Na dovoz čínských elektromobilů do Evropské unie by se mohlo vztahovat prozatímní clo až ve výši až 38,1 procenta. Ve středu o tom informovala Evropská komise. Vybírat by jej začala zřejmě v červenci, a to tehdy, když v jednáních s čínskými úřady nenastane žádný průlom. Automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo ve výši 21 procent. Čína chystané opatření kritizuje.
Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Předběžně také stanovila individuální cla, která by v případě čínské automobilky BYD činila 17,4 procenta, u automobilky Geely 20 procent a u automobilky SAIC pak 38,1 procenta. Částka se bude lišit podle výše veřejných dotací, které firmy obdrží.
Počet registrací elektromobilů vyrobených v Číně se za leden až duben v Evropě navzdory hrozbě vyšších cel zvýšil meziročně o 23 procent. Celkem bylo v západní Evropě, včetně Británie, za první čtyři měsíce zaregistrováno 119 300 elektromobilů vyrobených v Číně. To znamená, že zhruba jeden z pěti dovezených elektromobilů byl z Číny, napsal začátkem tohoto měsíce s odvoláním na údaje společnosti Schmidt Automotive Research deník Financial Times (FT).
Evropská komise vyšetřování uzavře až na konci října, kdy definitivně rozhodne o případném uvalení dodatečných cel. Do devíti měsíců od zahájení vyšetřování, tedy do 4. července, má ale Evropská komise možnost uložit prozatímní antisubvenční cla.
Mohlo by vás zajímat
Na oznámení Komise reagoval také ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Evropská unie se podle něj musí bránit nesrovnatelným podmínkám, které díky státní podpoře mají čínští výrobci elektrických automobilů. Cla ale nesmí vést k tomu, že se bude v EU držet uměle příliš vysoká cena elektromobilů.
Kupka připomněl, že Peking poskytl svým automobilkám subvence v řádu miliard dolarů, což je výhoda, kterou evropské automobilky těžko dohání a jsou kvůli tomu ve střetu s čínskou konkurencí v nevýhodě. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Edvard Kožušník (ODS) doplnil, že čínské elektromobily jsou velkou konkurencí pro celý evropský průmysl, reakci Evropské komise proto považuje za logickou.
Automobilky jsou proti
Představitelé automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystané opatření kritizují, protože se obávají odvetných opatření ze strany Číny. Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců.
„Reakce a následky by mohly spustit obchodní válku, která by byla pro region zničující. Je totiž silně závislý na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou,“ řekl agentuře Reuters analytik automobilového průmyslu Will Roberts ze společnosti Rho Motion.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová namítá, že ceny čínských elektromobilů jsou v důsledku státních subvencí zhruba o 20 procent nižší než u modelů vyrobených v EU. Hrozí proto podle ní, že čínské elektromobily zaplaví trh.
Čínské ministerstvo zahraničí vyšetřování kritizovalo a označilo je za protekcionismus. EU hledá záminku k uvalení cel na dovážené automobily z Číny, což je v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly, uvedla ve středu v Pekingu mluvčí ministerstva Lin Ťien. V konečném důsledku by opatření podle ní poškodilo vlastní zájmy Evropy. Mluvčí už v úterý oznámila, že Čína nebude nečinně přihlížet a bude hájit své zájmy.
Volný obchod a přístup ke kritickým surovinám
Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) oznámila, že rozhodnutí Evropské komise na uvalení prozatímních cel na dovoz elektromobilů vyrobených v Číně bere na vědomí. Informovala také, že volný a spravedlivý obchod je nezbytný pro vytvoření celosvětově konkurenceschopného evropského automobilového průmyslu a zdravá konkurence je hnacím motorem inovací a výběru pro spotřebitele.
„To, co evropský automobilový sektor potřebuje především, aby byl globálně konkurenceschopný, je robustní průmyslová strategie pro elektromobilitu,“ uvedla generální ředitelka ACEA Sigrid de Vries. Dodala, že to znamená zajistit přístup ke kritickým surovinám a cenově dostupné energii, dostatečnou infrastrukturu nabíjení či doplňování vodíku a tržní pobídky.
(čtk, teč)