Jaderná energetika je fajn, ale… Místo tří teček lze doplnit třeba vedlejší větu „dodavatel technologie nesmí být z Ruska“, případně „nesmí to být příliš drahé.“ Výhrady k vládou navrženému zákonu o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice přibývají. V pátek 19. února se koaliční vláda Andreje Babiše pokusí sporný zákon, kterému jeho kritici dali nálepku Lex Dukovany, protlačit třetím čtením v poslanecké sněmovně.
Z řad demokratické opozice, ale už i vládní ČSSD, je stále hlasitěji slyšet požadavek, aby byl ze soutěže na nový blok v Dukovanech vyřazen ruský Rosatom. Co se týká čínského uchazeče CGN, tady už převládá shoda na jeho vyřazení z tendru. Pirátští poslanci Petr Třešňák a Lukáš Černohorský chtějí omezit riziko, že drahý jaderný reaktor zvýší cenu elektřiny pro koncové zákazníky. Navrhují proto – formou dvou podobných pozměňovacích návrhů – zavést cenový limit na úrovni 1600 nebo 1620 korun za megawatthodinu.
Takový limit – v přepočtu 62 eur za jednotku energie – stojí za úvahu. Zhruba při této ceně se ekonomicky začínají vyplácet alternativy, tedy paroplynové, fotovoltaické a větrné elektrárny. Otázkou zůstává, jak vysokou cenu bude nový jaderný blok v Dukovanech potřebovat. Skalní kritik dukovanského projektu, analytik a aktivistický investor Michal Šnobr hovoří o ceně až 155 eur za megawatthodinu. „Argumentujeme před Evropskou komisí, že je všechno v pořádku, protože ČEZ elektřinu vyrobí, prodá jí státu za 60 eur a stát elektřinu prodá na trhu za tržní cenu. My ale tajíme, že za tím stojí masivní dotace, protože za 60 eur by ČEZ prodávat nemohl,“ uvedl Šnobr v nedávném rozhovoru.
Naopak příznivci jádra tvrdí, že nový blok vyrobí levnější elektřinu, než jaká bude za dvacet let běžně k dostání, a umožní snížení koncových cen pro české domácnosti a podniky. S takovým výrokem opakovaně přišel třeba ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, naposledy při projednávání zákona ve sněmovně ve středu 10. února. „Jedná se tedy o klíčový zákon a já ho považuji za natolik důležitý, aby byl schválen v rámci parlamentu co možná nejdříve,“ uzavřel tehdy ministr své vystoupení.
Z vystupování poslanců a dalších reprezentantů různých politických stran vyplývá, že ANO, SPD, KSČM i konzervativní část ODS chtějí zákon protlačit třetím čtením co nejrychleji. V této skupině navíc převládá názor, že ruský uchazeč má v tendru zůstat. „Pokud se do toho ještě zamíchá politika, bez ohledu na to, že Rusové jsou v jádru nejdál, následování agilními Číňany. bude realizace výrazně opožděna – a také bude dražší,“ uvedl pro Ekonomický deník poslanec Leo Luzar (KSČM).
Zcela opačně vidí situaci strany napravo od středu. „Výstavba jaderných bloků v Dukovanech musí, kromě stability energetického mixu ČR garantovat rovněž bezpečnostní rizika. V žádném případě nesouhlasíme s účastí Ruska a Číny, a to ani ve variantě subdodavatel části technologie. Bez státní garance je dnes vybudování těchto zdrojů nereálné,“ odpověděl Tomáš Tesař, odborný garant TOP09 pro oblast energetiky.
Zástupci dvou opozičních středo-pravicových koalic sice obecně jaderné energetice fandí, ale k podobě zákona mají vážné výhrady. Jan Bartošek z KDU-ČSL i Jan Lipavský (Piráti) s Pavlem Žáčkem (ODS) předložili pozměňující návrhy, které mají umožnit vyřazení uchazečů z bezpečnostně problematických zemí. Za zmínku stojí ještě pozměňující návrh poslance za STAN Petra Pávka, kterému se nelíbí příliš dlouhá doba poskytování cenových garancí investorovi, tedy pravděpodobně Skupině ČEZ. Rád by tuto podporu omezil na maximálně 40 let.
Podobné snahy jsou však nejspíš odsouzeny k nezdaru; hlasy ANO, SPD, KSČM a případně části klubu ODS a ČSSD matematicky ke schválení zákona postačují.
David Tramba
