Neděle, 9. května, 2021

Na Orlíku a na Slapech začala plavební sezona. K rezervaci přepravy lodí slouží online systém

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Na vodních dílech Slapy a Orlík dneškem začala plavební sezona. Ode dneška je v provozu zařízení pro přepravu plavidel přes hráze obou přehrad. K rezervaci přepravních termínů slouží online rezervační systém. Zájemci se mohou objednat sedm dní před plánovaným převážením plavidla.

Pro snazší spuštění rekreačních lodí na hladinu nádrže Slapy bude dnes a v neděli udržována hladina vody v nádrži nad kótou 270 metrů nad mořem, řekl ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Vodohospodáři začali v těchto dnech zvyšovat hladinu vodního díla Orlík na úroveň letní hladiny. Umožnilo to ukončení stavebních prací na prohloubení plavební dráhy pod vodním dílem Kořensko na Českobudějovicku. V minulosti byla hladina Orlíku nižší také kvůli přestavbě lodního výtahu, konstrukční práce na výtahu už ale loni skončily, a nynější pokles hladiny tak podle vyjádření Roldána pro ČTK souvisel pouze s Kořenskem.

Pro snazší přepravu plavidel přes hráze přehrad byl zaveden on-line rezervační systém. Zájemci se mohou objednat sedm dní před plánovaným převážením plavidla. Systém rezervace přepravních termínů se již osvědčil v minulé plavební sezoně, kdy byly také přísnější podmínky kvůli pandemii covidu-19.

Lodní výtah Orlík

Lodní výtah je v období 1. 5. až 30. 9. 2021 v provozu vždy v pondělí, pátek, sobotu a neděli, a to od 8:00 do 18:00 hodin. Přeprava plavidla se řídí pevným rozpisem. Přepravu je nutno objednat nejpozději 24 hodin, avšak nejdříve 7 dní, předem.

Objednání se provádí pomocí rezervačního formuláře na adrese http://rezervace.pvl.cz/ a v případě výpadku rezervačního systému telefonicky (+420 257 329 425) na vodohospodářském dispečinku Povodí Vltavy v době od 8,00 do 19,00 hod v pracovních dnech a v době od 7,00 do 11,00 hod v sobotu, neděli a ve státní svátky.

Objednání v rezervačním systému je možné pouze jednotlivě pro každé přepravované plavidlo. Pro jednu registraci (uživatelský účet v rezervačním systému) je možno rezervovat přepravu vždy pouze pro jedno plavidlo.

Informaci o volných termínech a jejich rezervaci v den přepravy podá obsluha zařízení telefonicky a to pouze v den přepravy.

Kontakt na obsluhu lodního výtahu je tel.: +420 724 730 829

Přepravovat lze plavidla do šířky 3,00 m, délky 8,50 m a do výtlaku 3,5 t.

Převoz, vlek, Slapy

Převoz lodí je v období 1. 5. až 30. 9. 2021 v provozu vždy v pondělí, ve středu, v pátek, v sobotu a v neděli od 8:00 hodin do 18:00 hodin. Přeprava plavidla se řídí pevným rozpisem. Přepravu je nutno objednat nejpozději 24 hodin, avšak nejdříve 7 dní, předem.

Objednání se provádí pomocí rezervačního formuláře na adrese http://rezervace.pvl.cz/ a v případě výpadku systému telefonicky (+420 257 329 425) na vodohospodářském dispečinku Povodí Vltavy v době od 8,00 do 19,00 hod v pracovních dnech a v době od 7,00 do 11,00 hod v sobotu, neděli a ve státní svátky.

Objednání v rezervačním systému je možné pouze jednotlivě pro každé přepravované plavidlo. Pro jednu registraci (uživatelský účet v rezervačním systému) je možno rezervovat přepravu vždy pouze pro jedno plavidlo.

Informaci o volných termínech a jejich rezervaci v den přepravy podá obsluha zařízení telefonicky a to pouze v den přepravy.

Kontakt na obsluhu převozu lodí tel.: +420 606 656 432

Přepravovat lze plavidla do šířky 2,60 m, délky 8,50 m a do výtlaku 3,5 t.

„S ohledem na vývoj epidemiologické situace u nás i v zahraničí předpokládáme, že stejně jako v loňském roce bude v letních měsících velký zájem o tuzemskou rekreaci, včetně rekreace na vodě. Zaváděný rezervační systém umožní uživatelům plavby lépe plánovat svoji trasu i čas strávený na vodě,“ řekl ČTK generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Největší vodní dílo

Přehrada Orlík se nachází v říčním kilometru 144,650 Vltavy, 91 km nad Prahou a jako největší vodní dílo v republice tvoří i nejvýznamnější článek Vltavské kaskády. Úprava střední Vltavy má dlouhou historii. Původně se řeka upravovala především k plavebním účelům, ovšem v roce 1911 byl poprvé Dr. Ing. Radoušem navržen vysoký přehradní stupeň s energetickým využitím. Konečné rozhodnutí o umístění vodního díla Orlík bylo dáno Hydroenergetickým plánem Vltavy a dolního Labe, vypracovaným v roce 1953.

