Chcete nejprve tu dobrou, nebo špatnou zprávu? Hrubá měsíční mzda zaměstnanců v Česku u plných úvazků ve druhém čtvrtletí přesáhla 40 tisíc korun. Meziroční růst však byl pouze 4,4 procenta a nestačil tak na vyrovnání vysoké, zhruba 14procentní inflace. Výsledkem je tak pokles reálné kupní síly českých zaměstnanců o 9,8 procenta oproti loňsku.
Stále platí, že medián mezd (tedy hrubý příjem průměrně placeného Čecha) je nižší než mzdový průměr, který ovlivňují vysoké příjmy nejlépe placených zaměstnanců. Ve druhém kvartálu tento medián dosáhl 34 111 korun, přičemž u mužů dosáhl 36 925 korun a u žen 31 170 korun. Jak dále Český statistický úřad oznámil, osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 a 65 tisíci korunami hrubého (na plný úvazek).
ČSÚ upozorňuje také na výrazné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky. V ubytování, stravování a pohostinství došlo ke zvýšení mzdové úrovně o 11,3 procenta (na 23 586 Kč), v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta (na 28 475 Kč) či v oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 9,7 % na 35 342 Kč). Nadprůměrný růst mezd se udržel také v oboru telekomunikací a IT (o 11 % na 69 854 Kč).
Ve veřejné správě a obraně platy vzrostly v průměru o 3,8 procenta. Speciálním případem je potom zdravotní a sociální péče, kde se průměrná mzda snížila o 20 procent. Je to způsobeno velmi vysokou základnou minulého roku, kdy byly vyplaceny mimořádné tzv. covidové odměny.
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává hlavní město nadále nejbohatším regionem, průměrná mzda v Praze byla 49 221 korun hrubého. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 41 825 korunami. Naopak Karlovarský kraj zůstal regionem s nejnižší mzdovou úrovní (34 725 Kč), s odstupem následován Pardubickým krajem, kde se průměrná mzda dostala na 35 385 Kč. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily na 36 211 korun a v Jihomoravském kraji na 39 041 korun.
ČSÚ uvedl také výši mediánové (tedy nikoli průměrné) mzdy podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance. Nejvyšší výdělky v prvním pololetí pobírali vysokoškoláci s 50 399 korunami. Středoškoláci s maturitou si vydělali mnohem více (36 513 Kč) než ti bez maturitního vysvědčení (30 262 Kč). Zaměstnanci s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním do mediánově dostali na příjem 41 762 korun hrubého.
Hlavní ekonom firmy Cyrrus Vít Hradil očekává, že k reálnému chudnutí českých zaměstnanců vlivem raketové inflace bude docházet i nadále. „Průměrné mzdy podle nás v letošním roce narostou o solidních 9 procenta, což ovšem po zohlednění inflace bude znamenat reálné zchudnutí o zhruba 7 procent, tedy nejvíce v novodobé historii,“ uvedl Vít Hradil.
Tomáš Rovný
