Marně podal správní žaloby muž, který byl vyřazen z výběrového řízení na pozici justičního kandidáta, aniž by měl v termínu složenou zkoušku. Muž chce být soudcem a pozice justičního kandidáta je k tomu nejrychlejší cestou. Vztah mezi soudem a kandidátem je pracovně právní a pozice justičního kandidáta je úřední, zopakoval judikaturu Nejvyšší správní soud (NSS).
Muž se chtěl stát soudcem, vyplývá ze dvou zamítnutých kasačních stížností proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Městského soudu v Praze. V prvním případě se muž žalobou domáhal, aby soud vzal zpět rozhodnutí, kterým nebyl připuštěn k výběrovému řízení na pozici justičního kandidáta, neboť justiční zkoušku skládal až po skončení termínu přihlášky k výběrovému řízení. Takový spor ovšem nelze řešit správní žalobou, napsaly soudy zájemci o funkci soudce.
Totožnou žalobu podal muž proti Městskému soudu v Praze: „Žalobce se žalobou domáhal toho, aby soud zrušil přípis (e-mail) žalovaného ze dne 24. 2. 2022, kterým žalovaný žalobci sdělil, že byl vyřazen z výběrového řízení na pozici justičního kandidáta pro nesplnění podmínky přihlášky – vykonání odborné justiční zkoušky,“ shrnuje Nejvyšší správní soud.
Je odmítnutí kandidáta zásahem do práva na veřejnou funkci?
Muž v žalobách namítal, „že funkce justičního kandidáta je v současné době zásadním požadavkem pro výkon funkce soudce, která je bezesporu významnou veřejnou funkcí. Výkon funkce justičního kandidáta představuje primární a zároveň nejkratší cestu ke splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce soudce.“
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Irena Válová
