Exportní orientace české ekonomiky a její umístění ve středu Evropy přispívají k tomu, že Česká republika je součástí významných dopravních tras v Evropě. Díky elektronickému mýtnému se daří efektivně usměrňovat dálkovou silniční nákladní dopravu tak, aby zahraniční dopravci využívali v České republice především dálnice místo silnic I. třídy. Za srpen zaplatili podle údajů ministerstva dopravy zahraniční dopravci na mýtném přes 600 milionů korun.
Podíl plátců ze zahraničí na celkovém výběru mýtného patří v České republice k nejvyšším v Evropě.
V srpnu se přiblížil k hranici padesáti procent – dopravci s vozidly registrovanými v zahraničí uhradili více než 608 milionů korun, přesně 49,4 procenta. Tento poměr je dlouhodobě stabilní.
Z podrobných statistik je zřejmé, že většina těchto zahraničních dopravců využívá v České republice dálnice, tedy pozemní komunikace pro tento provoz určené.
Na silnicích I. třídy je podíl zahraničních úhrad výrazně nižší než v celkovém úhrnu, a nedosahuje ani třiceti procent. Na dálnicích je tak podíl zahraničních úhrad podstatně vyšší.
Mohlo by vás zajímat
Ukazuje se, že Česká republika je schopna pomocí elektronického mýtného zpoplatňovat a celkem efektivně i usměrňovat dálkovou silniční nákladní dopravu, která přes české území projíždí především díky struktuře hospodářství a poloze země uprostřed Evropské unie.
Výkonové zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy je z tohoto pohledu spravedlivější než silniční daň, kterou platí čeští dopravci, tvrdí ministerstvo dopravy. I to byl jeden z důvodů, proč došlo novelou zákona ke zrušení silniční daně pro vozidla s hmotností pod 12 tun a snížení sazby daně pro těžší vozidla.
I kamiony z USA, Turkmenistánu, Kypru nebo Mongolska
Dlouhodobě nejvíce zahraničních vozidel pochází z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska.
Ale výjimečně se dle informací z mýtného systému objeví i kamiony z USA, Turkmenistánu, Kypru či Mongolska.
V souladu s očekáváním rostl v letních měsících počet mýtných transakcí, které přes satelit systém CzechToll zaznamenal.
Srpnový meziroční nárůst o 11 procent (z 85 milionů v srpnu 2021 na 96 milionů) je dán zejména rozšířením sítě zpoplatněných komunikací o 373 kilometrů od 1. července 2022.
„Finanční přínos rozšíření zpoplatněné sítě silnic I. třídy bude možné vyhodnotit až v dlouhodobém horizontu, provoz v letních měsících je ovlivněn dovolenými i červencovými svátky. Například na silnici I/20 mezi Pískem a Plzní jsme však v létě nezaznamenali zvýšení intenzity provozu nákladních automobilů, které by naznačovalo, že dříve objížděli dopravci tento zpoplatněný úsek po silnici I/22,“ uvedl provozní ředitel CzechToll Petr Chvátal.
Právě silnice I/22 mezi Pískem a Plzní byla nově od července zařazena mezi komunikace, kde mají vozidla s hmotností nad 3,5 tuny povinnost platit mýtné.
| Výběr mýtného podle země registrace vozidla – TOP 10 zemí – | |
| země | projeté mýtné v srpnu v milionech korun |
| Česká republika | 623 291 309 |
| Polsko | 229 012 930 |
| Slovensko | 102 693 081 |
| Rumunsko | 69 774 152 |
| Maďarsko | 58 359 718 |
| Srbsko | 26 434 888 |
| Bulharsko | 24 564 813 |
| Litva | 20 066 201 |
| Německo | 15 595 157 |
| Turecko | 15 071 863 |
Celkem uhradili dopravci v srpnu na mýtném 1,232 miliardy korun. To představuje meziroční nárůst 10,3 procenta.
Na konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno téměř 712 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho přes 539 tisíc vozidel má zahraniční registrační značky. Počet vydaných palubních jednotek dopravcům přesáhl 574 tisíc kusů.
(nik)
