Donald Trump ještě ani neusedl do Oválné pracovny v Bílém domě, ale vztahy v jeho okolí už se stačily vyostřit. Do sebe se totiž pustily včetně vzájemných urážek dva vlivné proudy mezi jeho poradci a blízkými spolupracovníky – technologičtí magnáti v čele s Elonem Muskem na straně jedné a krajní příznivci konzervativního hnutí MAGA (Make America Great Again) na té druhé. Rozbuška? Přístup k migraci a k přijímání vysoce kvalifikované pracovní síly.
Na první pohled se to může zdát malicherným sporem o víza, ale ve skutečnosti jde o první příznak daleko hlubšího rozkolu, jehož výsledek ovlivní v nadcházejícím volebním období americkou ekonomiku a finanční trhy. Ve své analýze na to upozorňuje britský týdeník The Economist.
Přibližuje přitom, že svět moderních technologií přichází do Washingtonu vůbec poprvé. A přináší s sebou zcela jiný pohled na svět, než má zmíněné hnutí MAGA z Trumpova okolí. To se staví dlouhodobě proti volnému obchodu a proti migraci.
Důležitou pozici v něm má například neústupný Stephen Miller, kterého zvolený prezident vybral na vlivnou pozici zástupce vedoucího své kanceláře. Tradiční republikánský proud reprezentuje také Scott Bessent, který má usednout do křesla na ministra financí, nebo Kevin Hassett, vedoucí Národní ekonomické rady.
Mohlo by vás zajímat
Jenže Trump zároveň do klíčových funkcí jmenoval i zástupce zcela nové frakce technologických magnátů ze Sillicon Valley, která stojaté republikánské vody v tomto směru značně rozbouřila. Říkejme jí jednoduše „technologie”.
A nejde přitom jen o Muska, kterému Trump svěřil vedení nově vytvořeného ministerstva pro efektivitu vlády (DOGE). The Economist uvádí další jména, například technologický investor David Sacks byl jmenován Trumpovým „carem” pro kryptoměny a umělou inteligenci. Podle svých vyjádření doufá, že se mu podaří uvolnit omezení pro kryptoprůmysl a spolu s dalšími příchozími ze Silicon Valley zmírnit kontrolu nad umělou inteligencí, aby podpořili rychlejší pokrok.
Vliv frakce ale sahá dál, než jen do technologické politiky. Další „venture” investor Marc Andreessen se sám nechal slyšet, že tráví zhruba polovinu svého času jako „dobrovolník” v Trumpově sídle v Mar-a-Lago na Floridě. Scott Kupor, který pro Andreessena pracoval, bude řídit Úřad pro správu personálu, který dohlíží na přijímání zaměstnanců ve veřejném sektoru. Bývalí zaměstnanci firem Palantir, Thiel Foundation a Uber byli jmenováni do rolí na ministerstvu zahraničí, ministerstvu zdravotnictví a v Pentagonu, upozorňuje britský týdeník.
Dříve podobná linka fungovala jinak – dveře se rychle otáčely hlavně mezi Wall Street a ministerstvem financí. A to až tak, že Goldman Sachs se přezdívalo „Government Sachs„ , tedy „vládní Sachs”. Trump se teď naopak snaží přenést do technokracie svět technologií.
Stejná slova, různé významy
To je pro americkou politiku zásadní novinka. Po léta byl Washington místem, kterému se technologičtí bossové spíše vyhýbali. Výjimky tvořily situace, kdy si je Kongres pozval „na kobereček” k veřejnému pokárání. Nyní ale „technologie” vnímají vládu jako něco, co lze ovlivnit a narušit. To by mohlo teoreticky přinést Americe prospěch.
Stejně jako zbytek Trumpova týmu chtějí technologičtí magnáti zvýšit ekonomickou a technologickou výhodu Spojených států zjednodušením regulací a podporou inovací.
A například zapojení odborníků na umělou inteligenci se s ohledem na její pravděpodobný ekonomický a strategický význam jeví jako dobrý nápad. Dosáhnout větší efektivity vlády v praxi, to je ale jiná věc než teorie.
Základním problémem v tomto směru je podle The Economist ten fakt, že když „technologie” a MAGA deklarují podporu heslu „Amerika na prvním místě“, myslí tím ve skutečnosti různé věci. Zatímco hnutí MAGA doufá v obnovení vize minulosti, včetně nemožného návratu ke zlatým časům průmyslové výroby, technologie se dívá dopředu. Chce naopak urychlit pokrok. Svět MAGA by tím nechala daleko za sebou.
Tyto protichůdné vize se tak nevyhnutelně promítnou do politických sporů. MAGA se obává, že přistěhovalci berou Američanům práci, zatímco technologie chce nejlepší talenty bez ohledu na národnost. Má také libertariánské sklony podezřívavé vůči vládě.
Obě skupiny shodnou v tom, že Čínu považují za soupeře (s výjimkou Muska, pro nějž je to zkrátka místo k výrobě a prodeji aut). Zatímco však MAGA věří, že Peking využívá vzájemný obchod v neprospěch USA, technologie těží z toků talentu, kapitálu i zákazníků.
A i kdyby byla oblast technologií ušetřeny prvního kola plánovaného uvalení tvrdých dovozních cel, tak očekávaná „totální” obchodní válka by mohla tvrdě zasáhnout služby, které poskytují, vysvětluje The Economist.
Agent chaosu na scéně
Samotný Trump se přitom tyto rozpory ani nesnaží urovnat, ve skutečnosti situaci ještě více komplikuje. Místo aby vyřešil napětí mezi svým týmem a stanovil jasný směr, bude podle týdeníků působit spíše jako „agent chaosu”. V konfliktech a v intrikách se totiž vyžívá. A bude si také užívat moc, kterou nad jednotlivými frakcemi ze svého okolí má, odhaduje The Economist.
