Na ministerstvu životního prostředí v dohledné době vznikne odbor strategie dekarbonizace ekonomiky, respektive oddělení dekarbonizace průmyslu, energetiky, budov a dopravy. Odbor bude spadat pod sekci ochrany klimatu řízenou Petrem Holubem. Holub to oznámil na sociálních sítích.
„Vážení a milí, vězte, že brzy se otevřou výběrová řízení na pozice ředitele/ky odboru strategie dekarbonizace ekonomiky a vedoucích oddělení dekarbonizace průmyslu + energetiky a budov + dopravy. Vše na MŽP, v mnou řízené sekci. Vyhlášena budou brzy, s termínem do konce února. Nástup bude možný od poloviny března, ale na kvalitní/ho kandidáta/ku rádi počkáme. Později budou vypsána i místa v těchto odděleních,“ napsal vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub na sociální síti.
„Je to dobrá příležitost podílet se na přípravě strategie a nástrojů pro dekarbonizaci české ekonomiky. Budu rád, pokud posílíte kapacitu státní správy se tímto úkolem kvalitně zabývat… …Pro doplnění: Je to nový odbor navíc, který doplní stávající kapacitu ministerstva, která je pro toto téma v jiných odborech/sekcích,“ doplnil Holub.
Snížení emisí o 65 procent oproti roku 1990
Cílem české politiky ochrany klimatu (POK) pro rok 2030 by mělo být snížení emisí o 65 procent oproti roku 1990. Vyplývá to z výsledků veřejné konzultace, kterou před necelým rokem představilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Respondenti souhlasili i s klimatickou neutralitou do roku 2050, ke které se zavázala Evropská unie. POK by se měla zabývat i energetikou a zemědělstvím.
„Dobrá zpráva je, že na plnění těch cílů máme bezprecedentní množství finančních prostředků. To jsou výnosy z emisních povolenek, ať už národní, nebo přes modernizační fond,“ řekl k tomu vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub.
Při nastavování cílů ochrany klimatu i energetické bezpečnosti je podle Holuba nutné zohlednit cíle nastavené v Evropské unii, ať už se jedná o balíček Fit for 55, nebo Repower EU. Jedním z cílů je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, který podle Holuba nebude snadné naplnit.
Veřejná konzultace se vedla formou dotazníků. Respondenti se zabývali nejen cíli, které by si měla Česká republika stanovit, ale i emisními sektory, na které by se měla POK soustředit. Prostor byl i pro návrh konkrétních řešení a nástrojů. Podle respondentů by se politika ochrany měla zabývat také adaptací a ochranou přírody a biodiverzity a novými modely energetiky. Jedním z nejdůležitějších bodů je podle výsledků i osvěta a zapojení veřejnosti.
Důležité je podle Holuba docílit co největší shody napříč sektory i politiky na tom, jak mají vypadat nástroje k dosažení klimatické neutrality v roce 2050.
„Budeme potřebovat velké investice, ať už do energetické účinnosti, nebo obnovitelných zdrojů, a to nejde dělat bez dlouhodobé stability a předvídatelnosti investičního prostředí,“ řekl dále Petr Holub.
POK by měla být provázaná se státní energetickou koncepcí.
Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod. V roce 2021 bylo vyhodnocení politiky předloženo vládě a do konce letošního roku by POK měla být aktualizována v návaznosti na závazky z pařížské dohody o změně klimatu.
Na tvorbě politiky ochrany klimatu i energetické a klimatické koncepce se podílejí pracovní skupiny, které zapracují podněty vzešlé z dotazníku i z kulatého stolu.
Kromě toho by nová POK měla vycházet z vyhodnocení staré politiky ochrany klimatu, ale i z ekonomických souvislostí a modelů, které předpovídají míru emisí skleníkových plynů do roku 2030 i výhled do roku 2050.
(nik)
