Poslanci budou na aktuální schůzi projednávat novelu zákona o myslivosti. Se současnou novelou nesouhlasí myslivci, ochranáři a vlastníci pozemků. Myslivcům se nelíbí snížení výměry honiteb, navrhovaný systém stanovování výše odlovu zvěře a pokuty za nedodržení plánu odlovu. Ochranáři protestují proti nesmyslnému vybíjení zvěře. Vlastníci se brání znárodňování a rozhodování úředníků. Všichni dotčení jsou proti novele zákona o myslivosti. Vláda má rozhodnout o osudu zvěře, fungování mysliveckých spolků a vlastnických právech, ale výhrady všech zainteresovaných stran nechce slyšet. Rozhoduje o nich bez nich. Českomoravská myslivecká jednota, myslivci, ochranáři a vlastníci pozemků oslovují politiky, aby pro novelu zákona o myslivosti nehlasovali. Podle nich může negativně ovlivnit, jak bude vypadat v budoucnu naše příroda.
Novelu mysliveckého zákona připravilo ministerstvo zemědělství, v červnu prošla vládou. Podle resortu Marka Výborného (KDU-ČSL) má nová zákonná úprava napomáhat s redukcí vysokých stavů spárkaté zvěře, a tím i škody na zemědělských pozemcích, plodinách a na lesích. Novela má také zjednodušit administrativu, posílit práva vlastníků honebních pozemků, zavést digitalizaci myslivosti a omezit papírování.
Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru. Celkově na 2,5 miliardy korun ročně se odhaduje částka za škody v lesích a náklady na preventivní opatření proti nim.
„Novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ řekl k novele ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách bude průběžně zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Každý rok ho zveřejní v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM). Myslivci či myslivecká sdružení budou povinni splnit minimální výši lovu určenou podle stupně poškození lesa. Nebude-li minimální lov splněn, orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) uloží uživateli honitby (myslivcům) sankci od 50 do 200 tisíc korun za první rok, v dalším roce se pokuta zvyšuje. Kontrolu lovu usnadní plánovaná digitální evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře v ISEM, která bude podle předpokladu spuštěna za 2 roky.
„Ulovenou zvěř označí myslivec plombou a do evidenčního systému ISEM nahraje fotografii uloveného kusu. Podle toho obce s rozšířenou působností snadno ověří, zda myslivci skutečně plní plán lovu. Zavádíme tak do myslivosti digitalizaci a omezujeme papírování pro myslivce i pro obce,“ uvedl ministr Výborný.
ISEM bude obsahovat také veškeré evidence myslivosti, například evidence plomb na označování ulovené zvěře, loveckých lístků nebo plány mysliveckého hospodaření. Nebude už nutné vyplňovat papírové výkazy nebo hlášení o plnění plánu lovu a rovněž bude redukováno množství sledovaných údajů. Myslivci už nebudou například muset vést evidenci psů, krmelců a posedů. Evidenci ulovené zvěře, informace o honitbě, počty myslivců atd. bude možné získat přímo z ISEM. Současně zde bude veden rejstřík honebních společenstev. To umožní veřejnosti dálkový přístup do rejstříku jako je tomu například u obchodního rejstříku. Digitalizovány budou také údaje o dosaženém mysliveckém vzdělání a následném vydávání mysliveckých lístků. To vše usnadní administrativu a komunikaci pro myslivce, majitele honebních pozemků, státní správu, veterinární správu i policii.
Naštvaní myslivci
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) má se zákonnou úpravou velké problémy. Jednota podporuje podle svých slov odpovědné myslivecké hospodaření v České republice a proto nechce například snížení výměry honiteb z 500 hektarů na 250 hektarů.
„Práva vlastníků jsou nepochybně velmi důležitý aspekt. Rozumíme tomu, že vlastníci honebních pozemků nad 250 ha vidí v novele cestu, jak si moci na vlastních pozemcích hospodařit po svém, bez nutnosti hledání dohody v rámci honebního společenstva. V diskusích s vlastníky a hospodáři vnímáme nejčastější stížnosti ze strany vlastníků pozemků o výměře jednotek nebo několik málo desítek ha, kteří si stěžují, že mají problémy se škodami zvěří a nemůžou se domoci zastání. To je jistě špatně a je třeba to řešit, ale tyto problémy nevyřeší snížení minimální výměry honitby. Naopak snížení bude kontraproduktivní,“ uvádí jednota.
