Čína se v loňském roce podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) stala třetím největším vývozcem zbraní. První dvě místa tradičně drží hegemoni Spojené státy a Rusko.
Čínský růst
Institut SIPRI pravidelně každých pět let vydává zprávu o největších světových exportérech zbraní. Poslední sledované období byly roky 2010 až 2014. V tomto období se oproti předchozí „pětiletce“ zvýšil objem obchodu se zbraněmi o 16 %.
Na prvním místě jsou Spojené státy s tržním podílem 31 %, Rusko 27 % a třetí Čína s podílem 5 %. Stejný procentuální koláč jako Čína si ukousli i Francie a Německo. Zajímavý je výrazný propad Německa z 11 % z předchozího období 2005 až 2011.
Dolarovou hodnotu exportu zbraní institut zatím nevydal. K dispozici jsou však údaje z roku 2013. V tomto roce Spojené státy vyvezly vojenský materiál v hodnotě 6,2 miliardy dolarů a Rusko v hodnotě 8,3 miliardy dolarů. V předchozích letech byla hodnota vývozu podobná, ale téměř vždy ve prospěch Spojených států.
V roce 2013 Čína vyvezla vojenský materiál v hodnotě 1,8 miliardy dolarů. Zajímavá není výše ale trend. Čínský vývoz zbraní se neustále zvyšuje. Před deseti lety (2003) vyvezla Čína zbraně pouze za 509 milionů dolarů.
Téměř 68 % čínských zbraní putovalo do Pákistánu (největší množství), Bangladéše a Barmy. Čína vyvezla také významné množství zbraní do 18 afrických zemí.
Technika, politika, cena
Kde se Čínský úspěch vzal? V prvé řadě je to díky nezpochybnitelnému nárůstu technologické vyspělosti čínských zbraní. Můžeme (období 2010 až 2014) zmínit vývoz 50 stíhaček JF-17 do Pákistánu, obrněná vozidla, transportní a cvičné letouny do Venezuely, tři fregaty do Alžírska, stovky protilodních střel do Indonésie nebo bojové drony do Nigérie.
Lukrativní byl především pákistánský obchod. Za stíhačky JF-17 Thunder zaplatil Pákistán Číně 800 milionů dolarů. Dalších 110 letadel objednal Pákistán na konci minulého roku. Přitom Pákistán projevuje zájem až o 250 stíhaček. Také nigerijské letectvo uvažuje o koupi 25 až 40 letounů JF-17.
Zajímavý byl také vývoz neupřesněného počtu bojových dronů CASC CH-3 do Nigérie. Africký stát čínské drony používá k útokům na pozice teroristické skupiny Boko Haram, která mimochodem před nedávnem vyhlásila spojenectví s Islámským státem.
Výčet hlavních importérů čínských zbraní ukazuje i na další čínskou výhodu. Čína nemá „morální“ problém prodávat zbraně prakticky jakékoliv zemi. Čínské politické vedení, které má pod kontrolou média, se na rozdíl od západních zemí domácí kritiky rozhodně obávat nemusí.
Ostatně můžeme se podívat do Německa, kde dodávky zbraní do nestabilních zemí (případně regionu) vyvolává politické a mediální zemětřesení. Politicky citlivé jsou například německé dodávky zbraní do Saudské Arábie, která je obviňována z podpory sunnitských povstalců z Islámského státu.
V roce 2013 Německo vyvezlo do Saudské Arábie zbraně za 360 milionů dolarů. V současné době se ale spekuluje, že Německo svůj vývoz do této arabské země zastaví. Přitom Saudská Arábie projevuje zájem až o 800 špičkových tanků Leopard 2.
Zpět k Číně. Třetím klíčem k čínskému úspěchu jsou téměř dumpingové ceny. Čína prodejem zbraní nesleduje jen vylepšení svého rozpočtu, ale především dlouhodobé cíle. Prodej zbraní umožňuje užší politické, vojenské a ekonomické propojení s cílovou zemí.
Čína je například velmi aktivní v Africe, která je významným exportérem ropy a surovin pro čínskou ekonomiku. Také Venezuela se podílela na čínském dovozu ropy z 6 %.
Čínské moderní zbraně
Do budoucna se navíc trend nárůstu exportu čínských zbraní jen tak nezastaví. Dokazují to poslední novinky čínského zbrojního průmyslu. Není účelné vypisovat všechny čínské zbrojní projekty. Představme si ale ty, které dokazují nebývalý čínský technologický pokrok.
Čína intenzivněně pracuje na vlastních stealth víceúčelových letounech Chengdu J-20 a Shenyang J-31. Zatímco první (výkonnější a pokročilejší) je určen s největší pravděpodobností pouze pro čínské letectvo, Shenyang J-31 je již nabízen zájemcům z třetích zemí.
J-31 je dvojmotorový víceúčelový stealth letoun. Podle vojenských analytiků se jedná o přímého konkurenta americkému letadlu F-35A Lightning II. Technický je čínský letoun jednoduší než americké stroj, ale také neporovnatelně levnější. Navíc určitě zaujme zákazníky, pro které je F-35 příliš drahé letadlo, nebo které hledají adekvátní protiváhu proti americkému stroji.
Zajímavý projekt je bezpilotní bojové letadlo Shenyang Lijian. O stroji je zatím málo informací, většinou odvozených z nekvalitních fotografií. Lijian je stealth letoun konstrukce samokřídlo. Podle dostupných informací je určen k zasazování přesných úderů na pozemní cíle. Dlužno však dodat, že Čína vyvíjí obrovskou škálu bezpilotních letadel, od malých průzkumných až po velká bitevní.
Ne tak mediálně vděčný, ale o to důležitějším je projekt těžkého dopravního letadla Xian Y-20. Podle čínských zdrojů se Y-20 se svou maximální vzletovou hmotností 181 t řadí mezi evropský Airbus A400M (141 t) a americký C-17A Globemaster II (265 t). Y-20 přepraví až 65 t nákladu oproti 37 t u A400M a 77,5 t u C-17A Globemaster III.
Jan Grohmann, Armádní noviny
