To, že brněnský městský soud povolil půlroční plošné odposlouchávání deseti výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích Generální inspekci bezpečnostních sborů, je podle Unie obhájců nepřípustné. Je možné, že nahrávky obsahují i stovky hodin porad vazebně stíhaných s jejich advokáty. Unie v nejnovějším stanovisku žádá orgány o vyšetření rozsahu a zákonnosti situace ve věznici.
Vyplývá to z posledního stanoviska Unie obhájců ČR, kterým reagovala na zprávu Ekonomického deníku. Ten loni v listopadu jako první přinesl informaci o tom, že brněnský soud plošně povolil odposlechy všech výslechových místností věznice. Součástí informace je ukázka příkazu.
Podle stanoviska Unie obhájců z dostupných informací „nevyplývá, zda nahrávací zařízení bylo aktivní v době každé porady ve výslechové cele“. „Tedy zda bylo zapínáno pouze pro případ porady zájmových dvou osob v jedné konkrétní výslechové cele a jen po dobu takové porady. Povolení ke sledování neobsahuje žádnou takovou technickou limitaci použití nahrávací techniky. Povolení ke sledování uvádí obvyklou právní limitaci na dokumentaci informací, které se budou vztahovat k trestnímu řízení vedenému pod předmětným číslem jednacím,“ vysvětluje Unie.
„Vzhledem k uvedenému nelze vyloučit, že nahrávací technika byla umístěna ve všech výslechových celách, tj. v deseti výslechových celách Vazební věznice Brno najednou a byly nahrávány veškeré porady uskutečňované v těchto výslechových celách po dobu celých šesti měsíců, tedy i veškeré porady obhájců se svými klienty. K této pravděpodobnosti se váže stanovisko,“ uvádí k tomu Unie obhájců.
Odposlechy povolil Krajský soud v Brně na půl roku od listopadu 2018 do května 2019.
Mohlo by vás zajímat
Záznamy z cel budou poslechnuty a vytěženy
Jak dále vyplývá ze stanoviska Unie obhájců, právníci mají obavy ze zneužití informací, které nikterak nesouvisejí s policií sledovaným případem, avšak policejní orgán je takto mohl „vytěžit“. „Za uvedeného předpokladu a za obvyklého technického postupu by byly záznamy po nahrání analyticky zpracovány, tedy poslechnuty a vytěženy. Záznamy z mnoha porad obhájců se svými klienty v rámci mnoha trestních obhajob, zcela nesouvisejících věcně ani personálně s trestní věcí, ke které bylo povolení ke sledování vydáno, by tak byly poslechnuty policejním orgánem. Chráněné důvěrné informace, které tvoří podstatu právní pomoci a jsou pro mnoho klientů kritické povahy, by byly zpřístupněny policejnímu orgánu,“ uvádí ve svém stanovisku Unie obhájců.
Je třeba připomenout, že informace má v trestním řízení kruciální povahu a může být použita v neprospěch podezřelého či obviněného i bez následného procesně bezvadného důkazního zachycení ve spisovém materiálu, zejména pokud na ní navazují jiné takto odhalené důkazní prostředky. Krom toho lze odkázat na § 158d odst. 10 tr. řádu, který stanoví, v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu. Při současných extenzivních výkladech takové použitelnosti je třeba počítat s tím, že v případě zjištění jakýchkoli informací tyto budou ,využity´,“ upozorňuje Unie obhájců.
Paušální zásah do práv bez vztahu k věci
Podle Unie obhájců však paušálním, plošným odposlechem dochází k zásahu do práv osob: „Podle právního názoru Unie obhájců ČR je nezákonným jakýkoli zásah do základních práv, který je činěn paušálně a dále takový, který nedůvodně zasahuje více subjektů, které nejsou v žádném vztahu k řešené věci. Nezákonným je i pouhé ohrožení takových zájmů tímto způsobem. Netřeba dodávat, že sledování osob, jakožto odposlechy lze povolit pouze v případě konkrétních okolností ke konkrétní věci,“ uvádí zástupci spolku.