ČMMJ tvrdí, že pro snížení škod působených zvěří je třeba komplexnějších opatření. „Dosavadní praxe mysliveckého hospodaření a problémy, které řešíme, jasně ukazují, že lov sám o sobě k systémovému snížení škod zvěří nestačí,“ komentuje předseda ČMMJ Jiří Janota.
Přes veškeré rekordní úlovky hlášené každým rokem nejsou myslivci schopni ulovit dost. Pro snížení škod působených zvěří je třeba komplexnějších opatření.
„Pouhý lovecký tlak bez koncepce vede jen k tomu, že se zvěř koncentruje v lokalitách, kde se cítí bezpečně, lokalitách odlehlých, v nepřístupném terénu apod., a dále se množí a samozřejmě také potřebuje přijímat potravu. Škody tedy pouze přesuneme do jiné lokality, kde však můžou být o to větší. Aby opatření proti škodám měla požadovaný efekt, je třeba uplatňovat lovecký tlak řízeně spolu s opatřeními, jako klidové zóny a pastevní plochy, intervalový lov atd. Pro takový způsob hospodaření ovšem potřebujeme dostatečný prostor, plochu a také konfiguraci krajiny a hranic honiteb. Už při současné min. výměře 500 ha je uvedení do praxe často problematické, protože vhodná lokalita pro zmíněná opatření zkrátka leží už ´u sousedů´ a ti chtějí také lovit. V praxi vidíme, že je lze uplatňovat pouze v honitbách dostatečně velkých. Snižování minimální výměry honiteb ve vztahu ke škodám působeným zvěří v těchto souvislostech nedává smysl. Minimální výměra honitby 500 hektarů je již dnes na hraně možností mysliveckého hospodaření a neodpovídá biologickým potřebám zvěře,“ uvádí dále Janota.
ČMMJ zároveň odmítá navrhovaný systém stanovovaní výše odlovu zvěře a sankce. Dnes si uživatel honitby vytvoří tzv. plán lovu, dá ho schválit zástupcům vlastníků (držiteli honitby), pokud oni plán odsouhlasí, tak státní správa myslivosti už jen dohlíží na jeho dodržení. Tudíž, výše a struktura lovu je v maximální míře v kompetenci držitele honitby, což jsou právě vlastníci.
Co se chystá?
Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) lesa vytvoří oblast, asi jako kdyby sloučil dva okresy dohromady, provede hodnocení škod zvěří v lese, určí výši lovu a tu direktivně rozepíše na jednotlivé honitby, tvrdí myslivci.
„Vše od stolu, protože, jak uvedl zástupce této organizace na semináři 8. 12. 2023 v Poslanecké sněmovně, nemají kapacitu hodnotit každou honitbu, natož každé katastrální území a už vůbec ne každý hektar. Zde se rozevírají nůžky mezi ideou (lov dle stavu prostředí), která je správná a praktickou realizací. Takže v čem je rozpor? Vlastníci se těšili, že budou buď s myslivci ze spolků nebo bez nich vykonávat právo myslivosti, dle své svobodné vůle a záměrů, že budou opravdoví svébytní ´páni´ ve svých honitbách. Domnívali se, že si vyhodnotí např., že zajíců a srnčí zvěře chceme mít stejně nebo více, protože jsou z jejich pohledu nekonfliktní, prase divoké snížíme, protože působí škody na loukách a obilí a jelení zvěř taktéž snížíme třeba na polovinu stavu z důvodu ochrany lesa. Krásná idea a ono je to jinak, diktovat bude úřad a úřad bude rozdávat pokuty, pokud navýšený lov myslivec nebo vlastník – zemědělec (pokud má lovecký lístek a povolenku) nesplní. Ministerstvu zemědělství byl v minulých dnech předložena studie, která konstatuje, že stanovený propočet lovu v jednotlivých honitbách bude v řadě případů nesplnitelný a nereálný,“ pokračuje ČMMJ.
Stát bude rozdávat myslivcům pokuty
Myslivci argumentují tím, že jsou stejná skupina lidí, jako dobrovolní hasiči.
