Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který poslalo poslední srpnový den ministerstvo financí k projednání vládě, počítá pro příští rok se schodkem 230 miliard korun. Příjmy rozpočtu by podle návrhu měly být ve výši 2,086 bilionu korun, meziročně se tak mají vzrůst o sedm a půl procenta. Výdaje rozpočtu jsou plánované na 2,316 bilionu korun. V procentuálním vyjádření největší nárůst zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje rozpočtu vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, druhé v pořadí je ministerstvo dopravy s nárůstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun.
S největším poklesem výdajů návrh počítá u ministerstva pro místní rozvoj, jde o propad o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun a ministerstva průmyslu a obchodu, kde výdaje klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.
Vláda návrh státního rozpočtu musí podle zákona projednat do konce září, poté ho odešle do Poslanecké sněmovny. „Rozpočet na rok 2025 je hotový. Nebylo to jednoduché, ale s výsledkem jsem spokojen. Za prvé investujeme do budoucnosti, nejlépe to uvidíte na rozvoji silnic a dálnic, za druhé investujeme do výzkumu a inovací. Jako prioritu bereme vzdělávání, do školství půjde o 16 miliard korun více než letos. Celkově od nástupu naší vlády jsme peníze školství navýšili téměř o 50 miliard korun,“ zmínil ve videu na sociální síti X premiér Petr Fiala (ODS). Prioritou je podle něj i bezpečnost, v roce 2025 má jít na financování obranných výdajů dvě procenta HDP.
Podle Fialy by také v příštím roce mělo plynout navíc 20 miliard korun na platy lidí, kteří pracují pro stát. Jde například o policisty, pracovníky v kultuře nebo například v sociálních službách. Deficit veřejných financí k HDP, tedy jedno z klíčových maastrichských kritérií, přitom podle premiéra klesne až ke dvěma procentům.
„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice – a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ nechal se slyšet ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal: „Půjčujeme si tak převážně na investice.“
Jeho vyjádření tvrdě kritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (ex-TOP09). „Vládní výdaje rostou o 126 miliard. Při této příležitosti zdravím všechny politiky z ODS, kteří se ještě letos na jaře bili v prsa, že ,naše vláda zlomila trend růstu vládních výdajů‘. Buď já nerozumím slovu ,trend‘, nebo oni zase nemluvili pravdu. Příjmy jsou plánovány vyšší o 146 miliard, takže deficit nám na papíře vychází kosmeticky nižší o 22 miliard. Jsou v nich ale započítány příjmy z winfall tax, což je v roce 2025 čistá zlodějina. Závěr: Účetní zoufalství lidí, kteří vůbec netuší, jaké systémové změny by měli do fiskální politiky promítat,“ uvedl Kalousek na sociální síti X.
Z celkových výdajů 2,316 bilionu korun (2,161 bilionu korun bez výdajů financovaných z Evropské unie) tvoří největší objem podle resortu financí mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1,789 bilionu korun (meziroční nárůst o 55,4 miliardy korun). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1,371 bilionu korun (více o 37,4 miliardy korun). Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 154,6 miliardy korun (meziroční nárůst o 36,7 miliardy korun), respektive 250,8 miliardy korun po započtení fondů Evropské unie (meziroční nárůst o 66,2 miliardy korun), běžné výdaje státu vzrostou o 57, 9 miliardy korun, tedy o tři procenta.
Největšími rozpočtovými kapitolami bez peněz z Evropské unie nadále zůstávají ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 951,5 miliardy korun (meziroční nárůst o 28,2 miliardy korun vzhledem k mandatorním výdajům), ministerstvo školství s rozpočtem 271,6 miliardy korun (meziročně více o 15,6 miliardy korun), ministerstvo obrany s rozpočtem 154,3 miliardy korun (navýšení o 3,1 miliardy korun) a ministerstvo vnitra s rozpočtem 101,2 miliardy korun (navýšení o 5,6 miliardy korun).
„I přesto, že z vládního manévrovacího prostoru ukrajují rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které tvoří přes 93 procent celkových výdajů rozpočtu, podařilo se nám dodržet všechny klíčové priority a zákonné závazky vlády,“ sdělil k návrhu Stanjura.
Celkový přehled příjmů ze státního rozpočtu je k dispozici ZDE.
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu je k dispozici ZDE.
Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2,086 bilionu korun, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 miliardy korun (meziročně o 53,2 miliardy korun více), výběr DPH se očekává ve výši 414 miliardy korun (více o 27,2 miliardy korun), výběr spotřebních daní ve výši 157 miliardy korun (méně o 1,7 miliardy korun), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 miliardy korun (více o 29,1 miliardy korun) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 miliardy korun (více o 29,2 miliardy korun). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 miliardy korun z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.
(teč)
