Po dvou letech zažívá Česká republika opět suché jaro. S výjimkou Šumavy zasáhlo zejména jižní Čechy, střední Polabí, Hanou a Poohří. Podle webu Intersucho sice nemá nastat období beze srážek, ale deště nemá být zdaleka tolik, aby současné sucho ustoupilo. Extrémnímu suchu Česko čelilo v letech 2014 až 2020. Ministerstvo životního prostředí proto v aktuálně připravovaném programovém období operačního programu Životní prostředí vyčlenilo přes 10 miliard na využívání srážkové vody, na vytváření tůní a malých vodních nádrží, zelené střechy, ale i podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Dalších 14 miliard má jít na výstavbu kanalizací a čističek odpadních vod.
Řešení problému dopadů sucha a nedostatku vody následkem změny klimatu se od roku 2015 věnuje meziresortní komise Voda-Sucho, která byla založena dohodou ministra zemědělství a ministra životního prostředí.
Její výkonný výbor v týdnu seznámil ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) a ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL) se svojí dosavadní činností a výstupy a také s harmonogramem prací do konce letošního roku.
„Počasí doprovází velké extrémy, o čemž svědčí například loňské léto, kdy třeba v Itálii a Španělsku zažívali rekordní teploty, zatímco západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami. Programy ministerstva zemědělství reagují na změny klimatu, například na opakující se sucha s nedostatkem vody je to podpora opatření na zadržování vody v krajině. Ať už jsou to pozemkové úpravy, revitalizované toky, odbahněné a vybudované nové rybníky a další. V letech 2019 až 2021 ministerstvo podpořilo opatření k omezení dopadů sucha a nedostatku vody částkou téměř 26 miliard korun,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Z celkového počtu 42 opatření z Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky, kterou vypracovala Meziresortní komise Voda-Sucho, ministerstvo zemědělství (MZe) zodpovídá za 26.
„Loni ministerstvo podpořilo investiční opatření částkou 13,9 miliardy korun. Například na rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací šlo 1,6 miliardy, pro letošek předpokládáme, že to bude 1,75 miliardy korun. Propojování vodárenských soustav resort podpořil 333,1 milionu korun, předpoklad pro letošek je 875 milionů. A co třeba vysoce oceňují obce, je podpora rybníků, kdy se prakticky denně v posledních třech letech vybudoval nebo obnovil jeden rybník. My samozřejmě budeme pokračovat v podpoře například dalších programů na opatření v drobných vodních tocích a v podpoře pozemkových úprav,“ uvedl ministr Nekula.
Ministr zemědělství a ministryně životního prostředí mají podle usnesení vlády ve spolupráci s dalšími resorty předložit do konce letošního roku souhrnnou zprávu o plnění koncepce za období od roku 2017.
Zdeněk Nekula i Anna Hubáčková předpokládají, že po projednání hodnotící zprávy ve vládě budou opatření na ochranu před následky sucha a nedostatku vody vzhledem ke změnám klimatu pokračovat. Omezení jejich následků bude podle nich i nadále nutné věnovat maximální pozornost ve všech resortech a Meziresortní komise Voda-Sucho je vhodným subjektem pro koordinaci prací.
„K vypořádání se změnou klimatu nám musí pomoct adaptace. A adaptační opatření neuděláme bez šetrného hospodaření s vodou. Ministerstvo životního prostředí proto v aktuálně připravovaném programovém období Operačního programu Životní prostředí vyčlenilo přes 10 miliard na využívání srážkové vody, na vytváření tůní a malých vodních nádrží, zelené střechy, ale i podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Nezapomínáme ani na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod, na které máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích a občané mají stále k dispozici Dešťovku v Nové zelené úsporám,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Ministerstvo životního prostředí neposkytuje jen dotační podporu. Krajům pomáhá v přípravě jejich suchých plánů, zprovoznilo předpovědní systém HAMR pro prezentaci aktuálního a předpokládaného vývoje stavu sucha a také se podařilo uvést do praxe protierozní vyhlášku.
U té ministerstvo počítá s vyhodnocením její efektivity a podle výsledků přistoupí k případné novelizaci. V letošním roce chce ministerststvo předložit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zlepší ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, zejména u ekologicky významných prvků.
Více informací lze nalézt ZDE.
Tomáš Rovný
