INZERCE

MZ připravilo vyhlášku pro lékaře – absolventy. Jen toto nestačí, stěžuje si ČLK. A chce další změny ve specializačním vzdělávání

Čeští lékaři a s nimi i jejich profesní komora si již delší dobu stěžují na to, že postgraduální vzdělávání lékařů v Česku je nepřehledné a cesta k atestacím komplikovaná. I z toho důvodu prý mladí lékaři odcházejí do zahraničí, kde mají vzdělávání jasné a s pevnými pravidly. Velkou komplikací podle České lékařské komory (ČLK) je, že k zákonu o vzdělávání, který je platný již rok, neexistují prováděcí předpisy. Konkrétně již přes rok chybí vyhláška, která má stanovit, jaké mají čerství absolventi fakult kompetence. Nyní ministerstvo zdravotnictví tuto vyhlášku připravilo a rozeslalo k připomínkám. Komora k ní sice žádné výtky nevznesla, přesto námitky má. „Netvrdím, že vyhláška o kompetencích lékaře – absolventa není potřeba, ale ničemu výrazně nepomůže, jelikož to nedostatek lékařů nijak neřeší,“ zdůraznil prezident ČLK Milan Kubek.

 

Lékaři z českých nemocnic sice odcházejí do zahraničí hlavně kvůli penězům, ovšem navrch lamentují nad tím, že nemohou v Česku jen tak získat atestaci, jelikož k tomu nejsou vymezena jasná pravidla. „Takže odcházejí tam, kde jim to jasně nalinkují,“ zdůrazňoval již loni viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Komora tehdy upozorňovala na to, že problémy jsou nejen s nadstavbovými atestacemi, ale také s postgraduálním vzděláváním obecně. Podle ČLK se tyto problémy dosud nevyřešily.

Lékařům totiž chybí dlouho slibovaná vyhláška, která má stanovit kompetence čerstvých absolventů lékařských fakult. Loni novelizovaný zákon říká, že bez odborného dozoru či dohledu může lékař vykonávat jen činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných studiem, ovšem ve vyhlášce to definováno není. Podle České lékařské komory  chybí i další prováděcí předpisy.

„Praxe, kdy zákonodárci schválí zákon a teprve následně začne tvorba prováděcích předpisů, které mohou důsledky tohoto zákona zásadním způsobem modifikovat, je jedním z nešvarů české politiky. Komoroví právníci tomu celkem přiléhavě říkají ´legislativní humus´,“ uvedl k tomu pro Zdravotnický deník docela nedávno prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Podle něj proti novele zákona upravující vzdělávání lékařů komora již loni výrazně protestovala – a to právě kvůli chybějícím doprovodným předpisům – nakonec ji ale zákonodárci schválili.

Přes rok běží celé specializační vzdělávání na čestné slovo…

„Neexistence vyhlášek, které by upravily proces vzdělávání podle nového zákona, je obrovský problém, který komplikuje život mladým lékařů a ti pak zůstávají v nejistotě. Kvůli nízkým mzdám a nevyhovujícím pracovním podmínkám nám mladí lékaři utíkají do ciziny a ministerstvo zdravotnictví je navíc vyhání svojí neschopností stanovit jasná pravidla pro jejich vzdělávání. Uvědomte si, že již déle než rok běží celé specializační vzdělávání ´na čestné slovo´. Ve skutečnosti neexistují akreditovaná zdravotnická zařízení, nejsou schváleny vzdělávací programy. Nikdo nic neví a všichni doufají, že se to zase nakonec tak nějak počesku ´zakuliší´, tedy že se platné právní předpisy obejdou či ohnou,“ řekl tehdy k problému také Kubek.

Ministerstvo zdravotnictví se ale vůči jeho tehdejším slovům ohradilo a v srpnu pro Zdravotnický deník uvedlo: „Vyhláška o činnostech, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu nebo bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti, byla ministerstvem zdravotnictví připravena, již prošla vnitroresortním připomínkovým řízením a v nejbližších dnech bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení.“

Návrh vyhlášky je už znám, praví se v něm:

„Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. j) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 201/2017 Sb., k provedení § 4 odst. 3 věty první zákona: (1) Lékař může po získání odborné způsobilosti bez odborného dohledu a bez odborného dozoru v rámci poskytování zdravotních služeb a) provádět komplexní vyšetření pacienta, opakované komplexní vyšetření pacienta, cílené vyšetření pacienta a kontrolní vyšetření pacienta, zahrnující také získání anamnézy a fyzikální vyšetření, avšak bez provedení diagnostické rozvahy a závěru, bez učinění rozhodnutí…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Olga Böhmová