Velkým počtem případů úmyslných trestných činů spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením byly zahlceny odbory závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních i nejvyššího státního zastupitelství. Neutěšená situace je i v samotných insolvencích: Pokračuje sofistikovaná zločinnost navázaná na insolvenční řízení organizovaným a propracovaným způsobem. Dochází k situacím, kdy nelze zvrátit stav, na kterém se podílí sám insolvenční správce.

Vyplývá to z aktuální Výroční zprávy o činnosti NSZ za rok 2017.
Na pokračující závažnou situaci v insolvencích a na  trestnou činnost na ně navázanou upozornil v aktuální Zprávě netrestní odbor Nejvyššího státního zastupitelství v části Zprávy pod názvem Vstupová činnost ve věcech insolvencí a korporací: „Odbor veřejné žaloby v netrestních věcech NSZ byl v průběhu roku 2017 informován krajskými státními zastupitelstvími o vstupech do řízení ve věcech, v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů a moratoria. Zásadně převažovala vstupní činnost do insolvenčních řízení včetně souvisejících sporů podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, to oproti vstupní činnosti do řízení o konkursu a vyrovnání podle zákona č. 328/1991 Sb. Z poznatků vyplývá, že úpadkový stav dlužníka a navazující insolvenční řízení na sebe váže i deliktní činnost nejrůznějších subjektů, nijak ojediněle s možným trestněprávním přesahem,“ uvádí k tomu Zpráva.

Nátlak na dlužníky, odklony, umělé pohledávky

Podle Zprávy není tento poznatek nový, jde o pokračující neblahý trend kriminality: „Ostatně i proto je v právních předpisech zakotveno oprávnění státního zastupitelství vstupovat do insolvenčních a souvisejících řízení. Nadále trvají poznatky o možném zneužívání insolvenčních návrhů k jiným než dovoleným účelům. Tyto poznatky se týkají typově případů, kdy je insolvenční návrh prostředkem nedovoleného nátlaku na dlužníka, aby plnil, na co nemá věřitel nárok, popř. aby plnil, co dlužník z důvodu spornosti pohledávky plnit nechce. Na tento typ zneužití insolvenčního řízení měla dílem reagovat novela insolvenčního zákona provedená zákonem č. 64/2017 Sb., jež nabyla účinnosti 1. 7. 2017. Z účasti státních zastupitelství v insolvenčních řízení nicméně vyplynulo, že zneužití insolvenčního řízení se děje i významněji propracovaným způsobem.“

[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

Poté netrestní odbor Nejvyššího státního zastupitelství uvádí, k čemu v insolvencích dochází: „Podstatou těchto případů bývá snaha odklonit uspokojení od skutečných věřitelů, přičemž poznatky souvisí spíše s fází insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku, kdy se přezkoumávají přihlášené pohledávky a úkony dlužníka. Z poznatků vyplynulo, že se jedná o poměrně sofistikované a delší dobu připravované způsoby součinnosti dlužníka s třetími subjekty (jejich pohledávky byly uměle vytvořeny a v insolvenčních řízeních se objevují jako přihlášení věřitelé) a že tyto formy součinnosti se mohou týkat více subjektů a zasahovat i do řady dalších insolvenčních řízení.“

Věřiteli prosazený správce, který nekoná

Jak dále vyplývá ze Zprávy, v některých případech se činů účastní i sám insolvenční správce a dochází k situacím, kde nelze zvrátit stav řízení: „V této souvislosti se uvádí, že objasnění takového deliktního jednání je i v režimu trestního řízení značně složité a časově náročné. Na toto se upozorňuje zvláště, neboť např. odporovat úkonům dlužníka, které poškozují věřitele, popř. některé věřitele naopak zvýhodňují, lze podle § 239 odst. 3 insolvenčního zákona jen ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, přičemž úkonům nemůže odporovat nikdo jiný než insolvenční správce (§ 239 odst. 1 insolvenčního zákona),“ uvádí Zpráva.

Podle Zprávy pokud insolvenční správce takové úkony nenapadne včas, protože důvody pro podání odpůrčí žaloby nezjistil (např. právě z důvodu propracovanosti deliktního jednání), anebo protože záměrně žalobu podat nechtěl (v některých insolvenčních věcech jsou poznatky, že věřiteli prosazený insolvenční správce mohl na deliktním jednání participovat), pak zvrátit takový stav již v poměrech insolvenčního řízení prakticky nelze. Obdobné se týká případů, nejsou-li včas popřeny uměle vytvořené pohledávky věřitelů,“ upozorňuje ne závažnou situaci Zpráva NSZ.

Před omezením příslušnosti výší škody došlo k zahlcení

Kvůli příliš obecně a široce nastavené věcné příslušnosti ke zločinům spáchaným v souvislosti s insolvenčním řízením docházelo až do konce června 2017 k mimořádnému zatížení odborů závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních i nejvyššího státního zastupitelství:  „Podle poznatků odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ byla v první polovině roku 2017 jeho činnost ovlivněna zásadním způsobem v souvislosti s novelou jednacího řádu státního zastupitelství provedenou s účinností od 1. 1. 2016 vyhláškou č. 263/2015 Sb., kdy byl vymezen nový druh věcné příslušnosti podle § 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství (úmyslné trestné činy spáchané v souvislosti s insolvenčním řízením). Ukázalo se, že takto nastavená věcná příslušnost (bez nějakého dalšího materiálního znaku, např. výše způsobené škody) je nepřiměřeně široká, neboť zatěžuje specializované orgány vrchního státního zastupitelství věcmi, které nejsou příliš složité nebo závažné (typicky např. neposkytování součinnosti insolvenčnímu správci),“ konstatuje Zpráva.

Podle Zprávy přesto, že naprostá většina těchto věcí byla delegována nižším stupňům státního zastupitelství procedurou podle § 15 odst. 5 Jednacího řádu státního zastupitelství, tedy vydáním usnesení o příslušnosti nižšího státního zastupitelství podle obecných pravidel věcné příslušnosti po udělení předchozího souhlasu nejvyššího státního zástupce, šlo o značné zatížení odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství.

V roce 2017 bylo v insolvenčních trestních věcech nejvyšším státním zástupcem uděleno celkem 152 předchozích souhlasů podle § 15 odst. 5 JŘSZ, zatímco za rok 2016 se jednalo o celkem 247 insolvenčních věcí, v nichž NSZ postupovalo podle předmětného ustanovení Jednacího řádu. Představovalo to výrazné zatížení odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ, neboť šlo o další agendu vedle samotné dohledové, stížnostní, přezkumné a kontrolní činnosti. „Z tohoto důvodu bylo iniciováno přijetí legislativní změny, která s účinností od 1. 7. 2017 přinesla do znění § 15 odst. 1 písm. g) JŘSZ materiální korektiv (způsobení škody ve výši 150 mil. Kč, jak je tomu u ostatních druhů věcné příslušnosti odborů závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních státních zastupitelství podle § 15 odst. 1 JŘSZ),“ informuje NSZ.

[/mn_protected]

(ire)