V roce 1954 začaly přípravné stavební práce a v dubnu 1957 byla zahájena vlastní stavba přehrady. V roce 1960 bylo zahájeno napouštění nádrže a poslední 4. turbogenerátor byl spuštěn v březnu 1962. Až do roku 1966 byly dokončovány některé rekultivační práce. Po podrobném průzkumu ČSAV byly zabezpečeny i některé historické památky v místě nádrže, především hrady Orlík a Zvíkov, zámek v Kolodějích a záchrana románského kostela u Červené nad Vltavou.

Vodní dílo Orlík. Foto: Povodí Vltavy

Přehradní těleso Orlíka tvoří přímá, tížná, betonová hráz, v koruně dlouhá 450 m. Po koruně hráze vede silnice II. třídy. Výška koruny hráze nade dnem je 81,5 m. Celkový objem betonu hráze činí přes 1 milion metrů krychlových.

K převádění vody slouží korunový hrazený přepad o třech polích a pod přelivy jsou
situovány dvě spodní výpusti. Při levém břehu je umístěna elektrárna osazena čtyřmi turbínami typu Kaplan. Vodní dílo Orlík pracuje ve vzájemné spolupráci se svou vyrovnávací nádrží přehrady Kamýk. Při pravém břehu je umístěno plavební zařízení pro malá sportovní plavidla, přeprava je řešena plošinovým vozíkem. Plavební zařízení pro lodě do výtlaku 300 tun je řešeno jako šikmé lodní zdvihadlo.

Oblíbená destinace

Vodní dílo Slapy se nachází na Vltavě 40 km nad Prahou v místě bývalých Svatojánských proudů. Je v pořadí třetím vybudovaným stupněm Vltavské kaskády. Příprava stavby Slapské přehrady začala již za II. světové války, kdy bylo provedeno podrobné zaměření břehů v oblasti Slap. Na podkladě studie, která zahrnovala několik variant bylo rozhodnuto postavit v úzkém profilu se strmými svahy vodní dílo s přelévanou vodní elektrárnou.

Vzniklo v té době v Evropě ojedinělé řešení s elektrárnou umístěnou přímo v tělese hráze pod přelivy. Příprava stavby byla zahájena v červenci 1949 ražením štoly pro obtokový tunel. V roce 1952, bezprostředně po schválení úvodního projektu, byly zahájeny stavebně
montážní práce.

Stavba byla ukončena v roce 1955 včetně uvedení elektrárny do zkušebního provozu. Vodní hladinu v nádrži nově překlenuly tři silniční mosty – u Vestce, Cholína a Živohoště. Před zaplavením byly vytipovány památkové objekty, které byly přeneseny nad hladinu budoucího jezera. Nejvýznamnější byl patrně sloup a socha sv. Jana v bývalých Svatojánských proudech.

Napuštění nádrže Slapské přehrady proběhlo zcela netypicky, a to díky povodni v roce 1954, kdy byla nádrž plná doslova během několika dní. Prostor Slapské nádrže byl před povodní ještě částečně prázdný a tato skutečnost se při povodni příznivě projevila na celé dolní trati Vltavy i Labe. V té době možná vznikl nepravdivý mýtus, že Vltavská kaskáda může ochránit Prahu před každou povodní.

Přehradním tělesem je přímá, tížná betonová hráz, koruna hráze délky 260 m je vysoká 67,5 m nad základy a vede po ní silnice II. třídy. Korunový přepad je tvořen čtyřmi hrazenými poli, dvě spodní výpusti jsou umístěny v krajních blocích. Elektrárna se třemi turbinami typu Kaplan je situována v patě hrázového tělesa v celé šířce a je konstruovaná jako přelévaná. Z finančních důvodů a pro časovou tíseň při stavbě nebylo realizováno navržené plavební zařízení. Na jeho dokončení se zpracovávala řada studií, nejnověji i v současných dnech. Nyní se malá plavidla do 3,5 t na Slapech převážejí přes vodní dílo na speciálních vlecích tažených traktorem.

Hlavním účelem přehrady je využití průtoku a spádu řeky k výrobě špičkové elektrické energie, nalepšování průtoků na dolní vltavsko-labské plavební trati a k odběrům pitné a průmyslové vody. Dále také částečná ochrana území pod vodním dílem a zejména Prahy před velkými vodami, využití pro rybí hospodářství, sportovní vyžití a rekreaci. Zejména z tohoto důvodu se jezero dlouhé 43 km s rozlohou vodní plochy 1162,6 ha a objemem 269,30 milionů metrů krychlových stalo vyhledávaným rekreačním místem pro obyvatele Prahy a okolí.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter