Výdaje státního rozpočtu na zdravotnictví se mají v příštím roce oproti letošnímu roku podle vládního návrhu zvýšit o šest procent na 175 miliard korun. Nejvíce peněz z toho bude i nadále představovat platba státu za takzvané státní pojištěnce. Ta státní kasu vyjde na 154,6 miliardy korun. Rozpočet samotného ministerstva zdravotnictví má ve srovnání s rokem 2024 narůst o 54 procent na 17,63 miliardy korun. To je však dáno navýšením kapitálových výdajů a financováním z Evropské unie. Běžné výdaje ministerstva zůstanou zhruba stejné jako loni.
Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá s meziročním růstem výdajů na zdravotnictví o šest procent. Zatímco letos šlo ze státní kasy do zdravotnické péče, zdravotnických programů, správy či výzkumu a vývoje celkem zhruba 165 miliard korun, příští rok by to mělo být skoro 175 miliard. Drtivou část z toho – 154,6 miliardy korun – stát pošle coby platbu za takzvané státní pojištěnce na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. Ten spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Peníze z tohoto účtu se přerozdělí mezi všechny zdravotní pojišťovny na základě algoritmu, který je definován v zákoně a který má za úkol udržet určitou míru solidarity pojištěnců s vysokými příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy a dále pojištěnců zdravých s pojištěnci nemocnými. Do skupiny státních pojištěnců patří například nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené či uchazeči o zaměstnání.
Platby za státní pojištěnce stoupají
Platby za státní pojištěnce se za posledních 10 let zvedly skoro na 2,5násobek. Od roku 2015 totiž vystoupaly z 845 korun měsíčně za jednoho pojištěnce na letošních 2 085 korun. Největší skok nastal v roce 2020, kdy platba poskočila z 1 018 na 1 567 korun. Na letošní rok tak má stát ve svém centrálním rozpočtu na tento účel vyhrazeno asi 151 miliardy, zatímco v roce 2015 na tento účel postačovala necelá polovina této částky (62,2 miliardy korun).
V příštím roce se platba státu opět zvýší, a to na 2 127 korun. Od letošního ledna jsou platby za státní pojištěnce automaticky valorizovány podle zákona, který říká, že se vyměřovací základ zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Růst cen se přitom stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen. V roce 2023 dosáhla průměrná roční míra inflace 10,7 procenta a reálné mzdy se loni snížily o 2,9 procenta. V letošním roce by se měla inflace podle srpnové predikce ministerstva financí dostat na 2,4 a v příštím roce na 2,3 procenta a reálné mzdy by měly pokračovat v růstu, započatém v posledním kvartále loňského roku. Příští rok tedy stát pošle do zdravotního pojištění o 3,6 miliardy korun více než letos. Loni byla inflace vyšší, proto v tomto roce se navýšila platba za státní pojištěnce o 12,3 miliardy korun.
Ministerstvo zdravotnictví dostane o polovinu více
Výdajová strana rozpočtu samotného ministerstva zdravotnictví se má příští rok zvednout o 53,9 procenta na 17,63 miliardy korun. Z toho 7,03 miliardy korun (což znamená meziroční snížení o 0,1 procenta) má připadnout na běžné výdaje, kam patří například mzdy, spotřeba energií a další provozní výdaje. Na kapitálové výdaje, které mají být příští rok spojeny zejména s realizací programů se spoluúčastí Evropské unie, je naplánováno 10,54 miliard, což naopak znamená meziroční zvýšení o 2,1 miliardy korun. Z EU příští rok do rozpočtu ministerstva zdravotnictví poputuje 7,2 miliardy korun (čistý přítok, bez spoluúčasti českého státního rozpočtu), zatímco loni to byla ani ne polovina.
Peníze z EU se budou v rámci Národního plánu obnovy podílet na Národním plánu na posílení onkologické prevence a péče a dále na digitální systémy veřejné správy a digitální služby občanům a firmám.
Na protidrogovou politiku o něco málo více
Částka připravená na protidrogovou politiku vlády, která je kompetenčně a rozpočtově pod střechou Úřadu vlády, se má v roce 2025 oproti letošku zvýšit asi o tři miliony na necelých 327 milionů korun. Což je částí odborné obce kritizováno jako příliš malá změna. Úřad vlády ale argumentuje tím, že ve skutečnosti jde o větší zvýšení, protože původně bylo v rozpočtu úřadu na letošní rok na boj proti drogovým závislostem vyhrazeno o asi 27 milionů korun méně.
„Na protidrogovou politiku je v rozpočtu Úřadu vlády na rok 2025 alokováno necelých 327 milionů korun. To zhruba odpovídá upravenému, respektive navýšenému rozpočtu Úřadu vlády na rok 2024. Ve schváleném rozpočtu na rok 2024 bylo totiž původně alokováno pouze 297 mil. Kč a v průběhu roku 2024 byla částka zvýšena o zhruba 27 milionů na asi 324 mil. Kč,“ uvedla pro Zdravotnický deník mluvčí vlády Lucie Ješátková.
„V kontextu probíhající konsolidace veřejných financí považujeme za úspěch, že se podařilo v rámci přípravy rozpočtu na rok 2025 a pro střednědobý výhled 2026 -2027 vyjednat zachování zmíněné navýšené částky pro rok 2024,“ dodala. Zároveň se vymezila proti tomu, že by nevýznamné navýšení částky na protidrogovou politiku jakýmkoliv způsobem souviselo s odchodem národního koordinátora protidrogové politiky Jindřicha Vobořila.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
