Soudy zavalily stovky žalob na Českou poštu. Jejím zaměstnancům vadí, že těm na Moravě nebo třeba ve východních Čechách platí méně peněz, než pracovníkům na srovnatelných pozicích v Praze. To zákoník práce v jedné firmě zakazuje. V prvním případu, který už posuzoval Nejvyšší i Ústavní soud, justice olomouckému řidiči Petru Hradilovi přiřkla stotisícové odškodné. Pošta je nicméně dál přesvědčená, že zákoník práce neporušuje. A tak se advokáti zaměstnanců budu muset před soudy utkat o odškodnění každého jednotlivého pracovníka, který měl odvahu vytáhnout proti svému zaměstnavateli.

Podle Sebastiana Macha, partnera advokátní kanceláře Fairsquare, která ve velkém zastupuje zaměstnance pošty, by mohlo v celé kauze jít o více než 3,5 miliardy korun. Jak velkou část z ní se podaří poškozeným získat, závisí i na tom, zda se kanceláři podaří nasbírat dostatečný vzorek lidí pracujících na poště ve srovnatelných pozicích. Tam, kde jich má málo, má podle Macha státní podnik nesmírnou datovou převahu.

O co přesně v případu České pošty jde? O co se vede spor?

V případu České pošty se střetávají dvě zcela rozdílné hodnoty. Část odborné i laické veřejnosti je přesvědčena, že by odměňování mělo být podřízeno pouze ekonomický parametrům, poptávce a situaci na trhu práce. To znamená, že když společnost poptává zaměstnance a oni jsou ochotni pracovat za určitou mzdu, tak by do toho neměl stát zasahovat. Druhá část veřejnosti má více evropský, sociální pohled. Říká, že ekonomický pohled není spravedlivý, že když lidé dělají stejnou práci, mělo by být jedno, jestli jsou staří, nebo mladí, ženy, nebo muži, jestli jsou z Aše, nebo z Prahy. Tomu nahrává i pohled do životních nákladů. Reálně rozdílné jsou ceny nemovitostí a bydlení, všechny ostatní náklady na život jsou v regionech stejné jako v Praze.

Mohlo by vás zajímat

Právo na stejnou mzdu za stejnou práci ostatně jasně stanovuje i český zákoník práce. Jak je možné se najednou objevuje jiný výklad?

Ekonomický výklad je pohledem zaměstnavatelů, Hospodářské komory. Na druhou stranu v procesní argumentaci Česká pošta tvrdí, že zákoník práce neporušuje, že neurčuje mzdy podle regionu. Netvrdí, že má právo dávat různou mzdu za stejnou práci. Argumentuje tím, že zaměstnanci v Praze mají oproti kolegům na menších pobočkách náročnější práci.

A mají, nebo nemají? Jaké jsou hlavní argumenty, které u soudu používáte?

Chceme, aby prostřednictvím soudů Česká pošta předložila výpis ze svých vnitřních systémů, ze kterých je jasně vidět, kolik kilometrů, kolik zásilek a kolik úkonů ti zaměstnanci provedli. Z těch je v některých případech na první pohled vidět, že tam není žádný dramatický rozdíl, aby došlo k diferenciace mzdy. Dále naším hlavním argumentem je že Česká pošta má sice nastavena pravidla pro odměňování, ale fakticky je nedodržuje. To prokazujeme tím, že předkládáme různé srovnatelné zaměstnance na stejné pracovní pozice na území hlavního města Prahy, kteří všichni, i když mají různou výkonnost, mají v zásadě stejnou mzdu.

Lavinu sporů s Českou poštou spustil případu olomouckého řidiče Petra Hradila, v němž dal Nejvyšší i Ústavní soud za pravdu sociálnímu názoru. Do jaké míry v dalších běžících případech využíváte argumenty z těchto verdiktů?

