Americký prezident Donald Trump dnes v rozhovoru s Fox News uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že Zelenskyj velmi ztěžuje uzavírání dohod.

„Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo,“ řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s radiem Fox News. „Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách,“ dodal.

„Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně… …Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Trump v rozhovoru označil za „zbytečnou a také nebezpečnou cestu“ a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.

O britském premiérovi Keiru Starmerovi a francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, kteří příští týden přiletí do Washingtonu, Trump v rozhovoru prohlásil, že pro ukončení války na Ukrajině neudělali nic. „Neudělali nic… …Žádné schůzky s Ruskem,“ prohlásil Trump a dodal, že Macron je jeho přítel a Starmer je „moc milý chlap“.

Mohlo by vás zajímat

Trump v posledním týdnu na Zelenského slovně útočil opakovaně. Ukrajinského lídra, který stojí v čele země, jež se už tři roky brání ruské invazi, označil mimo jiné za „diktátora bez voleb“ a nepravdivě naznačil, že válku začala Ukrajina. Na Ukrajině platí od jejího napadení Ruskem v únoru 2022 válečný stav, který volby uspořádat neumožňuje.

Trumpova administrativa navrhuje Zelenskému dohodu, která podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Americká vláda podle médií minulý týden předložila Kyjevu návrh dohody, kterou by se Ukrajina vzdala práva na část svého nerostného bohatství, čímž by USA vykompenzovala dosavadní pomoc v obraně proti ruské agresi.

Zelenskyj ale dohodu odmítl neboť podle něj neobsahovala bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné zeminy v hodnotě 500 miliard dolarů výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

Spojené státy se snaží snížit svou závislost na Číně a získat za tímto účelem nové zdroje nerostných surovin. Ukrajina má ložiska 117 ze 120 nejpoužívanějších minerálů a kovů na světě, přičemž ložiska až poloviny ukrajinských vzácných zemin se nachází ve východní části země, uvedl server BBC. Dohoda by se podle BBC vztahovala mimo jiné na titan, uran a lithium. Tyto materiály se používají v různých průmyslových odvětvích včetně lékařství, letectví, sportovního vybavení a šperkařství.

Podle serveru Axios nyní Američané předložili Ukrajině upravenou verzi dohody, zástupci Trumpovy administrativy mezitím prostřednictvím médií na Zelenského stále naléhají, aby ji podepsal. Konkrétní parametry upraveného návrhu nejsou jasné. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz k dohodě řekl, že se jedná o „nejlepší“ bezpečnostní záruku, v jakou mohla Ukrajina doufat.

Kromě toho se v úterý se v Saúdské Arábii poprvé oficiálně setkali američtí a ruští ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby projednali cesty k ukončení války na Ukrajině a budoucnost americko-ruských vztahů. Zelenskyj na jednání přizván nebyl, Rubio však po schůzce ujišťoval, že s Kyjevem budou Američané také jednat a dojednaný mír musí mít podobu přijatelnou pro všechny.

Česká podpora trvá

Český prezident Petr Pavel dnes hovořil se Zelenským hovořil. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.

„Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a spravedlivém boji. Boji nejen za ukrajinskou, ale také naši svobodnou a bezpečnou budoucnost,“ napsal český prezident.

„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.

Bruselský server Politico dnes informoval o tom, že Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Pavel se ve středu také ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Zelenskému. Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu, uvedl tehdy na síti X. Trump ukrajinskou hlavu státu označil za „diktátora bez voleb“, jenž odvedl hroznou práci.

Odbor komunikace prezidentské kanceláře dnes také oznámil, že se Pavel v pondělí dopoledne prostřednictvím videokonference připojí ke konferenci Ukrajiny a partnerských zemí, pořádané Zelenským v Kyjevě. Do ukrajinského hlavního města přijede Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou i předseda Evropské rady António Costa.

Reuters: Rusko by mohlo svolit k využití zmrazených aktiv k obnově Ukrajiny

Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu korun) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Moskva by ale podle těchto informací vyžadovala, aby část těchto peněz byla utracena na okupované pětině ukrajinského území. Kreml se podle agentury odmítl oficiálně vyjádřit.

Myšlenka, že by Rusko mohlo souhlasit s použitím zmrazených peněz na pomoc při obnově válkou zdevastované Ukrajiny, nikdy dříve nezazněla a mohla by poskytnout pohled na to, v čem je Moskva ochotna udělat kompromis, podotkla agentura. Světová banka před rokem odhadovala, že poválečná obnova země vyjde na 486 miliard dolarů (asi 11,65 bilionu korun).

Reuters nedokázal zjistit, zda se o myšlence použití zmrazených ruských aktiv jednalo již tento týden na první oficiální americko-ruské schůzce v Rijádu. Rusko ovšem dříve přirovnávalo západní plány na použití ruských aktiv na pomoc Ukrajině k loupeži.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí a Bílý dům na žádost o vyjádření zatím nereagovaly na žádosti o komentář. Britské ministerstvo zahraničí vyjádření odmítlo.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Spojené státy a jejich spojenci zakázali transakce s ruskou centrální bankou a ministerstvem financí, čímž zablokovali ruská aktiva ve výši 300 až 350 miliard dolarů. Většinou jde o evropské, americké a britské vládní dluhopisy držené v evropském depozitáři cenných papírů, připomíná Reuters.

Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o konci války jsou nyní ve velmi rané fázi, v Moskvě se ale vynořila myšlenka, že by Rusko mohlo navrhnout použití velké části zmrazených rezerv na obnovu Ukrajiny jako součást možné mírové dohody, napsal Reuters s odvoláním na tři zdroje obeznámené s touto věcí. Zdroje hovořily pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti otázky, navíc úvahy jsou pouze předběžné.

Moskva a Washington se snaží ukončit válku Ruska proti Ukrajině v době, kdy Trump požaduje přístup USA k ukrajinským nerostům, kterými má podle jeho představ Kyjev splatit podporu Washingtonu. Rusko požaduje, aby Kyjev stáhl své síly z ukrajinského území, na které si Moskva činí nárok, a zřekl se ambice vstoupit do NATO. Ukrajina žádá stažení ruských sil z celého svého území a bezpečnostní záruky od Západu. Trumpova administrativa tvrdí, že Ukrajina má nerealistické, „iluzorní“ cíle.

Jeden zdroj znalý diskusí v Moskvě uvedl, že Rusko by mohlo akceptovat, aby v rámci mírové dohody a za odpovídajících záruk byly až dvě třetiny rezerv určeny na obnovu Ukrajiny. Zbývající třetina by mohla být vynaložena na obnovu okupovaného území na východě Ukrajiny, které nyní Moskva považuje za součást Ruska, uvedl zdroj. Jiný zdroj tvrdil, že Moskva by souhlasila s použitím peněz na obnovu Ukrajiny, ale že je příliš brzy na to říci, jak by se aktiva mohla rozdělit. Dva zdroje upozornily, že je důležité diskutovat o tom, které společnosti získají příští zakázky na rekonstrukci. Jiný zdroj, blízký Kremlu, ale přímo nezapojený do diskusí, uvedl, že Rusko bude stále požadovat odmrazení aktiv v rámci postupného uvolňování sankcí.

Zmrazená ruská aktiva byla předmětem intenzivní debaty na Západě. Někteří navrhovali, aby byla v podstatě poskytnuta Ukrajině prostřednictvím „repatriačního úvěru“.