Středa 1. září 2021, 14.30 hodin. To byl ministerstvem obrany stanovený nejzazší termín pro podání nabídek v zakázce na pořízení 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Všichni tři výrobci a potenciální dodavatelé, tedy BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx, včera své nabídky v termínu ministerstvu obrany doručili.
Úplnost nabídek a jejich obsah teď podrobně posoudí komise složená ze zástupců ministerstva obrany a armády.
Jedná se o obsáhlé dokumenty čítající tisíce stran, proto proces posuzování bude trvat řádově týdny. Teprve pak bude jasné, jestli nabídky dodavatelů odpovídají požadavkům stanoveným ministerstvem. Proto není v současné chvíli možné zveřejnit o podaných nabídkách bližší podrobnosti.
Nabídky vyhovující požadavkům ministerstva následně budou vyhodnoceny a hodnotící komise navrhne vítěze. Komisí navržené pořadí poté posoudí vedení resortu obrany a o zakázce bude informována vláda.
Zakázka za více než 50 miliard korun je největším armádním tendrem v historii české armády. Ministerstvo obrany nevypsalo klasický otevřený tendr, ale oslovilo původně čtyři zbrojovky. O zakázku se aktuálně uchází švédská zbrojovka BAE Systems se strojem CV90, německá zbrojovka Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a španělská zbrojovka GDELS s obrněncem Ascod. Čtvrtý oslovený, německé konsorcium PSM s obrněncem Puma ze soutěže odstoupilo kvůli tomu, že jeho „bévépéčko“ by nenaplnilo armádní požadavky.
Mohlo by vás zajímat
Firmy musejí uspět ve třech skupinách kritérií. Nejdůležitějším je cena a náklady životního cyklu, o vítězi bude rozhodovat z 55 procent. Následují technické parametry, které budou mít vliv na vítěze ze 30 procent. Zbylých 15 procent určí rozsah zapojení českého průmyslu do zakázky. Ministerstvo je s výběrem ve skluzu. Vítěz měl být známý v roce 2019, termín se ale posouval.
Sedm modifikací
Armáda si vyžádala 210 nových pásových obrněnců v sedmi různých modifikacích. Většina z nich bude sloužit jako standradní „bévépéčka“. Mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další požadované verze jsou velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a dělostřelecká pozorovatelna.
Ministerstvo obrany kvůli finančním dopadům pandemie Covid-19 před rokem změnilo harmonogram dodávek a plateb. Dodávky by měly být oproti původnímu plánu prodlouženy o dva roky a měly by probíhat v letech 2023-27. Upravený finanční model prodlužuje financování na 7 let, konkrétně roky 2022-28. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase sníží zatížení rozpočtu ministerstva obrany splátkami v jednotlivých letech.
„Pro naši armádu a obranyschopnost České republiky je nahrazení zastaralých sovětských bojových vozidel pěchoty klíčovým projektem. Pokračujeme v něm, přestože nás podobně jako celou společnost limituje koronavirová situace. Od začátku postupujeme maximálně transparentně, proto jsem dnes vládu informoval o aktuálním stavu,“ uvedl před časem ministr obrany Lubomír Metnar.
Zkoušky proběhly
Vojskové zkoušky probíhaly od konce dubna do 6. června 2021 v několika lokalitách. Jejich cílem bylo otestovat, jak vozidla CV90, Lynx a Ascod splňují parametry požadované armádou.
Projekt pořízení 210 nových bojových vozidel pěchoty je klíčový nejen kvůli přezbrojení 7. mechanizované brigády, ale také kvůli splnění našeho závazku vůči spojencům v NATO. Zkoušky funkčních vzorků probíhaly ve Vyškově a na Libavé, které testovali vybraní vojáci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Prověrky tří vozidel účastnících se tendru se zaměřily především na udržitelnost bojové činnosti.
Náročné šestitýdenní zkoušky vozidel Ascod, CV90 a Lynx měly prověřit téměř tři desítky zadaných požadavků. Otestována byla balistická a protiminová ochrana, ochrana proti IED (improvizovaná výbušná zařízení), aktivní ochrana či pohyblivost vozidel.
„Na letišti v Přerově a ve vojenském výcvikovém prostoru Březina byla primárně měřena rychlost přesunu na různých površích, zaznamenávala se například i maximální rychlost vozidel,“ uvedl plukovník Ctirad Gazda, vedoucí oddělení projektu pořízení BVP sekce vyzbrojování a akvizic MO.
„Už známe dynamiku vozidel a i další parametry, včetně prověrky udržitelnosti bojové činnosti, jejíž součástí byla i evakuace raněných,“ dodal Gazda s tím, že zkoumána už byla i kompatibilita se systémy zavedenými v české armádě.
„Nová vozidla, ať už to bude kterékoli ze zkoušených, bojovníky spolehlivě dovezou, kam bude třeba, a budou schopna plnohodnotně vést bojovou činnost. Potřebujeme moderní techniku,“ uvedl jeden z příslušníků 72. mechanizovaného praporu, rotmistr Martin V.
Ten, stejně jako ostatní, schopnosti nové techniky kvitují. Posun v řádu desítek let oproti zastaralé, byť modernizované, sovětské technice je skutečně znát a jen s moderní technikou lze udržet krok nejen s dobou, ale i se spojenci.Dnes jsme se s kolegy z výboru pro obranu mohli s ´bevky´ seznámit naživo a v akci. ASCOD, CV90 i Lynx jsou nepochybně stroje, z nichž kterýkoliv bude pro naši armádu zásadním modernizačním skokem kupředu. Přeji vojákům, aby tento nákup byl co nejdřív úspěšně dokončen a rozjely se dodávky. Naše armáda nová BVP potřebuje, a to co nejdříve, jinak přijdeme o klíčový prvek naší obranyschopnosti,“ uvedla na sociální síti předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Bévépéčka, bevka
BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty) vyráběné v československé licenci. Je určeno pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motostřeleckých jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto poštu bylo 402 velitelských BVP-1K). Z celkové produkce bylo asi 90 % určeno na vývoz. Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojárně). Kromě států Varšavské smlouvy se vyvážela do Sýrie a Tunisu.
Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk (msp), dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbro, 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63. msp Michalovce.
V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 4. a 9. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982.
BVP-2 je bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo, které bylo v Československu vyráběno na základě licence dle sovětského transportéru BMP-2. Stroj je určen pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly mechanizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Jeho výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, který je určen k ničení lehce obrněných vozidel protivníka, kulomet PKT ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel Konkurs. BVP-2 má instalované zařízení k ochraně posádky před tlakovou vlnou, pronikavou radiací, radioaktivním spadem a chemickými zbraněmi. Dále je vybaveno systémem 902V pro odpalování dýmových granátů (6 ks).
BVP-2 se v Československu sériově vyráběly od roku 1987 do roku 1989. Celkem bylo vyrobeno 344 kusů, z toho bylo do ČSLA zavedeno 280 kusů tohoto bojového vozidla.
Armáda provozuje pouze modernější BVP-2 – v aktivní službě se nalézá cca stovka vozidel ve třech praporech (jeden tankový a dva mechanizované – součást 7. mechanizované brigády), dalších 65 vozidel tohoto typu je uskladněno.
Jan Hrbáček
