Přestože armáda investovala nemalé peníze do Virtuálního náborového střediska, kýžený efekt – razantní posílení početních stavů se zatím nedostavuje. Podle smlouvy stál zatím zrod, rozjezd a práce střediska 99 milionů korun bez DPH. Jenže mladým lidem se do uniformy příliš nechce. Navíc v loňském roce armáda zaznamenala rekordní počet odchodů: do zálohy odešlo 1 450 vojáků.
Výběrová instituce, které důvěřují dvě třetiny lidí
„Staňte se vojákem! Vyberte si svou cestu a dokažte sobě i ostatním, že vy na to máte. Zde se nejen dozvíte vše potřebné, ale rovnou se můžete podívat na příklady nabízených pozic. Vaše cesta do armády může začít už na střední škole využitím stipendijního programu ministerstva obrany. Dejte své kariéře správný směr již dnes,“ stojí v záhlaví webu Do armády.
Na vojáky z povolání pak armáda cílí prohlášením: „Jděte do toho naplno! Služba v armádě bude vaše zaměstnání. Budete muset ledacos zvládnout, ale stanete se součástí výběrové instituce, která má hlavní roli v obraně republiky a jíž důvěřují více než dvě třetiny lidí. Navíc budete mít jistotu, že vám každý měsíc přijde slušný plat. Jste připraveni? Podívejte se, co nabízíme, co požadujeme, a registrujte se!“
Přestože ve Virtuálním náborovém středisku (VNS) registrovalo 24 524 jedinců, do profesionálního poměru vstoupila jen hrstka z nich. Přesná čísla navíc vojáci nezveřejnili. Armáda přitom potřebuje ročně nabrat 1 200 vojáků.
Zapojení Univerzity obrany
Jak to celé začalo a probíhá? V roce 2024 byl rozvoj VNS zaměřen zejména na proces digitalizace administrativních postupů a povinných dokladů pro výběr uchazečů. Podařilo se připojit do systému VNS Univerzitu obrany pro výběr uchazečů ke studiu a sdílet s ní informace o uchazečích, kteří si podali přihlášku ke studiu.
„Hlavní úsilí dalšího rozvoje je směřováno na digitalizaci zapojení vojenských nemocnic do systému lékařských prohlídek v rámci výběru, a to zejména v oblasti digitalizace vydávání posudků o zdravotní způsobilosti jejich přenos mezi subjekty zapojenými do výběru uchazečů,“ vysvětluje Magda Dvořáková z Generálního štábu Armády České republiky.
Mohlo by vás zajímat
Cesta vojáka
Aktuálně podle ní probíhá pouze pravidelné rozšiřování služby Cesta vojáka – přidáváme nové Questy, úkoly, novinky pro hráče, obsah se spolupracujícími influencery. „Nasazeny jsou také nové kosmetické doplňky pro Avatary a v letošním roce by mělo dojít k vytvoření a nasazení speciálního webdesignu pro Cestu vojáka, který bude její obsah odlišovat od zbytku webu. Rozšíření nabídky herních možností aktuálně neplánujeme,“ pokračuje Dvořáková.
Na otázku, zda se armáda při tvorbě náborového střediska inspirovala například v zahraničí a zda má k dispozici data o podobných projektech, kolik výroba obdobných středisek stála a jaká je jejich úspěšnost, Dvořáková odpověděla: „Inspirací byla potřeba digitalizovat a zjednodušit proces náboru uchazečů o službu vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze. Naopak, v loni projevili zájem se blíže seznámit s projektem VNS kolegové ze Slovenska.“
Chystá se další finanční injekce
Do projektu bylo zatím podle rámcové smlouvy, uzavřené se státním podnikem LOM Praha investováno 99 milionů bez DPH. „V plánu je navázat na existující spolupráci a podepsat další rámcovou smlouvu s LOM Praha,“ podotýká Magda Dvořáková.
Na základě této spolupráce podle ní vznikl multimediální portál, který na jednu stranu poskytuje návštěvníkům webu zábavně-vzdělávací prostor a na druhou personalistům Armády ČR kariérní centrum.
Subdodavatelé projektu, ani to, jak byli vybráni, kolik jejich práce stála, známi nejsou. „S ohledem na smluvní vztah s LOM Praha, nejsme oprávnění tuto informaci sdílet,“ vysvětluje Dvořáková.
12 tisíc registrací vojáků z povolání
Celkem se ve VNS registrovalo 24 524 jedinců. V kategorii voják z povolání pak 12 100. Ale tento počet rozhodně neodpovídá počtům vstoupivších do služby. K nápovědě, kolik to vlastně bylo, se dostaneme za chvíli.
| Počet registrací uchazečů v jednotlivých kategoriích od září 2023 do března 2025 | |
| kategorie | počet registrací |
| voják z povolání | 12 100 |
| student Univerzity obrany | 2 074 |
| příslušník jednotky Aktivní zálohy | 4 436 |
| zájemce o Dobrovolné vojenské cvičení | 2 810 |
| zájemce o Dobrovolné předurčení | 1 261 |
| žák Vojenské střední školy | 1 843 |
| registrací celkem | 24 524 |
Zdroj: Generální štáb České armády
Jaký nárůst nových vojáků armáda prostřednictvím Virtuálního náborového střediska Armáda ČR predikuje?
„Návštěvnost má vzrůstající tendenci. V září 2023 byla návštěvnost necelých 49 tisíc osob. V lednu 2025 byla návštěvnost více 62 tisíc osob. Ke konci března byla návštěvnost webu zatím téměř 70 tisíc, což odpovídá číslům konce loňského roku. Zatím web eviduje přes 920 tisíc unikátních návštěv,“ vpočítává Magda Dvořáková.
