Slovenská pošta podle Nadace Zastavme korupci musela pozastavit tendr na bezpečnostní služby za více než čtyři miliony eur. Přikázal jí to Úřad pro veřejné zakázky na základě podnětu nadace. Informovala o tom mluvčí nadace Lucia Pazičová. Podnět k přezkoumání tendru na bezpečnostní služby dala Transparency International. Slovenská pošta platila za bezpečnostní služby mnohem více než Česká pošta.
Slovenská nadace Zastavme korupci upozornila na několik nesrovnalostí v podmínkách soutěže na bezpečnostní služby, které obstarávala Slovenská pošta. „Na zadání tendru nám vadí, že uvádí konkrétní výrobky s názvy, certifikáty a software, které dodává na Slovensku jen jedna firma. Pošta chce navíc nakoupit starší modely kamer, které se již běžně nevyrábějí. Mezi sporné části patří i podmínka známého certifikátu C4, který je spojován s firmami blízkými rodině Bödörovců, „uvedla podle slovenské agentury TASR Xénia Makarová z nadace.
Nitranský oligarcha Miroslav Bödör ovládá bezpečnostní službu Bonul. Jméno jeho syna Norberta se ve více souvislostech objevuje při vyšetřování vraždy novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírová.
Začátkem loňského listopadu proběhla na Slovensku policejní akce, která nemá v Evropě obdoby. Své bývalé šéfy přišli pozatýkat policisté z elitní jednotky Národní kriminální agentury (NAKA). Jsou obviněni z toho, že tvořili špičku organizované zločinecké skupiny – tedy jakési mafie, proti které by měli právě oni sami bojovat. Policejní akce se jmenovala Očistec.
V poutech tak skončil dlouholetý policejní prezident Tibor Gašpar, ředitel protikorupční jednotky Róbert Krajmer, šéf NAKA Peter Hraško a další přední policejní funkcionáři. Celkem bylo zatčeno třináct lidí, včetně speciálního prokurátora Dušana Kováčika. Slovenská policie tím navázala na zářijovou akci Boží mlýny, při níž zatkla Ľudovíta Makóa, ředitele Kriminálního úřadu finanční správy (KUFS), který s vyšetřovateli začal spolupracovat. Všichni čelí obvinění ze založení a podporování zločinecké skupiny, zneužití pravomoci veřejného činitele, korupce a maření spravedlnosti.
V čele zmíněné zločinecké skupiny stál podle obvinění Norbert Bödör, a to minimálně od roku 2012. Jeho pravou rukou měl být Tibor Gašpar, který mezi lety 2012 a 2018 zastával funkci policejního prezidenta. Gašpar je s Bödörem i ve vzdáleném příbuzenském vztahu. Před Specializovaným trestním soudem, zabývajícím se v Pezinku vraždou novináře Jána Kuciaka, Bödör jakoukoli spolupráci s Gašparem popřel. Vyšetřování ale ukazuje opak.
„Vlivná nitranská skupina, která má vazby na Směr i vedení policie“ – takto popsal v dubnu 2017, tedy rok před tím, než byl zavražděn, skupinu Bödörovců investigativní reportér Aktualit Ján Kuciak. Novinář přišel na to, jak firmy kolem oligarchy Miroslava Bodor soutěžili sami se sebou. V článku zmínil ministra strany Směr Petra Žigu (ministerstvo životního prostředí) a Ľubomíra Jahnátka (ministerstvo hospodářství). Popsal také osobní vztahy rodiny Bödörovců a ministra Jahnátka, který měl mít jako šéf resortu hospodářství nastavené podmínky veřejných soutěží tak, aby jim vyhověli jen firmy blízké oligarchům z Nitry.
O otci a synovi s příjmením Bödör hovoří zejména v souvislosti se společností Bonul – bezpečnostní firmu, která pracovala pro resort hospodářství, Slovensku poštu, Sociální pojišťovnu, Tipos nebo Národní dálniční společnost. Dodává bezpečnostní služby do některých Slovenská věznic a vyhrála soutěž u státní akciovky Javys, Transpetrolu či Slovenského vodohospodářského podniku.
Česká pošta platí méně
Nákupy na poště nadace sleduje pozorněji i proto, že už v minulosti s nimi byly spojována podezření z omezení soutěže a předražení. Běžně se technické zabezpečení spojilo s fyzickým hlídáním poboček do obrovského tendru. Nebo se do tendrů vložily de facto zbytečné nároky na certifikáty, které předem určovaly možných vítězů.
Výsledkem těchto praktik podle Makarové bylo, že veřejné úřady na Slovensku vynakládaly na bezpečnostní služby mnohem více peněz než jejich partneři v České republice. Vyplývá to z analýzy nadace z roku 2019.
Česká pošta dala například na hlídání svých pracovišť 2,5 milionu eur, Slovenská pošta zaplatila ročně 5,5 milionu eur. V částce jsou zahrnuty ostraha budov, elektronické zabezpečovací systémy i převozy peněz. Česká pošta má vlastní SBS, která je její dceřinou firmou. Slovenská pošta zaplatila za sledované období Bonulu přes 39 milionů eur.
„Na základě našeho podnětu Úřad pro veřejné zakázky konrakt zastavil a může zkontrolovat, zda soutěžení proběhlo v souladu se zákonem. Pokud zjistí, že ne, může celý tendr zastavit úplně a pošta bude muset vypsat novou soutěž, která nebude diskriminační,“ uzavřela Makarová.
Nadace také upozornila, že vládou představeny nová pravidla pro veřejné zakázky prostor pro takovou kontrolu v zásadě ruší. Po novém se na neférové tendry budou moci stěžovat pouze uchazeči a pouze u soudu.
Pozastavení tendru potvrdila i mluvčí pošty Iveta Dorčáková. „Slovenská pošta na základě předmětného oznámení o zahájení řízení a předběžného rozhodnutí neví identifikovat na základě jakého (a od koho) podnětu ÚVO zahájil řízení,“ podotkla mluvčí.
Podle jejích slov je v současnosti nákupní proces po realizaci elektronické aukce za účasti všechny uchazeče, kteří předložili relevantní nabídky.
Tomáš Rovný
