Na severu Švédska vykolejily téměř čtyři desítky vagónů nákladního vlaku naloženého železnou rudou. Nehoda se stala u města Gällivare, které se nachází asi 1000 kilometrů od Stockholmu za polárním kruhem. Příčina vykolejení je předmětem vyšetřování, informovala agentura DPA s odvoláním na dnešní prohlášení těžařské společnosti LKAB. Železniční nehoda může mít dalekosáhlé důsledky pro vlakový provoz na švédském dálném severu.
Mluvčí firmy LKAB Anders Lindberg řekl veřejnoprávnímu radiu SVT, že vlak o celkové váze 8000 tun měl 68 vagónů, z nichž 38 vykolejilo.
Nehoda, při níž nebyl nikdo zraněn, může mít dalekosáhlé důsledky pro vlakový provoz na švédském dálném severu. Podle SVT totiž vznikly škody na železničním svršku i trakčním vedení. Pro přepravu osob se pro následující dny počítá s náhradní autobusovou dopravou.
Nákladní vlak jel po zhruba 500 kilometrů dlouhé jednokolejné trase, která spojuje norský Narvik se švédským přístavním městem Lulea. LKAB dlouhodobě požaduje, aby trasa získala druhou kolej, neboť jde o jeden z nejvytíženějších železničních koridorů v celém Švédsku. Klíčový je z hlediska přepravy železné rudy z rozsáhlých dolů v Kiruně.
Ruda z kilometru i víc
LKAB je mezinárodní těžební společnost, která těží na švédském dalekém severu železnou rudu a další minerály.
I přes koronavirovou pandemii LKAB má provozní zisk na historicky vysoké úrovni, přestože cena železné rudy poněkud klesá. Provozní výsledky za léto byly jedny z nejvyšších v poslední době.
„Situace na trhu zůstává příznivá a zároveň udržujeme objem výroby a dodávek na dobré úrovni. Prezentace výsledků na této úrovni za třetí čtvrtletí v řadě vysílá jasný signál síly do budoucna. Rozsáhlé investice, které nás čekají v nadcházejících 15–20 letech, vyžadují dobrou ziskovost ve stávající výrobní struktuře,“ uvedl před časem prezident a generální ředitel společnosti LKAB Jan Moström.
Jednou z největších výzev, kterým bude společnost LKAB v příštích několika letech čelit, je vývoj, plánování a instalace nového těžebního systému pod současnými hlavními úrovněmi, tj. v hloubkách více než 1 250 metrů, resp. 1 365 metrů. Tento projekt společnost nazývá Důl LKAB 5.0.
„Vzhledem k tomu, že náklady na těžbu rudy rostou tím více, čím hlouběji jdete, je třeba dosáhnout větší hospodárnosti, abychom si mohli udržet konkurenční výhodu. Dvě nejnovější hlavní úrovně v Kiruně a Malmbergetu jsou nejhlubšími vertikálními doly v historii společnosti LKAB a těžební metody používané k dosažení těchto hloubek jsou nejmodernější na světě,“ stojí na webu společnosti.
Vertikální těžba znamená těžbu rudy v nových hloubkách pod předchozími hlavními úrovněmi, protože nerostné zdroje nad nimi byly vyčerpány. Společnost LKAB v průběhu své historie postupně zvyšovala hloubku těžby a pokaždé zřídila nové hlavní úrovně v hloubce 50 až 320 metrů. Každá nová hlavní úroveň je pak vybavena novými systémy pro výsypky, dopravu, drcení a zdvihání.
Společnost byla založena v roce 1890 má více než 4 500 zaměstnanců ve 12 zemích. V roce 2020 dosáhla skupina LKAB obratu přibližně 34 miliard švédských korun.
(nik, čtk)
