Kolísání výkonu solárních a větrných elektráren zvyšuje poptávku po záložních a vyrovnávacích zdrojích energie. Této tržní příležitosti se chytli různí podnikavci, kteří si pořizují dieselagregáty se záměrem zbohatnout na dodávce regulační energie. Vedle řady neznámých jmen lze najít mezi investory i známé firmy.
Pražská energetika, Teplárna Loučovice nebo slovenský fond EIF. To jsou podle zjištění Ekonomického deníku známější firmy, které si pořídily naftové agregáty určené pro výrobu elektřiny. Dceřiná firma Pražské energetiky PREenergo je v tuto chvíli druhým největším vlastníkem dieselagregátů v Česku. Má jich celkem 17 o souhrnném výkonu 16 megawattů.
Barvitý příběh Romana Petra
Lídrem trhu je zatím firma Fadet ze skupiny RP Invest podnikatele Romana Petra. Ten je známý hlavně kvůli kauze vylákaných stamilionů korun od různých investorů včetně známých fotbalistů. Od března je kvůli tomu ve vazbě. Fadet získal licenci na výrobu elektřiny od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v listopadu 2022, kdy uvedl do provozu první dieselagregát. Dnes už jich má celkem 24 o celkovém výkonu 16,7 megawattu. Dva největší zdroje v Jihlavě a Velké Bíteši mají výkon okolo 5 MW.
Fadet podle informací na firemním webu nabízí dodávku náhradních zdrojů při výpadcích elektrické energie. Ty nacházejí uplatnění při kalamitních stavech, plánovaných odstávkách v průmyslu, ve stavebnictví, zdravotnictví nebo během hudebních koncertů. Po energetické krizi v roce 2022, kdy ceny elektřiny vylétly do extrémních hodnot, přibyly další příležitosti. A sice dodávka služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS, případně tržně motivovaná výroba v době vysokých cen elektřiny na spotovém trhu.
Podle informací o udělených licencích na výrobu elektřiny na webu ERÚ nabírá instalace dieselagregátů tempo. Od počátku letošního roku získalo licenci sedm firem provozujících dieselagegáty o výkonu přes 1 MW. Pro srovnání: Velkých fotovoltaických elektráren o výkonu přes 1 MW přibylo letos zatím jen šest.
Mohlo by vás zajímat
Největší provozovatelé dieselagregátů v ČR (k 31.5.2025)
název firmy | počet kusů | výkon (MW) |
Fadet | 24 | 16,7 |
PREenergo | 17 | 16,0 |
CE.PPS | 20 | 14,6 |
Smart Energies PPS | 15 | 13,4 |
PPSKR | 8 | 8,9 |
Medtec-VOP | 12 | 6,0 |
EIF Energo | 8 | 5,6 |
Teplárna Loučovice | 5 | 5,1 |
Zkušený solárník i slovenský fond
Pokud sečteme větší vlastníky, kteří mají přes 1 MW výkonu dieselagregátů, dostaneme se k celkovému výkonu 108 MW. V tomto čísle nejsou zahrnuty čistě záložní zdroje, které si pořizují například telekomunikační podniky nebo provozovatelé datových center.
Vlastníky firem, které do naftových agregátů na výrobu elektřiny investují, jsou většinou čeští podnikatelé. Například třetího největšího provozovatele těchto zdrojů, firmu Smart Energies PPS, podle obchodního rejstříku vlastní Zdeněk Hort. Tedy vlastník několika velkých fotovoltaik, které postavil během solárního boomu v letech 2009 a 2010.

Zatím to vypadá, že zahraniční kapitál tuto investiční příležitost ještě neobjevil. Jistou výjimkou je slovenský Energetický investiční fond (EIF), vlastnící 45procentní podíl ve firmě EIF Energo. Ta v Česku vlastní osm dieselagregátů o výkonu 5,6 MW. EIF má v Česku více projektů, vlastní podíl v bateriovém úložišti SUAS BESS na Sokolovsku či agregátora flexibility EIFlexi.
Zájem stavět až 2000 megawattů
Na živelný růst byznysu s dieselagregáty upozornil Ekonomický deník již loni v říjnu. „Podle dostupných informací mají souhlas distributorů k připojení dieselagregáty o výkonu 1000 megawattů, dalších 1000 megawattů je v přípravě,“ upozornil tehdy člen představenstva ČEPS Pavel Šolc. Dodal, že vidí pro tyto zdroje na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR) prostor v řádu stovek megawattů, ale pro tisíce megawattů se už využití nenajde.
V době vrcholu energetické krize, tedy v roce 2022, byla podle zdrojů z trhu návratnost investice do dieselagregátu s dodávkou SVR pouhých osm měsíců. Jenže to platilo v době, kdy se cena elektřiny počítala v řádu stovek eur za megawatthodinu. Dnes už se návratnost investice pohybuje v řádu let, nikoli měsíců.