Zájemce o zapojení do komunitní energetiky, která se aktuálně rozjíždí v České republice, čeká řada nových pravidel. Právní aspekty, zákonné úpravy, ale i možná úskalí, která se s příchodem nových pořádků na trh s elektřinou pojí, přiblížila na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a advokátka Kateřina Šveřepová. „Je důležité si uvědomit, jak široký dopad to bude mít,“ poznamenala úvodem.

Na samotném počátku by se měli podle advokátky Šveřepové zájemci o komunitní energetiku zaměřit například na to, zda jim vstup vůbec regulace dovolují. „Musíte si udělat velmi dobrou úvahou o tom, proč to vlastně chcete, co od toho očekáváte, kolik lidí to bude zahrnovat, z čeho budete financovat zdroj a co vám to přinese,“ shrnula Kateřina Šveřepová.

V rámci kontrol ze strany Energetického regulačního úřadu je podle Šveřepové dobré myslet na to, že mohou nastávat situace, které jsou známé zejména u obchodníků s energiemi. Foto: Radek Čepelák

Na úplném začátku bude stát, kromě zmiňované první úvahy, založení společenství. V tu chvíli už může zdroj energie existovat, anebo se teprve bude instalovat.

Základní je nastavení vztahů v energetickém společenství

Komunitní energetika se řídí podle Kateřiny Šveřepové řadou právních vztahů a složitými regulacemi při zakládání společenství i při jejich následném fungování. „Zakladatelské jednání musí obsahovat minimální základ jak z pohledu energetického zákona, tak i obecných právních předpisů,“ uvedla Šveřepová.

U řečnického pultu vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann. Zleva ředitel odboru strategie a mezinárodní spolupráce Státního fondu životního prostředí České republiky Ivo Marcin, ředitel projektu Domy sobě Stanislav Gaj, zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, primátor Olomouce Miroslav Žbánek, partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, advokátka Kateřina Šveřepová, radní Středočeského kraje Libor Lesák a poradce ministra životního prostředí Martin Ander. Foto: Radek Čepelák

Zásadní je podle advokátky opravdu dobře vyřešit nastavení vztahů mezi členy společenství a podmínky jejich členství, například zejména jejich vystoupení ze společenství. Ošetřeno by mělo být i nastavení pravidel okolo investice, se kterou do společenství jednotliví členové vstupují.

Po založení společenství následuje zápis do příslušných rejstříků, jako je třeba spolkový rejstřík nebo obchodní rejstřík. Zákon bude podle Šveřepové pracovat zřejmě nejčastěji s formou spolku a družstva. Teoreticky by mohly být ale možné podle advokátky i formy akciové společnosti a s.r.o.

V počátcích zájmu o komunitní energetiku by se měli podle advokátky Šveřepové lidé zaměřit například na to, zda jim vstup vůbec regulace dovolují. Foto: Radek Čepelák

Po zápisu by měla následovat registrace u Energetického regulačního úřadu v Registru společenství a Energetický regulační úřad začne kontrolovat fungování společenství. „Musíte doložit, že splňujete všechny podmínky, které po vás požaduje energetický zákon a ve chvíli, kdy vás Energetický regulační úřad zaregistruje, můžete začít fungovat,“ poznamenala Kateřina Šveřepová.

Po zápisu a registraci je na řadě zdroj

Následovat by měla, pokud ještě neexistuje, výstavba komunitního zdroje energií. K tomu se váže zajištění financování, výběr dodavatele a úprava vlastnických vztahů. U elektráren, které mají výkon vyšší než 50 kW, je podle advokátky Šveřepové také potřeba zajistit územní rozhodnutí a stavební povolení.

Vyřešeno už by mělo být i rozdělení nákladů mezi členy společenství. Dojde také k instalaci průběhových elektroměrů u odběrových míst.  Nutné je samozřejmě také připojení k distribuční soustavě.

Mohlo by vás zajímat

Auditorium Sympozia Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře. Foto: Radek Čepelák

V rámci kontrol ze strany Energetického regulačního úřadu je také podle advokátky dobré myslet na to, že mohou nastávat situace, které jsou typické a známé zejména u obchodníků s energiemi. „Probíhají reklamace vyúčtování, spory o tom, zda je správně aplikován alokační klíč, který byl nastavený při vzniku společenství a sdílení energií. Zda je vše v pořádku,“ upozornila na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře Šveřepová.

Sdílení energie navíc podle ní může být buď úplatné, anebo bezúplatné. „V případě bezúplatného sdílení bude cena elektřiny osvobozená od daně z elektřiny. Bude se ale muset hlídat, aby cena nepřesáhla zákonnou hranici pro bezúplatné dary, to je 15 tisíc korun,“ uvedla.

Poradce ministra životního prostředí Martin Ander, ředitel projektu Domy sobě Stanislav Gaj, poslanec Róbert Teleky, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, senátor Herbert Pavera, ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, primátor Olomouce Miroslav Žbánek a radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Středočeského kraje Libor Lesák během panelové diskuse o komunitní energetice. Foto: Radek Čepelák

Zatímco energetická společenství mohou za účelem výroby, sdílení a dodávek elektřiny zakládat malé podniky, dobrovolné svazky obcí nebo třeba fyzické osoby, společenství pro obnovitelné zdroje mohou kromě už vyjmenovaných založit i velké podniky, které mají podle Šveřepové zájem se podílet na rozvoji již zmíněné obnovitelné energetiky.

Do komunitní energetiky se budou zapojovat právě jak například fyzické osoby, rodiny, ale také obce a města, rozptyl v nastavení tedy bude od jednodušších forem až po energetická společenství.

Advokátka Kateřina Šveřepová v rámci debaty na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře. Foto: Radek Čepelák

Tereza Čapková