Používáme z nich mnohé argumenty. Sama existence toho rozsudku a nálezu je pro nás velmi průlomová a důležitá. Ústavní soud totiž jasně odpověděl na otázku, jestli má zaměstnavatel možnost v rámci regionů nabízet jiné odměny, že nemá. Pokud by došlo ke změně názorů, ať už Ústavního nebo Nejvyššího soudu, tak by to pro nás samozřejmě mohlo znamenat problém. Vstupujeme do těch dalších případů s tím, že soudy budou ve svém dalším rozhodování konzistentní.

Od mluvčího České pošty jsme ale v souvislosti s případem Hradil slyšeli pravý opak: „Protože se případ týká období let 2013 – 2015, nemá podle naší analýzy žádný vztah k ostatním kauzám, které se České pošty v současnosti dotýkají.“ Co si o tomto názoru protistrany myslíte?

Mohlo by to tak být, pokud by Česká pošta změnila svůj přístup k nastavování mezd. Fakticky ale k žádným změnám nedošlo. V několika desítkách případů, kde jsme prošli prvním soudním jednáním, jsme viděli, že Česká pošta má sice formálně nějaký systém nastavený, ale reálně ho vůbec nedodržuje. Jinými slovy má vnitřní předpis, podle nějž v odměňování zohledňuje výkonnost zaměstnanců, vzdělání, kvalitu práce, složitost pracovního prostředí a tak dále, ale reálně tyto ukazatele vůbec nevyhodnocuje a plošně se drží pouze základních tarifních mezd podle regionů. Argumentace České pošty se točí kolem toho, že zaměstnanci s vyššími mzdami tam pracují mnohem déle, anebo mají namáhavější práci, ale když se potom podíváme na jejich srovnání a přístup k odměňování,, tak vidíme, že to pošta vůbec nezohledňuje. Máme třeba dva zaměstnance na dvou různých pobočkách pošty v Praze. První odbaví jednou tolik zásilek než zaměstnanec z druhé pobočky, ale mzdu mají stejnou.

Jak velkou procesní výhodou tedy pro vás je, že zastupujete více zaměstnanců České pošty?

Tím, jak je ta kauza mediálně známá, na některých pozicích zastupujeme více srovnatelných zaměstnanců. Týká se to například pozice řidič. Díky tomu máme lepší procesní postavení a můžeme vyvracet argumenty České pošty, že odměňují na základě výkonu a kvality práce.

To znamená, že můžete jako protiargument uvést případ, na kterém ukážete, že to tak není?

Ano. Například Česká pošta neustále argumentuje, že je rozdíl mezi jednosměnným a vícesměnným provozem z hlediska náročnosti kvůli rozvržení pracovní doby. Tím  odůvodňuje rozdílné  odměňování. Ale máme příklad jedné naší klientky, která pracovala nejprve na přepážce v pobočce s vícesměnným provozem a pak byla převedena na pobočku s jednosměnným provozem. Avšak na její mzdě se to vůbec ale vůbec neprojevilo. Na tomto případu je vidět, že Česká pošta sice má pravidla na papíře, ale reálně je vůbec nezohledňuje.

Nicméně i přesto jste dva případy o mzdy zaměstnanců České pošty jste prohráli. Proč vám v nich soudy nedaly za pravdu?

V těchto případech jsme buď od klientů dostali nedostatečné podklady, například v průběhu času došlo ke změně pracovní pozice a klient nás o tom neinformoval, anebo nemáme další srovnatelné zaměstnance. V takovém případě velmi těžce vyvracíme argumentaci České pošty, že v odměňování zohledňují výkonnost.

Česká pošta Foto: Česká pošta

Znamená to v těchto dvou případech konečný verdikt?

Ne. Pokusíme se ho v odvolání ještě zvrátit.

Kolik klientů v případu pošty celkem zastupujete?

Teď jich zastupujeme 180, u nichž už máme podané žaloby. V dalších stovkách případů žaloby připravujeme.

Když máte klientů tolik, neuvažovali jste o podání hromadné žaloby?

V době kdy jsme většinu žalob podávali, zákon o hromadných žalobách ještě nebyl účinný. A myslím si, že ani pro další případy hromadnou žalobu nepůjde použít, ta slouží pouze pro spotřebitelské spory a spory mezi drobnými podnikateli. Obávám se, že zaměstnanecké spory se do jejího legislativního vymezení nevejdou. I když by se tedy tento nástroj nabízel, neplánujeme ho použít a legislativní vymezení zkusit u soudu prolomit. Riziko neúspěchu by bylo příliš velké.

