Jedním z významných témat letošních voleb do Evropského parlamentu bude konkurenceschopnost, říká v rozhovoru s Ekonomickým deníkem prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jan Rafaj. Podle Rafaje bude na stole nejen otázka globální konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i reálných dopadů evropských politik na konkurenceschopnost firem působících v České republice. S tím bude spojeno odstraňování překážek na jednotném trhu; ale také problematika podpory vědy a výzkumu, zejména aplikovaného výzkumu; možnosti posouvání České republiky směrem nahoru v dodavatelských řetězcích; problematika správného vybalancování dekarbonizace; problematika dostatku pracovní síly s potřebnými profesionálními dovednostmi; regulační zátěž a související administrativní požadavky na firmy nebo rychlost povolovacích procesů.
Jaká budou podle Vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Po zkušenostech z posledních dvou desetiletí lze předpokládat, že předvolební kampaň v České republice opět nebude akcentovat významná evropská témata, nýbrž aktuální národní témata. Pokud bychom měli ale pojmenovat tři oblasti, které v rámci letošní předvolební kampaně do Evropského parlamentu považuje za nejvýznamnější Svaz průmyslu a dopravy České republiky, byla by to patrně: Bezpečnost jako komplexní úkol: Mezinárodní bezpečnost, ekonomická bezpečnost, kyberbezpečnost, bezpečnosti dodávek energií a surovin za dostupné ceny, vztah bezpečnosti a dekarbonizace (vč. vývoje Zelené dohody do roku 2040), vztah otevřenosti a nutného omezování rizik, rozšiřování sítě obchodních dohod, FDI screening (Foreign Investment Screening – prověřování zahraničních investic – pozn. red.), a podobně.
Dále pak konkurenceschopnost: otázka nejen globální konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i reálných dopadů evropských politik na konkurenceschopnost firem působících v České republice; odstraňování překážek na jednotném trhu; problematika podpory vědy a výzkumu, zejména aplikovaného výzkumu; možnosti posouvání České republiky směrem nahoru v dodavatelských řetězcích; problematika správného vybalancování konkurenceschopnosti a dekarbonizace; problematika dostatku pracovní síly s potřebnými profesionálními dovednostmi; regulační zátěž a související administrativní požadavky na firmy, rychlost povolovacích procesů apod.
V neposlední řadě musím zmínit vstup České republiky do eurozóny: Otázka zájmů proexportně orientované ekonomiky versus obavy o národní suverenitu; přínosy společné měny pro české firmy a občany; zvýšení atraktivity České republiky pro mezinárodní investory; odpadnutí volatility kurzu české koruny k euru a tím předvídatelnější ekonomické prostředí; a v neposlední řadě rovněž otázka naplnění závazku České republiky přijatého při podpisu Smlouvy o přistoupení v roce 2003.
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Právo legislativního podnětu v EU přísluší Komisi: Maastrichtská smlouva sice udělila právo legislativního podnětu také Evropskému parlamentu, ten mu ale umožňuje většinou hlasů všech svých členů pouze požádat Komisi o předložení návrhu. Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí Evropskému parlamentu důvody.
Lisabonská smlouva tuto pravomoc dále rozšířila o případy, kdy Evropský parlament rozhoduje ze svého vlastního podnětu. Jedná se o tři ustanovení, podle nichž má Evropský parlament přijmout úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů, pravidlo pro výkon vyšetřovacího práva a statut a obecné podmínky výkonu veřejného ochránce práv. Jde tedy o záležitosti, které se Evropského parlamentu bezprostředně dotýkají. V tomto zvláštním legislativním procesu rozhoduje Evropský parlament na základě stanoviska Komise a se souhlasem Rady, nebo se souhlasem Rady i Komise.
V případě Evropského parlamentu tedy nejde primárně o výběr agend, ale o přístup k posuzování předložených návrhů. Zde je podle našeho názoru nejdůležitější trvat před přijetím jakéhokoli právního
aktu na zpracování kvalitních dopadových studiích, na zevrubném posouzení dopadů návrhu na konkurenceschopnost a z hlediska regulatorně-administrativní zátěže.
Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Bezpečnost jako komplexní úkol, tu jsem zmínil v odpovědi na první otázku, posílení konkurenceschopnosti a inovací, taktéž jsem ji zmínil v první odpovědi a rozšiřování Evropské unie a jeho dopady na bezpečnost a konkurenceschopnost.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období EP, považujete za nejpřínosnější a proč?
CBAM+CRMA (posílení konkurenceschopnosti a bezpečnosti Evropské unie). Legislativní zakotvení snížení administrativní zátěže o 25 procent (bylo uplatněno u právě projednávané legislativy, díky čemuž bylo např. u reportovacích standardů CSRD dosaženo snížení původních požadavků o přibližně 30 procent) a DSA+DMA+AI (posílení inovačního potenciálu evropské ekonomiky).
Kterou stěžejní legislativu by měl současný europarlament a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?
NZIA (podpora technologií, které mají přispět k posílení evropské soběstačnosti a odolnosti celé ekonomiky, za splnění klimatických cílů), nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, obchodní dohody EU: s Novým Zélandem, Chile, Mexikem a Mercosurem (Mercosur, španělsky: Mercado Común del Sur, česky Společný trh Jihu, je jihoamerické sdružení volného obchodu, zakládající členské státy byly Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay – pozn. red.) by měly vstoupit v platnost co nejdříve. Zároveň je třeba urychlit vyjednávání s Austrálií, Indií a zeměmi ASEANu.
Uvítáme, pokud bude značná část zbývajícího mandátu současné Komise a Parlamentu věnována racionalizaci již schválených předpisů, zjednodušení reportování a snižování administrativní zátěže.
Měla by být jednou z klíčových agend Evropského parlamentu a Evropské komise bezpečnost v Evropě, užší spolupráce členských států na vojenské bázi, bezpečnost dodávek strategických komodit, diverzifikace zdrojů strategických komodit? Jaké klíčové momenty v těchto tématech vidíte vy?
CRMA, obchodní dohody EU určitě ano. A to jak z hlediska vojenské bezpečnosti, tak ekonomické bezpečnosti.
Jan Hrbáček
