Zatímco v oblasti vývoje generativní umělé inteligence, jako je třeba ChatGPT, se Evropa díky velkému množství vědců umisťuje na předních příčkách světových žebříčků, když dojde na vstup na trh, selhává. Evropská komise to nyní chce změnit.

Na papíře se Evropa jeví jako konkurenceschopná. Ve výzkumu generativní umělé inteligence, který zveřejnilo Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) se umístila na druhém místě na světě. Je to důkazem, že má silnou vědeckou komunitu, která je hnacím motorem inovací.

Akademický výzkumný úspěch se ale zatím nepromítl do komerční síly. Patentové přihlášky GenAI se sídlem v EU tvoří z globálního pohledu pouhá dvě procenta. Ukazuje to na nesoulad mezi akademickými znalostmi a průmyslovým využitím v rámci celé Unie.

Bouřlivý rozvoj

„V posledních letech se strojové učení a umělá inteligence rozvíjejí rychlým tempem, zejména s příchodem velkých jazykových modelů a generativní umělé inteligence. EPO se zavázal zůstat v popředí technologických inovací,“ napsal Evropský patentový úřad (EPO). Konstatoval, že v sedmadvacítce dochází k rychlému rozvoji technologií umělé inteligence.

I když Evropská patentová úmluva (EPC) vylučuje počítačové programy z patentové ochrany, podle EPO mohou být softwarové vynálezy patentovatelné, pokud prokazují technický charakter. „To znamená, že program musí mít další technický efekt nad rámec běžných interakcí s počítačem,“ vysvětlil patentový úřad. Nové programy také musí splňovat obvyklé požadavky na průmyslovou použitelnost.

Malý počet nových patentů v oblasti AI je způsoben rovněž nedostatečným financováním z fondů rizikového kapitálu. Startupy GenAI čelí v rámci Unie mnohem větším překážkám ve srovnání s konkurencí ze Spojených států. Omezuje se tím jejich schopnost růstu, získávání talentovaných lidí a zavádění inovací do praxe.

Mohlo by vás zajímat

Dominance amerických investorů

Vlastnictví firem zabývajících se generativní umělou inteligencí v Evropě situaci ještě více komplikuje. Údaje JRC ukazují, že téměř polovina (49 %) zahraničních firem působících v oboru GenAI je v rámci Unie kontrolována americkými investory. Japonsko ovládá 13 %, Spojené království 11 % a Čína 5 %. Naopak 12 % evropských firem zabývajících se generativní umělou inteligencí je samo v zahraničním vlastnictví, což odráží spletitou síť vlastnických podílů.

Evropa je otevřená pro podnikání, ale pouze pro ty, kteří hrají podle našich pravidel. – Thomas Regnier, mluvčí DG CONNECT

EU má navíc druhý největší podíl zahraničních hráčů v oblasti GenAI, což je důkazem růstu investic v zahraničí. Vlastnictví je v tomto případě definováno jako globální konečný vlastník, který drží více než 50 % akcií firmy.

Neprůhledné uspořádání vlastnických vztahů ale zároveň vyvolává strategické obavy z dopadů na ambice evropského bloku při dosažení technologické suverenity. „Evropa je otevřená pro podnikání, ale pouze pro ty, kteří hrají podle našich pravidel,“ zdůraznil k roli zahraničních investic v oblasti AI mluvčí Regnier.

Evropská sázka za 200 miliard eur

Evropská komise chce investice do umělé inteligence podpořit programem InvestAI v celkovém objemu financí 200 miliard eur (4,9 bilionu korun). Jeho součástí je fond v hodnotě 20 miliard eur (492 miliard korun) pro vybudování gigafactory na umělou inteligenci. Zařízení by mělo být vybaveno sto tisíci špičkových čipů, což je čtyřnásobek současných výzkumných center.

„Gigafactory AI povedou další vlnu modelů AI a zachovají strategickou autonomii EU v kritických průmyslových a vědeckých odvětvích, což vyžaduje veřejné i soukromé investice,“ doplnil Regnier.

Úkolem Evropy v oblasti GenAI má být propojení znalostí s trhy, odstranění nedostatků ve financování a přizpůsobení právního rámce požadavkům pro rozvoj technologií AI. Pomoci k naplnění těchto cílů mají iniciativy právě jako InvestAI a GenAI4EU.