„Je to dobrovolná činnost stejně jako každá jiná. Lidé ji dělají rádi, zadarmo, z vlastního přesvědčení, na svoje náklady. Myslivci obětují statisíce hodin volného času, zastupují stát a šetří mu tím finance. Místo toho, aby přišla od státu pro tyto lidi motivace nebo alespoň podpora, tak přichází demotivace v podobě pokut. Jaký to bude mít dopad? Sníží se klesající počet myslivců, tím pádem nebude, kdo by lovil zvěř. Její počet se zvýší a tím i škody na polních a lesních porostech. Přitom v organizacích zřízených státem (Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky), honitbách školních polesí a národních parcích jsou zaměstnanci motivování nemalou finanční odměnou a materiální pomocí za odstřel zvěře. Dává vám to smysl?“ táží se myslivci.
Nárokové povolenky pro vlastníky 30 hektarů, vyjmutí řady druhů zvěře ze zákona o myslivosti
V dnešní době mají vlastníci veškerá práva. Mohou rozhodovat, zda ve svých honitbách budou hospodařit sami nebo honitbu pronajmou. V případě pronájmu si na základě smluvního vztahu mohou ochránit veškerá svá práva.
Umožnění lovu vlastníkům, pachtýřům či osobám blízkým povede podle ČMMJ k narušení pojetí tradičního mysliveckého hospodaření v České republice. S možností, že vlastník honitbu pronajme a dále na základě zákona umožníme lov dalším lovcům, se nesetkáme v žádné ze zemí středoevropského regionu.
Vyřazením druhů, které nelze obhospodařovat lovem, ze seznamu zvěře, se kterým aktuální novela počítá, nad nimi podle ČMMJ uživatel honitby zcela ztratí kontrolu a také znemožní jejich případnou nutnou budoucí regulaci.
„Dnes má stát v ustanovení platného zákona možnost uložit myslivcům prostřednictvím § 36 a §39 opatření ke snížení stavů, popř. ke zrušení chovu. V navrhované podobě bude muset tento požadavek nejspíše podpořit finanční kompenzací. Rovněž se dá očekávat složitost ve vyplácení finanční podpory ze strany státu na péči o tyto druhy a úpravu jejich biotopů. V současné době probíhá na Ministerstvu životního prostředí vypořádání připomínek k novele zákona č.114/1992 Sb. Tato legislativní norma přitom společně se zákonem č. 246/2023 vůbec nereflektuje na problémy, které vzniknou s vynětím řady druhů zvěře ze zákona o myslivosti č.459/2001 Sb,“ pokračují zástupci myslivecké jednoty.
Vlastníci se brání znárodňování a argumentují nálezem Ústavního soudu
Vláda učinila na svém zasedání dne 12. června 2024 podle myslivecké jednoty počáteční kroky k uzákonění znárodnění práv vlastníků lesních a zemědělských pozemků.
„V rámci připravované novely zákona o myslivosti podnikla vláda pětikoalice legislativní kroky ke znárodnění práv vlastníků lesních a zemědělských pozemků týkajících se výkonu práva myslivosti. Vláda při svém rozhodování nerespektovala nález Ústavního soudu č. 49/2007 (část III. odst. 31), který konstatuje: Základní principy mysliveckého zákona v prvé řadě musí respektovat potřeby zvěře, v druhé řadě zájmy chovu zvěře a teprve poté zájmy vlastníků honebních pozemků, nájemců těchto pozemků, myslivců atd,“ tvrdí zástupci ČMMJ.
Návrh odebírá právo myslivosti vlastníkům pozemků a nově jej přiznává subjektům, které na nich hospodaří
Současně účinný zákon o myslivosti je nastaven tak, že výkon práva myslivosti náleží vlastníkům pozemků, kteří se sdružují do tzv. honebních společenstev. Honební společenstva jsou držiteli honiteb, což jsou území, na kterých lze vykonávat právo myslivosti. Rozhodování vlastníků pozemků v rámci honebních společenstev probíhá při hlasování na valné hromadě, kde se počet hlasů jednoho vlastníka odvíjí od výměry vlastněných pozemků (každý započatý hektar = 1 hlas). Dle základních demokratických principů je zřejmé, že o chodu honitby s výměrou např. 1000 hektarů nemůže sám o sobě rozhodovat vlastník, který v ní vlastní pouhých 30 hektarů pozemků. Rozhodování je tak založeno na vzájemné dohodě, a především vůli většiny vlastníků.
