Hlavním rizikem konzumace energetických nápojů lidmi mladšími 18 let je kofein, který tyto nápoje obsahují. Energetické drinky tak pro děti představují mnohem větší nebezpečí, než limonády „jen“ s cukrem, a tak nelze tyto nápoje porovnávat stejnou optikou. Shodli se na tom zástupci odborných společností, které Zdravotnický deník oslovil. Upozorňují ale, že ani na sladké limonády v souvislosti se zdravím nejmladší generace nelze zapomínat.

Návrh skupiny poslanců, který počítá se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů lidem mladším 15 let, poukazuje podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) spíše na větší příjem cukru z těchto nápojů a jeho negativní účinky, méně se však podle resortu hovoří o užití určité dávky kofeinu. Právě tato látka hraje podle odborníků v nebezpečnosti energetických drinků zásadní roli.

Podle MPSV, které k poslaneckému návrhu vzneslo několik připomínek, se návrh soustředí zejména na negativní účinky konzumace cukru. „Je ovšem zapotřebí zmínit, že obsah cukru v energetických nápojích je mnohdy roven obsahu cukru v jiných nápojích, jako je například Coca cola a jiné sladké nápoje,“ zmiňuje resort.

Kofein jako zásadní riziko

Posuzovat energetické nápoje stejnou optikou jako obyčejné slazené nápoje podle odborníků nelze. Důvodem jsou právě už zmíněné látky se stimulačním účinkem. „Jen v případě kofeinu se některé energetické nápoje v jedné dávce mohou výrazně přiblížit nebo i překročit hranici bezpečné konzumace u dětí, která je aktuálně prostřednictvím Evropského úřadu pro bezpečnost potravin stanovena na 3 mg/kg,“ upozorňuje předseda České asociace nutričních terapeutů (ČANT) Martin Krobot.

Vysoké dávky kofeinu, na který mohou být děti citlivější než dospělí, mohou podle Krobota narušit pozornost a spánkový cyklus, kdy nedostatek spánku následně prohlubuje problémy s pozorností a vytváří potřebu konzumace dalšího energetického nápoje. „Kofein navíc ve velkých dávkách může vyvolat úzkosti či kardiovaskulární komplikace. Cukr už je pak jen posledním hřebíčkem do rakve, kdy v jedné dávce nápoje může být i maximální doporučená dávka cukru na celý den pro dospělého člověka, která činí 50 gramů,“ podtrhuje předseda ČANT s tím, že v kombinaci všech popsaných faktorů se v žádném případě nejedná o nápoj, který by bylo možné doporučit k běžné konzumaci, u dětské populace pak obzvlášť.

Mohlo by vás zajímat

S tím, že srovnání sladkých a energetických nápojů není na místě, souhlasí také předseda České pediatrické společnosti Jiří Bronský: „Sladké nápoje nelze považovat za stejně rizikové, protože ačkoli mohou obsahovat stejné množství cukru, neobsahují další rizikové látky, jako je již zmiňovaný kofein. U toho jsou prokázané dlouhodobé důsledky závislosti i u dětí,“ uvádí.

Omezení dostupnosti samo o sobě stačit nebude

Konzumace energetických nápojů mladými lidmi je podle České pediatrické společnosti v posledních letech stále palčivějším problémem. Bronský odkazuje na výzkum HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), podle kterého stoupla u skupiny dětí ve věku 11-15 let mezi lety 2018 a 2022 konzumace energetických nápojů 1x týdně u chlapců z 16 na 22 procent a u dívek ze 7 na 15 procent. Nárůst se však týká i jiných věkových skupin.

„Častější konzumace energetických nápojů se dává do souvislosti s výskytem bolestí hlavy nebo psychických problémů, může tedy představovat problém velmi zasahující do pediatrické péče. Stejně tak představují riziko energetické nápoje v kombinaci s alkoholem,“ informuje Bronský. Druhým dechem dodává, že regulace formou zákazu by neměla stát samostatně, naopak musí jít ruku v ruce zejména s vzdělávacími a informačními aktivitami, protože část dětí o škodlivosti kofeinu a možných dopadech dlouhodobého užívání neví.

Zda je zařazení energetických nápojů mezi návykové látky, tedy na úroveň alkoholu nebo cigaret vhodné, Česká pediatrická společnost nehodnotí. „Pokud by byly jiné možnosti regulace, pak nemusí nutně být energetické nápoje ve stejné skupině jako alkohol a tabákové výrobky, jejichž omezení je významnější,“ dodává však Bronský a zároveň znovu upozorňuje na to, že samotný zákaz dostupnosti pravděpodobně stačit nebude: „Důraz musí být kladen na informace pro rodiče a děti, například ve školách, při besedách i v médiích nebo na omezení reklamy.“

Na cukr bychom zapomínat neměli

Přestože energetické nápoje primárně s chrupem nesouvisejí, množství cukru ve sladkých nápojích jako takových má vliv také na stomatologickou péči. „Vysoký obsah cukru je kariogenním faktorem, ale pokud si dotyčný následně správně vyčistí chrup, nic se nestane. Pokud si po těchto nápojích vypláchne ústa vodou a vyčistí dokonale zuby, nepoškodí mu je. Jde i o abrazivní účinek kyselin,“ říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Je ale přesvědčen, že obecně vadí systémové zdravotní důsledky:

„Češi, jako jeden z nejtlustších národů světa, by měli přemýšlet, kde všude příjem zbytečných kalorií omezit. A slazené nápoje jsou asi „první na ráně“. Zda to má být zákon nebo osvěta, to je na politicích,“ dodává.

Spotřeba limonád u českých dětí sice podle studie z roku 2019 dlouhodobě klesá, stále je ale denně pije velké množství z nich. U energetických drinků jsou statistiky horší, nicméně i časté popíjení slazených nápojů se váže k faktorům rizikového chování školáků – například ke kouření nebo opakované opilosti. Výzkum upozornil také na silné propojení pití limonád s výskytem depresí, častých bolestí hlavy nebo stavů nervozity či podrážděnosti.

Podle Bronského bude regulace sladkých nápojů bez obsahu kofeinu nepochybně řešena v budoucnu odděleně, jako součást regulace celého segmentu energeticky nadměrně obsažných nápojů a potravin. „Sladké nápoje obecně přispívají ke zvyšujícímu se počtu dětí s nadváhou nebo obezitou a jsou v některých zemích regulovány například vyšší daňovou sazbou,“ uzavírá.