Nejprve nastala fáze očekávání – a krátce poté fáze zklamání. Pondělní zpráva ČTK o téměř okamžitém navýšení kapacity ropovodu TAL o pět až šest milionů tun a snadné náhradě ruské ropy v českých rafineriích je totiž jemně řečeno příliš optimistická. Tak snadno se závislosti na odběru ropy z Ruska nezbavíme.
Podle pondělní zprávy, na kterou se „nachytala“ řada médií včetně Ekonomického deníku, lze prý celkem snadno dodávky Transalpinským ropovodem (TAL) do střední Evropy o pět až šest milionů tun ropy ročně. Zvýšení dodávek si údajně zatím nevyžádá technické úpravy ani dodatečné investice do ropovodu, jak ČTK uvedla s odvoláním na provozovatele italské části ropovodu.
Hned v úterý ČTK otiskla reakci společnosti MERO ČR, která vlastní a provozuje ropovody na českém území. Provozně-technický ředitel MERO ČR Zdeněk Dundr v této reakci vysvětlil, že zvýšení dodávek až o šest milionů tun vyžaduje dodatečné investice. MERO o nich jedná s ostatními akcionáři ropovodu TAL.
Volná kapacita vytvořená epidemií
Podle společnosti MERO byly přepravní možnosti z let 2020 a 2021 ovlivněny pandemií koronaviru, během níž rafinerie ve střední Evropě zpracovávaly méně ropy. Přeprava přes TAL proto v té době klesla a k dispozici byla větší volná přepravní kapacita. Například v loňském roce TAL podle vyjádření na firemním webu přepravil 37,26 milionu tun ropy, zatímco plná kapacita je 43 milionů tun. Rozdíl skutečně vycházel na výše zmíněných 5 až 6 milionů tun.
Letos už to však neplatí. Objem přepravy opět vzrostl a volná kapacita z loňska téměř úplně zmizela. Evropské země totiž po vypuknutí války na Ukrajině omezily odběr rafinerských produktů (jedná se zejména o naftu, topné oleje a LPG) z Ruska. Výsledkem je nárůst spotřeby ropy v evropských rafineriích a také zvýšení rafinerských marží.
O navýšení přepravy ropovodem TAL usiluje také česká vláda. Podle starších informací lze poměrně rychle kapacitu navýšit o 2,5 milionu tun, což by umožnilo náhradu dvou třetin ruské ropy v litvínovské rafinerii. Druhá fáze, kterou v minulém týdnu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela označil jako TAL+, by si vyžádala posílení čerpadel na trase ropovodu.
Taková investice se nedá stihnout za pár týdnů. Právě z tohoto důvodu Česká republika požádala o odklad embarga na dovoz ruské ropy. Zatímco většina evropských zemí nejspíš ukončí odběr ruské ropy už letos, Česko má podle návrhu Evropské komise získat čas do poloviny roku 2024 a Slovensko s Maďarskem až do konce téhož roku.
Terst – TAL – IKL – Kralupy
Ropovod TAL začíná v italské přístavu Terst. Zajišťuje přes 90 procent dovozu ropy do Rakouska a 100 procent dovozu do jižního Německa. A také 50 procent dovozu do České republiky. TAL je napájen ropou, kterou do přístavu v Terstu přiváží tankery z celého světa. Nejčastěji se v praxi jedná o dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, roste také objem dodávek ze Spojených států.
Česká republika je na TAL napojena od roku 1996 díky potrubí IKL s kapacitou až 10 milionů tun ropy za rok. IKL začíná v bavorském Vohburgu a vede do rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Ta se zaměřuje na zpracování lehké ropy z Kaspické oblasti a dalších zemí, zatímco větší rafinerie v Litvínově dodnes zpracovává převážně ruskou ropu.
David Tramba
