro vytápění domácností a komerčních budov a také k výrobě elektřiny z větrné a solární energie.

ED: Evropa připravuje legislativu zaměřenou na regulaci úniků metanu. Připravuje americká vláda něco podobného?

Ano, Bidenova administrativa vydala nové předpisy o emisích metanu. Čas ukáže, jak účinná budou tato nařízení, ať už v USA, nebo v Evropě. Uvědomte si, že mnohé z emisí metanu nejsou „úniky“. Jsou spíše nedílnou součástí plynárenských provozů. Jedním příkladem jsou výpadky, ke kterým dochází při údržbě potrubí. Protože je nebezpečné svařovat a opravovat potrubí plné plynu, plynaři uvolňují veškerý plyn do atmosféry. Podobně motory, které pohánějí většinu kompresorů v potrubí, uvolňují metan v proudu výfukových plynů.

(dtr)