V již zmíněném případu Hradil se jednalo o rozdíl ve mzdách mezi lety 2013 až 2015. Pravomocný rozsudek o náhradě škody vynesl soud letos. Budou další podobné spory díky existenci judikatury už rychlejší?

Pro další případy to bude velká výhoda, že už nižší soudy mají na odškodnění názor, který je rámován rozhodnutími Nejvyššího a Ústavního soudu a měli by rozhodovat ve stejných věcech stejně. Co je trošku problémem je, že Obvodní soud pro Prahu 1, který je místem příslušný podávání žalob na Českou poštu, jsme zahltili tím, že jsme podali přes sto žalob. Ale řekl bych, že i tak se velmi snaží. Snažili se nás i doptávat, kolik žalob v případu Česká pošta ještě podáme.

Nicméně třeba v zatím posledním rozhodnutém případu řidiče z Pardubicka, kde vám soud pro Prahu 1 dal za pravdu, se pošta proti rozsudku odvolala. I to zřejmě bude řízení prodlužovat, nebo ne?

Samozřejmě. Česká pošta se tvrdě brání, nepřipouští vůbec žádné pochybení a v první případech očekávám zcela jistě odvolávání, dovolávání a znovu ústavní stížnost. Až pokud rozsudků v neprospěch České pošty bude více, mohlo by se vedení České pošty zamyslet, jestli vůbec z jejich strany ještě jde o postup s péčí řádného hospodáře. Pak doufám, že by s námi mohli navázat diskusi. V tuto chvíli se ale podle mě snaží rozhodnutí vyšších soudů zvrátit. Není to až tak překvapivé, jde o velké peníze.

Navíc zaměstnavatelé samozřejmě mají zájem platit zaměstnancům co nejméně peněz, aby jich co nejvíc sami vydělali a odvedli akcionářů, společníkům, managementu, anebo aby je mohli investovat do dalšího rozvoje společnosti. A možná také Česká pošta doufá, že se zaměstnanci nebudou náhrady škody domáhat. Jsou to ostatně poměrně komplikované spory a zaměstnanci mají obavu i z odvetných opatření zaměstnavatele.

O jakou částku by mohlo jít, pokud by pošta měla odškodnit všechny zaměstnance?

Vedení České pošty vyčíslilo celkovou částku, kterou by muselo zaměstnancům vrátit, pokud by je za mzdovou nerovnost soudně napadli, na více než 3,5 miliardy korun.

Brzy nabude účinnosti směrnice o transparentním odměňování, která nutí zaměstnavatele rozkrýt výši mezd. Může i tato nová úprava zaměstnancům České pošty pomoci?

Doufám v to. Ostatně soudy již nyní zohledňují, že tato evropská legislativa vznikla, že je platná, že že máme překlopit do českého právního řádu. V našem posledním případu pardubického řidiče soud dokonce využil část směrnice v odůvodnění rozsudku, i když ještě není účinná, a uvedl, že Česká pošta má povinnost škodu nahradit. Existuje totiž judikatura Soudního dvora EU,, který podle které se soudy členského státu musí zdržet výkladu vnitrostátního práva, který by mohl ohrozit dosažení cíle sledovaného směrnicí, ačkoliv směrnice ještě není účinná.

Jsou nějaké další obory, kde by mohlo dojít k podobným sporům?

Máme indicie, že v oblasti maloobchodu, obchodních řetězců by mohl být podobný problém. Také v oblasti zdravotnictví by mohlo docházet k něčemu podobnému jako u České pošty.

Uvažujete o tom, že by se i na tyto další oblasti vaše kancelář zaměřila?

Do zdravotnictví vůbec vstupovat nechceme. U maloobchodu bychom o tom možná uvažovali, pokud by se nám sešel nějaký větší počet klientů. Ale momentálně se chceme naplno věnovat České poště.