Ministerstvo školství chystá komplexní novelu vysokoškolského zákona. Novinka by podle představ resortu měla přinést vyšší šance na stipendia, uznávání studia na zahraničních univerzitách u přijímacího řízení, ale také reformu pravidel pro fungování soukromých vysokých škol. Ty by tak do budoucna měly mít stejnou strukturu a orgány jako veřejné univerzity.
„Navrhovaná právní úprava má řadu pozitivních dopadů v první řadě na studenty vysokých škol,” slibuje ministerstvo v předkládací zprávě ke svému návrhu.
Ten resort poslal v druhém únorovém týdnu do meziresortního připomínkového řízení. Z kompletního znění novely přitom vyplývá i to, že ministerstvo chce mimo jiné umožnit přestupy studentů mezi jednotlivými studijními programy. Slibuje si od toho razantní snížení počtu nedokončených vzdělání.
Vysoké školy by se také podle ministerstva měly otevřít širším vrstvám uchazečů.
„Zvětší se okruh příjemců sociálního stipendia a zvýší se požadavky na zpřístupňování studia studentům se specifickými potřebami, což zvýší přístupnost vysokoškolského studia pro nadané studenty s hendikepem a ze sociálně znevýhodněného prostředí,” uvádí k tomu ministerstvo.
Náklady se mají krýt „z eráru”
Na stipendia by nově mělo podle ministerstva dosáhnout více studentů, a to díky navýšení koeficientu, který se pro stanovení celkového objemu peněz na podporu studentů používá
„Podle odhadu ministerstva se za současné socio-ekonomické struktury studentů vysokých škol mělo jedna o cca 5 400 studentů,” konstatuje předkládací zpráva.
Ministerstvo zároveň vypočítává, že například v případě minimální mzdy na úrovni 18700 korun by v roce 2024 šlo na sociální stipendia celkem přes 252 milionů korun. Ještě loni přitom stát na podporu studentů vydal 22 milionů. Nárůst za dva roky by tak představoval více než 230 milionů korun.
„Šance získat sociální stipendium zároveň může stimulovat příslušníky cílové příjmové skupiny k většímu zájmu o studium na vysoké škole,” poznamenává k tomu resort školství s tím, že cílem opatření je učinit studium dostupnějším.
Podle minimální mzdy by se pak nově určovala také výše stipendia pro studenty doktorských programů na veřejných vysokých školách. Doktorandi by tak mohli na stipendiích dostávat více peněz než nyní.
Ministerstvo zároveň avizovalo, že náklady na štědřejší stipendia chce resort sice dlouhodobě pokrýt z vlastních zdrojů, ale až poté, co na to do svého rozpočtu dostane přidáno z toho státního.
„Celkové náklady jsou vyčísleny na 387 milionů a navýšení směřuje především k sociálním stipendiím, dále pak ke studentům se specifickými potřebami a na doktorská stipendia,” uvedla k tomu pro Ekonomický deník mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Samotný materiál nicméně konstatuje, že dopad dalších novinek na státní rozpočet nelze předem odhalovat. Zmiňuje v této souvislosti např. úpravu oblasti habilitací nebo poplatků za studium.
Rychlotituly na Mendelu novela neřeší. Není to prý třeba
V souvislosti s reformou doktorského studia, která počítá také např. s užší spoluprací univerzit se soukromými firmami, přitom ministerstvo odmítlo, že by jakkoliv reagovalo na skandál brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU – pozn. red.). Ta pod vedením neúspěšné prezidentské kandidátky Danuše Nerudové přijímala k doktorskému studiu zahraniční studenty, které vysoké škole „dodávala“ soukromá agentura, a to za násobně vyšší poplatky, než si reálně účtovala sama škola.
„Ministerstvo nevidí nutnost na základě problému MENDELU měnit zákon o vysokých školách, praxe MENDELU je v rozporu už se stávající legislativou, protože uskutečňovala své doktorské studijní programy tak, že se Rada Národního akreditačního úřadu v probíhajícím řízení usnesla o odnětí akreditace,” poznamela k tomu mluvčí resortu.
Podle Lednové je nutné, aby vysoké školy využívaly nástrojů, které již dle zákona mají k dispozici.
Novela zákona má celkově podle ministerstva zpřehlednit vysokoškolský systém a učinit ho i srozumitelnější pro zahraniční zájemce o studium.
„Ustanovení novely celkově přinášejí značnou administrativní úlevu na mnoha stranách – pro ministerstvo, pro vysoké školy i pro studenty. Jedná se o redukci nadbytečné administrativní zátěže, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu,” uvádí pak k návrhu resort školství.
Ministerstvo podle něj nebude nadále například zveřejňovat termín a formu zveřejnění výročních zpráv a strategických záměrů ve Věstníku ministerstva, nebudou mu zasílány závěrečné práce v režimu odložení zveřejnění, nebude muset vydávat vyhlášku k postupu a podmínkám při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, bude informováno o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem až při jeho ukončení, celkově budou zjednodušeny nostrifikace a nebude muset nadále schvalovat smlouvy státní a veřejné vysoké školy o zabezpečování společného studijního programu.
Soukromé školy s jednotnou strukturou
Změny se přitom dotknou i soukromých vysokých škol. Těm ministerstvo nově explicitně stanoví, jak má vypadat jejich organizační struktura.
„Orgány by měly být v zásadě analogické k orgánům veřejných vysokých škol, a to s ohledem na ministerstvem sledované principy akademického prostředí a svobod,” uvedla k tomu Lednová.
V souladu s dlouhodobou a osvědčenou praxí předepisuje ministerstvo podle znění návrhu soukromým vysokým školám orgány v podobě rektora, akademické, vědecké nebo umělecké rady a disciplinární komise.
„Nově je explicitně navržena možnost členit soukromou vysokou školu na fakulty, vysokoškolské ústavy, jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií, účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu soukromé vysoké školy,” uvádí se v návrhu, který Ekonomický deník prostudoval.
Nová úprava povinných orgánů soukromých vysokých škol je pak podle návrhu vyvážena zrušením povinnosti registrace jejich vnitřních předpisů u ministerstva. To má vést k větší pružnosti v řízení soukromých škol.
Tomáš Svoboda