Zdaleka ne každý registrovaný chce do služebního poměru
A nyní se konečně dostáváme k magii čísel. Zdaleka ne každý, kdo se registruje do kariérního centra, skutečně chce nastoupit do služebního poměru. Z těch, kdo chtějí, zdaleka ne každý splní zákonné podmínky, aby do služebního poměru nastoupit mohl. Podrobněji vysvětluje Magda Dvořáková zde:
• Registrace je úplně první kontakt, který musí udělat každý, kdo více či méně vážně uvažuje o tom, zda by pro něj armáda nemohla být vhodným zaměstnáním. Při registraci zájemce vyplní do online formuláře pouze své jméno, příjmení a kontaktní e-mail a telefon. Nic víc. Fakticky tak o sobě jen dá zcela nezávazně vědět rekrutérovi, že by měl zájem o další informace. Je to vlastně jen takové rozšířené tlačítko „Chci se dozvědět víc“.
• Následně se rekrutér s dotyčným spojí, dohodnou si schůzku (online nebo osobně na rekrutačním pracovišti, dle preferencí zájemce) – už zde se setkáváme se zájemci, s nimiž se rekrutérovi ani přes opakované pokusy nepodaří spojit.
• Při této schůzce (informačně-motivačním pohovoru), dostane zájemce základní informace o možnostech služby v armádě, zákonných podmínkách, které musí splnit atd. Pokud zájem trvá, podepisuje žádost (online nebo osobně na rekrutačním pracovišti) o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti za účelem povolání do služebního poměru vojáka z povolání a čestné prohlášení, že nepodporuje žádná extremistická hnutí a není členem žádné politické strany a podá žádost o povolání do služebního poměru a stává se z něj uchazeč.
Žádost podá jen půlka registrovaných
A už se blížíme k tvrdším číslům. Žádost podá cca 50 procent registrovaných. A žádost pak podá cca 95 procent z těch, kteří absolvují informačně-motivačním pohovor.
• Následuje ověření trestní bezúhonnosti a poté ověření zdravotní způsobilosti uchazeče ve vojenské nemocnici (včetně psychologického vyšetření).
• Na základě výsledku lékařské prohlídky rozhodne příslušné krajské vojenské velitelství v odvodním řízení o (ne)schopnosti žadatele vykonávat vojenskou činnou službu.
• Poté je uchazeč pozván k posouzení fyzické zdatnosti na oddělení pro výběr personálu.
• Když úspěšně projde fyzickými testy, ihned se ho ujímá profesní poradce. Ten mu na základě všech předchozích kroků nabídne, jaká jednotka a jaké služební místo by pro něj připadalo v úvahu. Samozřejmě pokud takové místo momentálně existuje – zejména pro uchazeče, kteří jsou sice schopni vojenské služby, ale zároveň mají řadu zdravotních omezení, může být nabídka míst limitována.
• Pokud uchazeč splní všechny výše uvedené zákonné podmínky, nadále má zájem stát se vojákem z povolání a jeho představy o službě se potkají s nabídkou volných (a pro dotyčného vhodných) pozic, obdrží rozhodnutí služebního orgánu o tom, že bude povolán do služebního poměru dnem…. na konkrétní místo u konkrétního útvaru. Obvykle musí uchazeč čekat min. dva měsíce, než ho zaměstnavatel uvolní a on může nastoupit na základní výcvik do Vyškova. Pokud do služebního poměru nenastoupí, nejsou s tím spojeny žádné sankce.
• Tím je ukončen rekrutační proces, po jehož celou dobu má uchazeč právo kdykoliv od žádosti odstoupit anebo do armády nenastoupit, přestože splňuje všechny zákonné podmínky.
A už jdeme do finále. Podle Magdy Dvořákové je do služebního poměru povoláno cca 35 procent z těch, kteří si podají žádost. „Tj. cca každý třetí, ve vztahu k registrovaným je to cca každý pátý,“ uzavírá Magda Dvořáková.
Pojďte k nám!
Armáda dlouhodobě hledá řidiče, spojaře, lékaře, dělostřelce, ženisty, protiletadlové specialisty do Strakonic, výsadkáře do Chrudimi a logistiky do Rakovníka. Nováčci ale stěží dokážou pokrýt úbytek zkušených vojáků. Do resortu obrany v loňském roce nastoupilo cca osmnáct set nových příslušníků, z části jde ale o studenty Univerzity obrany, kteří v armádě nakonec vůbec skončit nemusí.
Generální štáb řeší odchody a nepříliš velký zájem o vstup do armády delší dobu. A nutno říci, že zatím ne příliš úspěšně. Podle strategie by přitom měla armáda do roku 2030 navýšit počty na 30 tisíc mužů a žen ve zbrani. Na počátku dubna jich bylo 23 738. Aby se cíle splnily, armáda musí podle náčelníka Generálního štábu Karla Řehky ročně nabrat minimálně 1 200 vojáků.
Proč armáda přesný počet nastoupivších neuvádí? Nejspíš proto, že v reálu nejde o nikterak omračující čísla. S ohledem na investici do Virtuálního náborového střediska spíš naopak. Podle zjištění Ekonomického deníku do armády loni vstoupilo cca 350 jedinců.
Zdaleka ne všichni pak mířili k akčním bojovým jednotkám. Jde o příslušníky Vojenské kanceláře prezidenta republiky, příslušníky Hradní stráže, Vojenské policie a už zmiňované studenty Univerzity obrany. Armáda samotná přiznává příjem „pod sto profesionálních vojáků“. Jenže podle zjištění Ekonomického deníku se počet přijatých blíží spíše půlce vyřčené sumy.
