Vláda chtěla, aby podpora provozovatelům obnovitelných zdrojů energie (OZE) byla od roku 2017 maximálně 23 miliard ročně. Vypadá to, že stát bude muset „přitlačit“.
V září 2015 dostal ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jan Mládek za úkol připravit „nezbytná opatření (legislativní i nelegislativní povahy) za účelem zajištění výše závazného ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie od roku 2017 maximálně do 23.000.000.000 Kč.“ V materiálu,který nyní MPO posílá do připomínkového řízení se uvádí, že stanovený strop nebude možné dodržet. „Bude třeba využít dalších zdrojů financování, a zajistit v roce 2017 dodatečných 3,185 mld. Kč, v roce 2018 dodatečných 3, 218 mld. Kč, v roce 2019 dodatečných 3,461 mld. Kč a v roce 2020 dodatečných 4,243 mld. Kč,“ uvádí zpráva ministerstva.
„Z predikce dalšího vývoje potřeb finančních prostředků na provozní podporu elektřiny a provozní podporu tepla z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie na období vymezené lety 2016 až 2020 je zřejmé, že součet finančních zdrojů, tj. tržeb regulované ceny na podporu obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů hrazených zákazníky a dotace ze státního rozpočtu ve výši 23 mld. Kč nebude již od roku 2017 postačovat k zajištění potřeb financování provozní podpory elektřiny a podpory tepla,“ stojí ve zprávě. Dalším (a zřejmě jediným) možným zdrojem financování, který připadá v úvahu, jsou výnosy z dražeb emisních povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,které má na starosti MPO.
Náklady na podporu OZE jsou podlezákona hrazeny z finančních prostředků, které jsou tvořeny
a) tržbami z plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny,
b) tržbami z plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle § 6 odst. 5 zákona o hospodaření energií,
c) dotací z prostředků státního rozpočtu, jejichž výši vláda stanoví nařízením,
d) výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů realizovanými prostřednictvím kapitoly ministerstva.
MPO provedlo inventuru výše skutečných finančních prostředků, které byly v letech 2013 – 2015 vyplaceny na podporu elektřiny a na podporu tepla. Na základě predikce výroby elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie byl proveden odhad finančních prostředků potřebných na podporu elektřiny a na podporu tepla na další období, tj. do roku 2020.
Údaje o výši skutečných finančních prostředků, které byly v létech 2013 – 2015 vynaloženy na podporu elektřiny a na podporu tepla, poskytl operátor trhu (společnost OTE, a. s.), který vyplácí podporu výrobcům energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů a je příjemcem dotace prostředků ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb. určených na podporu elektřiny a na podporu tepla.
Potřeba finančních prostředků na podporu elektřiny a podporu tepla na období do roku 2020 byla zpracována ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a operátorem trhu.
Od 1. ledna 2014 byla zastavena podpora pro nové výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje.
Výjimkou jsou malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW a rozpracované projekty využívající energii biomasy, větru a geotermální energii, kde provozní podpora elektřiny pro nové elektrárny zastavena nebyla. Rozpracované a dosud nedokončené projekty však musí splnit podmínky dané zákonem (instalovaný výkon, udělení státní autorizace výstavbu, či územní řízení a termín uvedení do provozu.) Podpora tepla z obnovitelných zdrojů byla rozšířena na výrobny tepla využívající bioplyn vznikající z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu.
„V budoucím období se počítá s navyšováním nákladů na podporu elektřiny a tepla z jednotlivých druhů OZE o 2 % vyjma výroben elektřiny z biomasy a bioplynu. Toto zvyšování je způsobeno pravidelným meziročním navyšováním podpory dle zákona. Dalším důvodem navyšování podpory je vliv snižující se tržní ceny elektřiny, který se promítá do konstrukce stanovení výše zelených bonusů, což je jedna z forem provozní podpory elektřiny (druhou formou je podpora výkupními cenami),“uvádí se v analýze MPO. Již dříve došlo k výraznému poklesu tržní ceny elektřiny přesahujícímu meziročně více než 10 % a lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Proto se u zdrojů, které jsou podporovány převážně formou zeleného bonusu (větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a „bioplynky“ plus zařízení zpracovávající biomasu).
Zákazníci jsou podle zákona o podporovaných zdrojích energie povinni hradit složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie. Předpokládané výnosy v období do roku 2020 jsou podrobně členěny na tržby od zákazníků podle hladiny napětí, k níž jsou připojena jejich odběrná místa k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě. Od 1. ledna 2016 se pro zákazníky změnil systém stanovení výše platby na podporu OZE a dalších podporovaných zdrojů energie v regulované ceně elektřiny. Změna vyplynula z nařízení Evropské komise. „Nový systém účtování platby na podporu obnovitelných zdrojů energie a dalších podporovaných zdrojů od zákazníků v ceně elektřiny bude nezávislý na množství elektřiny spotřebované zákazníky a místo toho se bude platba účtovat v rámci ceny za elektřinu v podobě platby v CZK/MW sjednaného rezervovaného příkonu pro zákazníky připojené na napěťovou úrovni velmi vysokého napětí a vysokého napětí a platby v CZK/A hodnoty hlavního jističe před elektroměrem pro zákazníky připojené na napěťovou úrovni nízkého napětí,“ píše se ve vysvětlení nového systému poplatků. Jenže právě platba „za jistič“ vzbudila velký odpor napříč zákazníky a Energetický regulační úřad nyní připravuje nové podmínky pro platby od roku 2017 (informovali jsme například textu ERÚ bude v přípravě nových tarifů pokračovat samo.
Zákon obsahuje pojistku, která chrání zákazníky (ve většině případů se jedná o domácnosti) tak, aby změnou systému nebyli nuceni hradit na podporu podporovaných zdrojů v regulované ceně elektřiny několikanásobně více než podle systému, který existoval do 31. prosince 2015. Pro všechny zákazníky platí podmínka, že maximální výše platby za fakturované období na podporu elektřiny za odběrné a předávací místo je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny odebrané zákazníkem z přenosové nebo z distribuční soustavy.
„V období 2016 až 2020 jsou tržby od zákazníků odebírajících elektřinu z distribuční soustavy na napěťové hladině NN stanoveny jako maximální možné platby dané zákonným omezením ve výši 495 Kč/MWh. Tržby od těchto zákazníků se odhadují v roce 2016 ve výši 11, 7 mld. Kč a v období od roku 2017 do roku 2020 se tržby očekávají ve výši 11, 6 až 11,8 mld. Kč ročně (při daném vývoji spotřeby a odběru elektřiny). Tržby od zákazníků, kteří odebírají elektřinu z napěťové hladiny VN se v roce 2016 očekávají ve výši 7,7 mld. Kč a v nastaveném modelu vývoje se uvažuje s jejich postupným zvýšením až na hodnotu 11,1 mld. Kč v roce 2020,“ doplňuje zpráva.
Podle ní se s z důvodu negativních dopadů výše platby, kterou v současné době hradí zákazníci na podporu obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie v regulované ceně elektřiny, na celé hospodářství, domácnosti a na konkurenceschopnost českého průmyslu neuvažuje o zvýšení maximálního limitu pro výši platby 495 Kč za MWh.
Jiří Reichl