„Nelze v žádném případě připustit, že je nahráván veškerý komunikační provoz ve všech výslechových celách po dobu 6 měsíců a teprve následně policejní analytikou filtrován použitelný obsah. Takový postup by byl extrémním narušením práv obviněných s možnou vlastní trestní či jinou odpovědností provádějících orgánů,“ stojí ve stanovisku Unie obhájců.
Blažek: Je třeba se tím zabývat
Unie v závěru stanoviska žádá „příslušné orgány, aby „řádně prověřily faktický rozsah realizovaných odposlechů a ze všech pohledů posoudily zákonnost realizace takových odposlechů včetně rozhodnutí a řízení jim předcházejících a vyvodily odpovídající odpovědnost konkrétních subjektů“.
Proti plošně nařízeným odposlechům ve věznici Brno-Bohunice se už na začátku prosince silně ohradila Česká advokátní komora.
V polovině prosince pak Komora uvedla, že vyzve ministra spravedlnosti Pavla Blažka i poslance parlamentu ČR, aby se situací zabývali. „Je potřeba se tím zabývat,“ souhlasil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na svém prvním jednání s představiteli České advokátní komory.
10 místností pod drátem
Naprosto nestandardní a mimořádné opatření povolil soudce Městského soudu v Brně Libor Hanuš Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly.
Soudce Libor Hanuš povolil GIBS kvůli Machalovi odposlouchávat všech 10 výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích, kde se měl stýkat s Pavlem Hubálkem, kterého vyšetřoval kvůli machinacím s městskými byty. A to půl roku.
Ve výslechových místnostech ve věznici se nejenom vyslýchá, ale probíhají tam také hovory obviněných s právními zástupci. Tyto hovory mají být vyšetřujícími orgány zničeny, což ale nikdo nezaručí.
V Brně už jeden skandál s nezákonnými odposlechy hovorů obviněného, dokonce s advokáty, které sehrály velkou roli při vyšetřování, proběhl. Týkal se podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha, kterého po propuštění z vazby policie odposlouchávala s obhájci. Ba co víc, dokonce je naprosto bezprecedentně zařadila do vyšetřovacího spisu.
Totéž se opakuje i v kauze Vladimíra Machaly. Angažovaly se v ní expozitury GIBS v Jihlavě a Olomouci a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Machinace s byty
Ale popořádku. Brněnský policista, nadporučík Vladimír Machala, vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně.
Detektiv obvinil z přidělování městských bytů, aniž by o tom systém města věděl, bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.
Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle odhadů mohla vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.
Z vyšetřovatele této složité kauzy se ovšem Vladimír Machala stal rázem obviněným, když ho začala stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS sdělila šéfovi brněnské hospodářské kriminálky obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby v půlce předloňského února.
Případ je podrobně popsán zde a zde.
Případ nabral výrazně na obrátkách, když kšeftman s byty Pavel Hubálek ve vazbě promluvil, a popsal systém zhruba čtyřiceti propojených firem a lidí v Brně, kteří podle něj měli profitovat z městských nemovitostí. Podle Hubálka šlo o brněnské komunální politiky a jejich příbuzné, kteří podle něj obchodovali s městským majetkem a za statisícové až milionové provize jej měli přidělovat a účelově privatizovat.
Detektivům Národní centrály proti organizovanému zločinu, kam případ nechala od Machaly přeložit dozorující žalobkyně Petra Lastovecká z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, Hubálek vypověděl, že byl jen malou součástí systému, který stvořili druhdy vlivní brněnští politici.
Odposlechové rodeo
Jak zjistil Ekonomický deník, na Vladimíra Machalu nahlíželi vyšetřovatelé jeho kauzy hůře než na mafiánského zabijáka. Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku.
A do spisu se dostaly za velmi bizarních okolností i odposlechnuté hovory. Mimoto GIBS získal povolení Machalovi luxovat po stejnou dobu i e-mailovou schránku.
„Povoluje se sledování osob a věcí, konkrétně sledování prostorů: 1) výslechové cely: č. 1-10, ve 3. nadzemním patře administrativní budovy a přístupové chodbě se vstupními dveřmi 243 ve Vazební věznici Brno-Bohunice,“ napsal soudce Libor Hanuš.
Nešlo jen o odposlechy Machaly s Hubálkem, ale i o předávání zájmových listin, popsání vazeb a vztahů prověřovaných osob nebo možné zadokumentování dalších podezřelých.
GIBS dostala od soudce puvoir také ke sledování nejen Machalovy e-mailové komunikace, ale i datových úložišť a informací, uchovávaných v soukromí.
„A to za maximální možné období,“ jak stojí v povolení soudce Hanuše.
Vladimír Machala, který vyšetřoval machinace s brněnskými městskými byty, měl podle Vrchního státního zastupitelství sdělovat neoprávněně informace o probíhajícím trestním řízení, civilní osobě – Petru Kosmákovi. Ten byl vedoucím oddělení technické správy nemovitostí městské části Brno-střed.
Ekonomický deník připomíná, že Machala Kosmáka přizval jako nezúčastněnou osobu k domovní prohlídce Pavla Hubálka. A také to, že Kosmák je jedním z obžalovaných v takzvané kauze Stoka.
„Tímto svým jednáním mohl ohrozit průběh výše uvedeného trestního řízení, zejména mohl zmařit výsledky domovní prohlídky prováděné policejním orgánem dne 20. 6. 2018 a další procesní úkony, zejména prohlídku nebytových – prostor provedenou stejným policejním orgánem na Bytovém odboru nemovitostí MČ Brno – střed. Čímž mohl umožnit zatajení věcí a informací důležitých pro trestní řízení, rovněž měl předávat této osobě informace získané v průběhu návštěv ve Vazební věznici Brno – Bohunice u obviněného Pavla Hubálka, kam se způsobem zcela nestandardním, co do poštu návštěv, tak i vzhledem ke svému služebnímu postavení, dostavuje společně podřízenou Mgr. Jitkou Broďákovou… …Tyto informace byly získány skrytou operativní pátrací činností, prováděnou v trestním řízení Národní centrály proti organizovanému zločinu,“ opsal soudce informace žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Machala měl Kosmákovi vyzradit především prohlídku nebytových prostor kvůli kauze Hubálek.
Petr Kosmák byl ale podle informací Ekonomického deníku policejním informátorem Vladimíra Machaly. Navíc měl na starosti bytový fond městské části Brno-střed, se kterým měl Hubálek neoprávněně manipulovat, takže oznámení prohlídky nebytových prostor dávalo logiku.
Že by ty odposlechy nevyužili?
Nad povolením, které umožnilo GIBS půl roku monitorovat všechny výslechové místnosti v brněnské vazební věznici kroutí hlavou Machalův obhájce Pavel Hála.
„Vzhledem k mému věku považuji za iluzi, že by policejní orgán nevyužil pořízený odposlech pro svou potřebu a to byť by byl neprocesní, prostě potřebují výsledky a bez odposlechů a konkrétního chytnutí za ruku se u policie jinak nepracuje, prevence a hesla napsaná na dveřích služebních vozidel jsou fraška. Tím nechci říci, že se nenajde občas policista kriminalista, či vyšetřovatel, který jedná a chová se – jak má. Občas takové štěstí mám, ale jedná se o dvě tři desítky procent,“ říká Hála.
Na otázku, zda nasazení odposlechů konzultoval s svými kolegy a zda nemohli být další obhájci odposlouchávání ve vazební věznici kvůli kauze Stoka, Hála uvádí:
„Ano, s mnoha kolegy jsem o tom jednal, nechtěli tomu uvěřit, zděsili se, považovali to za vtip, v představě o právu, pravidlech. Tuto otázku jsem neřešil nějakou intervencí, či mobilizováním kolegů, to jsem si ponechal, až se věc otevře u hlavního líčení. Stejně mi to hlava nebere, nechápu, jak se to mohlo soudci stát?“ pokračuje Hála.
Pavel Hála také nevyloučil, že kvůli odposlechové férii v brněnské vazební věznici padne trestní oznámení.
Irena Válová, Jan Hrbáček
