Ženy mají ve stáří o 40 % nižší příjem než muži, ačkoli porodily a často taky vychovaly novou generaci. Evropský parlament proto vyzývá, aby obě pohlaví dostávala v průměru stejné penze. Bruselští komisaři mezitím navrhují deregulaci, abychom více spořili prostřednictvím soukromých finančních produktů.

Obyvatelky Evropské unie prací nebo podnikáním vydělávají průměrně o 16 % méně, než muži. Příjmové rozdíly potom ještě narostou odchodem do penze. Ženy totiž dostávají důchody průměrně o 40 % nižší, než zástupci opačného pohlaví.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) přiznává, že mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly: Někde třetina žen nepobírá vůbec žádný starobní důchod, zatímco v České republice dostávají dámy “jenom” o 13,4 % méně než muži. Stávající situaci ovšem označuje jako “nespravedlivou” a podpořila výzvu Evropského parlamentu, abychom rozdíl nadobro odstranili. “Respektujeme dělbu kompetencí mezi Unií a členskými státy, nechceme diktovat konkrétní kroky. Strategie Evropské unie ale musí spočívat v podpoře mateřství a ocenění práce pečujících rodičů,” říká Šojdrová.

Evropská komise mezitím vyzývá členské státy, aby svými regulacemi nebránily nadnárodním penzijním produktům. V komerčním spoření vidí velký potenciál, který však zatím využívá “pouze” 27 % občanů ve věku 25 až 59 let. “Panevropské důchody by měly doplňovat ty stávající – státní, zaměstnanecké a vnitrostátní osobní penzijní produkty,” vysvětluje europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR).

Mohlo by vás zajímat

Evropský parlament vyzývá, aby důchodkyně dostávaly stejně

Europoslanci přijali usnesení “o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu”. Tvrdí tam například, že k základním pilířům naší společnosti patří “neformální péče” (“neviditelná práce”), kterou ve velké míře vykonávají ženy, a taky proto mají potom nižší penze. Zároveň odsuzují diskriminaci v zaměstnání, kde někteří muži vydělávají více jenom kvůli “nevysvětlitelné” složce platu.

[mn_protected]

Vyzývají Komisi a členské státy, aby identifikovaly a omezily příčiny současného stavu. Taky však píšou, že už existuje směrnice 2006/54/ES (o rovných příležitostech v zaměstnání), “která byla jasně a dostatečně provedena pouze ve dvou členských státech”.

Evropská komise navrhuje panevropské spořící produkty

Bruselští komisaři chtějí do roku 2019 vytvořit “unii kapitálových trhů”, aby usnadnili investice, spoření apod. Taky proto navrhují speciální nařízení “o panevropském osobním penzijním produktu”, díky kterému bychom například nemuseli měnit pojišťovnu, pokud se přestěhujeme mimo Českou republiku.

Komisaři vyzývají členské státy, aby zmírnily svoje stávající regulace. “Celoevropský produkt osobních penzí” mají nabízet pojišťovací a investiční společnosti, banky, zaměstnanecké fondy nebo správci aktiv, schválení odpovědným unijním orgánem EIOPA.

Návrh posoudí a následně odmítnou, nebo přijmou europoslanci a národní ministři, teprve potom eventuálně nabude účinnosti.

Česká vláda hledá zdroje spíše v dalších daních

Česká vláda v červenci zveřejnila studii, podle které “nepotřebujeme radikální reformy”. Šéf premiérových poradců Vladimír Špidla a ekonomický expert sociálních demokratů Michal Pícl tam označují český důchodový systém jako “relativně dobře fungující” a “udržitelný”. Ale zároveň doporučují, aby veřejné výdaje na penze vůči tuzemskému HDP postupně stoupaly (ze současných zhruba 9 % na 12 %), například “prostřednictvím dalších daňových příjmů”.

Minimální starobní důchod letos činí 3 320 Kč. Česká správa sociálního zabezpečení spočítala průměrné částky za březen: v celé populaci starobních důchodců vyšlo 11 784 Kč, mezi muži 13 011 Kč a mezi ženami 10 707 Kč. Celkový příjem v některých případech ještě stoupá díky vdoveckým (průměrně 6 768 Kč) a vdovským (7 664 Kč) pojistným dávkám. Starobní důchod přes 50 000 Kč měsíčně dostává jenom kolem 30 občanů ČR.

[/mn_protected]

Petr Woff