Stavba úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 se neobejde bez vyvlastnění několika pozemků. Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) o ně požádalo prostřednictvím advokátní kanceláře K2 Legal. O řízení na ustanovení opatrovníka informoval Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). „Jedná se takzvaná technická vyvlastnění v rámci dědictví a nedohledatelných osob. Jinak než přes vyvlastnění v tomto případě postupovat nelze,“ sdělil Ekonomickému deníku generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Délka úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 je 12,6 kilometru. Jde o šestiproudou komunikaci, která patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Propojí dálnice D1, D11 i D5. Vyvlastňovací proces a stanovení opatrovníka se týká trojice pozemků v katastrálním území Dubeč.
DESÚ v dokumentaci zmiňuje, že jako opatrovník bylo stanoveno hlavní město Praha a dodává, že Ústavní soud uvádí, že při výběru opatrovníka se má klást důraz na to, aby se jednalo o osobu, která je schopna skutečně reprezentovat zájmy účastníka, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a zastoupeného. Opatrovník se podle DESÚ ustanovuje v případě, že se jedná o účastníky řízení, kteří nejsou známi, anebo není známé místo jejich pobytu či se jim nepodařilo doručit dokumenty na známou adresu.
Podle Mátla aktuálně na stavbě úseku 511 Pražského okruhu probíhají v rámci trvalého záboru další tři vyvlastňovací procesy. Dodal, že jinak výkup pozemků postupuje velmi dobře. „Nyní je prakticky devadesát šest procent trvalého záboru již ve vlastnictví státu. Na zbylých pozemcích máme vesměs všude podepsáno právo provést stavbu a dokončuje se výkup včetně řešení převodu pozemků od státních institucí,“ uvedl pro Ekonomický deník Mátl.
Dodal, že ŘSD věří, že na konci roku bude trvalý zábor pro zahájení realizace stavby prakticky celý vyřešený. „Dále se řeší dočasné zábory a uzavírají se smlouvy na věcná břemena,“ doplnil Mátl. U věcných břemen státní podnik podle něj ale dokáže stavby zahajovat i s tím, že majetkoprávní činnost není dokončená a dokončuje se v průběhu realizace. Mátl to uvedl již dříve v podcastu ŘSD.
Pokud se staveniště podaří podle generálního ředitele ŘSD předat letos vítěznému uchazeči a stavba se zahájí, tak by na této části okruhu mohli podle předpokladů státního podniku jezdit řidiči na konci roku 2027.
Mimořádně nízká nabídková cena?
Ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby dostalo ŘSD ve třetím říjnovém týdnu čtyři nabídky. Z nich nejvýhodnější cenu 9,7 miliardy korun bez DPH předložilo sdružení firem Eurovia, Stavby mostů, Porr a Porr Bau. To je podle Mátla zhruba šedesát pět procent původního předpokladu, který byl zpracovaný na základě expertních cen vydávaných Státním fondem dopravní infrastruktury. Původní předpokládaná cena ŘSD byla okolo 15 miliard korun.
„To, zda je nabídka reálná, prověří hodnotící komise. Je potřeba prověřit, zda cena odpovídá reálu, jestli se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, protože šedesát pět procent oproti předpokladu je hodně málo. Nabídku posoudíme, a pokud v ní neshledáme problémy, vybereme ji jako nejvýhodnější,“ uvedl již dříve Mátl.
Paralelně s úsekem Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 je podle ŘSD nutné stavět také přeložku silnice I/12 Běchovice – Úvaly. Na začátku října už odstartovaly na místě archeologické práce. „Dokončujeme majetkoprávní činnost, probíhá i výběrové řízení na zhotovitele. Čekáme ještě na vydání změny územního rozhodnutí, abychom mohli dokončit proces vydání stavebního povolení. Předpokládáme, že bychom přeložku začali stavět v létě příštího roku,“ zmínil Mátl. Stavba je naplánovaná na třicet měsíců. „Což směřuje k tomu, abychom ji na konci roku 2027 zprovoznili společně s dálnicí D0,“ uvedl v podcastu Radek Mátl.
Podle propočtů ŘSD bude úsekem mezi Běchovicemi a D1 jezdit v roce 2030 denně 70 tisíc až 80 tisíc automobilů. Nyní dosahuje průměrná intenzita dopravy na Pražském okruhu zhruba 60 tisíc vozidel denně, z toho nákladní doprava tvoří až 40 procent. Úsek propojí jižní část okruhu otevřenou roku 2010 s dálnicí D1 a dopravně má ulevit komunikacím typu Jižní spojka a Štěrboholská radiála, které jsou extrémně zatížené kamionovou dopravou.
Součástí stavby budou dva tunely – Dubeč a Na Vysoké, dále čtyři mimoúrovňové křižovatky, a to mimoúrovňové křižovatky Dubeč, Uhříněves, Říčany a Lipany. Projekt počítá s výstavbou 19 mostů i dvou lávek pro pěší a cyklisty. Na trase je navržených 16 protihlukových stěn o celkové délce 7800 metrů, přičemž zářezy by měly mít hloubku minimálně šest metrů.
Desítky vyvlastňovacích řízení
DESÚ, který začal fungovat letos v lednu, od začátku roku do konce srpna evidoval 73 neukončených vyvlastňovacích řízení, prvoinstančně bylo do té doby ukončeno podle ředitele úřadu Martina Kozáka 24 řízení.
Stavby, kterých se vyvlastňování nejčastěji týkalo, byly například úseky dálnice D35 Staré Město – Mohelnice či D6 Petrohrad – Lubenec. Kozák ale zmínil také projekty modernizace železniční tratě Ruzyně – Kladno nebo výstavby dvojitého vedení na trati Přeštice – Kočín.
Podoba vyvlastňovacího procesu se v Česku naposledy změnila spolu s novelou zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Norma podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče cílila na úpravy procesních pravidel pro vyvlastňovací řízení a použitelnosti institutu mezitímního rozhodnutí.
Tereza Čapková