Další riziko pro technologii představuje ona sama. Ve svém tlaku na osekání byrokracie a zvýšení efektivity administrativy by se mohla tato frakce zdiskreditovat. Vnímá totiž tento proces čistě jako inženýrský a praktický problém, nicméně bohatá historie dobře myšlených, ale zároveň neúspěšných reforem ukazuje, že jde spíše o problém politický. A s tou mají technologie jen málo zkušeností.
Ještě horší pak podle britského týdeníku je, že s ohledem na přímou komunikační a vlivovou linku na prezidenta by mohli být technologičtí magnáti v pokušení usilovat o protekcionistické výhody.
Ostatně přesně to očekávají i investoři a projevilo se to bezprostředně po volbách, když hodnota Muskova podniku prudce vzrostla a učinila ho nejméně o 150 miliard dolarů bohatším.
Kombinace vnitřních sporů, zpackané reorganizace administrativy a vlastního obohacování by mohla vyvolat všeobecný odpor, který by měl sílu zablokovat Trumpovi druhé funkční období.
Zda se tento chmurný scénář naplní, ale není podle The Economist zdaleka jisté. Místo aby se různé frakce Trumpova týmu vzájemně blokovaly a bojovaly proti sobě, mohou se v některých ohledech naopak v praxi podporovat. To by mohlo mít pro Ameriku příznivé důsledky.
Republikánský mainstream a technologičtí bossové by mohli například společně omezit ty nejradikálnější choutky MAGA v oblasti protekcionismu a imigrace, zatímco chytré nápady technologií na reformy by mohly být realizovány politicky obratným způsobem. Dynamiku celému procesu by mohla dodat shoda všech stran, že deregulace a inovace jsou pro další vývoj nezbytné.
Může to znít jako fantazie, nicméně k načrtnutému kompromisu by mohl Trumpovu administrativu nasměrovat a „popostrčit” akciová trh. V této souvislosti je třeba připomenout, že Trump je citlivý na ceny akcií a nebude chtít ohrozit prudký růst, který následoval po jeho znovuzvolení.
Vláda by tak mohla mít motivaci k hledání cest, které růst podporují. Každopádně platí, že přítomnost technologií ve Washingtonu představuje vysoké riziko, zároveň byla ale mohla, byť teoreticky,přinést vysoké zisky, uzavírá The Economist.
Klauni dál od ekonomiky
Například vlivný bruselský web Politico v této souvislosti připomíná, že Trump na ty nejdůležitější a nejklíčovější ekonomické funkce ve své administrativě nominoval zástupce umírněného republikánského mainstreamu.
Všeobecně se proto podle deníku očekává, že právě oni budou vyvažovat nejextrémnější protekcionistické choutky „hardcore” stoupenců MAGA.
Investoři i diplomaté si tak oddechli, zvláště po Trumpových kontroverznějších nominacích na pozice, jako je ministr obrany a generální prokurátor. „Klauny držel dál od ekonomiky,“ řekl jeden z diplomatů ve Washingtonu.
Politico ale zároveň zmiňuje, že zastánci MAGA zůstávají páteří Trumpova okolí. A na rozdíl od jeho prvního funkčního období, kdy se do administrativy dostali i lidé s jinými názory, tentokrát byli téměř všichni náležitě „ideově prověřeni”. To dělá ze zastánců MAGA mnohem mocnější skupinu – od lídrů až po nižší technokraty, kteří jejich vize realizují.
Také Politico přitom v této souvislosti zmiňuje ostré spory kolem migrace, zároveň ale upozorňuje, že další spory mezi oběma křídly může vyvola třeba otázka daňových škrtů. To je přitom doslova základní kámen Trumpovy ekonomické politiky.
Frustrující bitvy
Trumpův hlavní stratég z doby prvního mandátu Steve Bannon nedávno vyzval k vyšším daním pro korporace a bohaté. Součástí nové administrativy sic Bannon není a sám Trump se zatím podle všeho chystá udělat přesný opak, zároveň je ale stále velmi vlivným oblíbencem skupiny MAGA. A právě jeho odlišný pohled na věc může být zdrojem budoucích neshod.
Další trhliny pak podle Politica nepochybně odhalí přímo samotné vládnutí. V podstatě každý republikán se například může teoreticky ztotožnit s myšlenkou na zeštíhlení vládního aparátu, jenže praktické otázky spojené s tím, co přesně osekat a jak, představují značné dilema.
Trump slíbil, že se třeba systém sociálního zabezpečení zůstane nedotčen. Ale republikánští zákonodárci, kteří už jednali s Muskem, tvrdí, že nedotknutelné nebude ve skutečnosti nic. Zajímavé je i to, že Trump už pověřil Millerovu manželku Katie, aby se připojila k DOGE. To naznačuje, že tábor MAGA chce mít nad technologickými magnáty pečlivý dohled.
Vedoucí představitelé DOGE už přitom ochutnali, jak frustrující mohou být legislativní bitvy, připomíná Politico. V prosinci, když Kongres schválil rozpočet, aniž by proti vůli Trumpa i Muska zvýšil dluhový strop, reagoval nejbohatší muž světa jen velmi zdrženlivou pochvalou republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. „Odvedl dobrou práci. V rámci možností,“ řekl Musk.
Problém je, že okolnosti se nezlepší. Politika je tvrdá. A i když je Trumpův nový tým lépe připravený a soudržnější než v prvním funkčním období, čeká ho náročná zkouška, odhaduje bruselský server.