Novela podle ČMMJ odebírá právo myslivosti vlastníkům pozemků a nově jej přiznává subjektům, které na pozemcích zemědělsky hospodaří.
„Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o největší možný stupeň demokracie, avšak ministerstvo zemědělství pod vedením ministra Marka Výborného spolu s radikálně smýšlejícími frakcemi navázanými na určité, byť nepočetné, lobbistické skupiny z řad moderních zemědělců, radikálních lesníků a nestátních ochranářských organizací tohoto názoru nejsou. Do návrhu novely zákona o myslivosti se tak dostal institut jako vystřižený z Hradeckého programu Komunistické strany Československa z roku 1947. Konkrétně jde o to, že vládou schválený návrh novely zákona odebírá právo myslivosti vlastníkům pozemků a nově jej přiznává subjektům, které na pozemcích zemědělsky hospodaří!“ nekompromisně tepají zástupci ČMMJ.
Posílení práv vlastníků je pouhá fráze, tvrdí myslivci
V praxi by vše podle myslivecké jednoty mělo vypadat tak, že pokud vlastníci zemědělských pozemků tyto pronajmou za účelem zemědělské výroby subjektu, který v rámci svého podnikání z pozemků čerpá dotace a generuje zisk, jsou navíc prostřednictvím honebního společenstva povinni tomuto zemědělsky hospodařícímu subjektu vydat i povolenku k lovu zvěře. Konkrétně se jedná o jednu povolenku na každých 30 hektarů pozemků.
„Ad absurdum může nastat situace, že se nájemci pozemků zřeknou finančních náhrad za škody zvěří na svých pozemcích a ti samí nájemci si požádají o vydání povolenek k lovu v již pronajaté honitbě jinému subjektu,“ varuje ČMMJ.
Posílení práv vlastníků je podle myslivecké jednoty pouhou frází.
„Celá tato věc je o to více šokující, že ministerstvo zemědělství podobná opatření deklaruje jako ´posílení práv vlastníků pozemků´. Veškerá odborná argumentace ze strany předkladatele zákona se smršťuje na pouhé fráze o programovém prohlášení vlády, se kterým jsou však navrhovaná opatření v přímém rozporu, případně jsou nekoncepční řešení omlouvána jako politická rozhodnutí. Nemalá část hospodařících vlastníků v minulém týdnu odeslala otevřenou výzvu poslancům ve věci odmítnutí takto zpracované novely zákona o myslivosti,“ argumentuje ČMMJ.
Posledním ze střípků do mozaiky arogance moci je podle myslivců skutečnost, že Legislativní rada vlády nedoporučila projednání novely zákona o myslivosti v předloženém znění z důvodu velkého množství nevypořádaných připomínek (přesto, že ministr Marek Výborný stále dokola tvrdí, že na novele je shoda zúčastněných stran), což bylo obejito sice zákonným, ale nestandardním rozhodnutím předsedy Legislativní rady vlády, a sice že Legislativní rada vlády se tímto návrhem již dále nebude zabývat a návrh bude posunut přímo do procesu schválení.
„Dalším příkladem ´posílení práv vlastníků pozemků´ z dílny ministerstva zemědělství je např. odebrání rozhodovacího práva o počtu zvěře vlastníkům pozemků na vlastních pozemcích. Nově bude tato pravomoc svěřena státním úředníkům, kteří mají vlastníkům pozemků od stolů kanceláří (sami úředníci k tomu deklarovali, že není v jejich silách zjistit skutečný stav ve všech honitbách) stanovovat, jaký počet zvěře je pro jejich pozemky nejlepší a v případě, že jej nedodrží, budou vlastníci, případně uživatelé honiteb zvolení vlastníky, státem sankcionováni. Kvůli tomuto se mezi zasvěcenými novému mysliveckému zákonu ne nadarmo říká ´vybíjecí zákon´. Někteří radikálně smýšlející lesníci se netají tím, že by rádi dosáhli stavu, kdy v krajině na plochu 100 ha bude žít 1 kus srnčí zvěře. V kombinaci se snížením minimální výměry honitby na 250 ha tak stojíme na prahu absolutní genocidy volně žijící zvěře. Na tomto příkladu absurdita návrhu zákona přímo bije do očí – 2 kusy srnčí zvěře na honitbu!“ uzavírá Českomoravská myslivecká jednota.
Jan Hrbáček
