INZERCE

MŽP chce zákaz skládek dříve než EU. Nejsme na to připravení, bouří se starostové

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce v návrhu nového zákona o odpadech zakázat od roku 2024 odvážet na skládky veškeré odpady, které lze zpracovat jinak. Projednávaná směrnice EU předpokládá zavedení tohoto pravidla až o šest let později.  Podle starostů povede případný český přísnější postup především ke zdražení poplatků pro občany.

MŽP ve svém návrhu zákona o odpadech předpokládá, že počínaje rokem 2024 zákaz všech spalitelných nebo recyklovatelných odpadů. S podobným pravidlem počítá i návrh nové směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady o skládkách odpadů, ovšem s tím rozdílem, že by mělo platit až od roku 2030. Česká republika by tak byla jednou z mála evropských zemí, která by zavedla rychlejší tempo omezování skládek, než požaduje unie.

Přísnější návrh českého ministerstva naráží na nesouhlas starostů a dalších zástupců měst a obcí. Například Sdružení místních samospráv ČR (SMSCR) tvrdí, že Česko není na takový krok zatím připraveno a mělo by svou legislativu měnit podobným tempem jako zbytek EU. „Ani legislativně na to nejsme připraveni, aby to proběhlo všechno tak, jak má ke spokojenosti našich obyvatel,“ říká například starosta středočeských Kněžic a člen pracovní skupiny SMSCR pro životní prostředí Milan Kazda.

Obce se bojí nákladů na dopravu

MŽP chce obce a občany na konec skládek připravit postupně zvyšování poplatku za skládkování. Ten by měl stoupnout až na čtyřnásobek. Podle odhadů by tyto poplatky, za předpokladu, že obce nezmění způsob likvidace odpadů, přinesly do státního rozpočtu do roku 2020 o téměř šest miliard více než při nyní platné legislativní úpravě. Podle ministerstva by i tento nárůst byl sociálně únosný a nepřesáhl by částku 50 korun ročně na jednoho občana.

Obce však nevidí hlavní problém v poplatku, ale v nových nákladech na dopravu odpadu do spaloven. „Hlavní problém vidíme ve vzdálenosti. Jestliže dnes máme 150 skládek, které fungují, a pak budeme mít osm zařízení na energetické využití, tak se nám minimálně zdvacetinásobí dopravní vzdálenosti. Z toho máme největší obavu,“ tvrdí Kazda s tím, že právě poplatek za dopravu obce neúměrně zatíží a přeprava odpadu na delší vzdálenosti bude mít navíc ve výsledku také negativní dopad na životní prostředí.

Miloš Cihelka