Sešla se Bezpečnostní rada státu, aby rozsekla nejpalčivější otázky české obrany. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý z Paříže vzkázal, že česká muniční iniciativa nekončí, nad nejdražším armádním nákupem v historii stále visí otazník.
Jak dopadne jednání o amerických stíhačkách F-35 a proč premiér změnil názor na pomoc Ukrajině?
Klíčové zasedání pod drobnohledem
Středa zřejmě bude pro českou bezpečnostní politiku přelomová. V 9 hodin ráno se sešla Bezpečnostní rada státu (BRS), aby projednala strategické priority nové vlády. Na programu je nejen budoucnost české role v dodávkách munice, ale i revize největších zbrojních zakázek. Jednání se účastní i prezident Petr Pavel, který má jako hlava státu právo být u debat o zásadních otázkách bezpečnosti země. Na jednání na úřad vlády dorazil vedle prezidenta také náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Nové složení rady, které kabinet schválil v prosinci, čítá osm členů. Místopředsedou je ministr průmyslu Karel Havlíček, dalšími členy jsou ministři obrany, zahraničí, financí, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Jako tajemník působí poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Právě tento tým musí sladit koaliční požadavky s mezinárodními závazky České republiky.
Babišův obrat: Koordinace ano, české peníze ne
Přestože Andrej Babiš před volbami muniční iniciativu ostře kritizoval a sliboval její zrušení, po jednání lídrů tzv. koalice ochotných v Paříži otočil. „Rozhodl jsem se, že muniční iniciativu rušit nebudeme,“ uvedl premiér. Česko si v projektu ponechá roli koordinátora, protože naše firmy i státní aparát disponují unikátním know-how, které je pro spojence nepostradatelné.
Základní podmínkou pokračování je však financování. Babiš rezolutně odmítá, aby do iniciativy nadále proudily peníze českých občanů. Projekt může podle něj běžet dál jen tehdy, pokud ho plně zaplatí jiné státy, jako je Německo, Nizozemsko nebo Kanada. Premiér zdůrazňuje, že vše musí probíhat transparentně a bez korupce, což bude Bezpečnostní rada státu zkoumat u předchozích kontraktů v hodnotě miliard korun.
Mohlo by vás zajímat
F-35: Nejdražší zakázka pod drobnohledem
Zatímco u munice vláda našla cestu k pokračování, osud 24 amerických stíhaček F-35 je méně jistý. Ministr financí potvrdil záměr provést hloubkový audit kontraktu za 150 miliard korun. Babiš už dříve naznačil, že pokud USA nedodají stroje v dohodnutém termínu roku 2031, bude Česko hledat cestu, jak od dohody ustoupit. Podle něj jsou letouny páté generace zbytečně drahé a armáda by měla spíše investovat do protiraketové obrany.
Zasedání rady má přinést jasnější obrysy toho, zda vláda podepíše další prováděcí smlouvy, nebo se pokusí vyjednat změnu podmínek. Ve hře je i prodloužení nájmu švédských stíhaček Gripen, což Babiš dlouhodobě prosazuje jako levnější alternativu. Rozhodnutí BRS bude klíčové pro směřování českého letectva na příští desetiletí.
Bilance iniciativy: 4 miliony kusů munice
Česká republika v roli koordinátora a dopravce dosud odvedla obrovský kus práce. Za celou dobu trvání iniciativy dorazilo na Ukrajinu přes čtyři miliony kusů velkorážové munice, z toho 1,8 milionu jen v loňském roce. Dárci celosvětově věnovali přes 100 miliard korun. Česko v minulosti přispělo dvěma až třemi miliardami korun, což je položka, kterou chce nová vláda pro rok 2026 zcela vyškrtnout.
Šéf Sněmovny a předseda koaliční SPD Tomio Okamura potvrdil, že koalice o věci jednala i před pařížským summitem. Panuje shoda, že Česko bude v projektu figurovat jako logistický uzel a odborný garant, ale finanční břemeno ponesou výhradně spojenci. Definitivní podobu této nové strategie stvrdí právě zasedající Bezpečnostní rada státu.
Fiala: Pokračování iniciativy je vynucené, hrozí ztráta prestiže
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) podle ČTK ostře zkritizoval postoj nové vlády k projektu dodávek velkorážové munice pro Ukrajinu. Podle něj iniciativa pokračuje pouze díky silnému tlaku zahraničních partnerů, nikoliv z přesvědčení současného kabinetu. Fiala upozornil, že se Česko vzdává aktivní role a úspěchu, který zemi přinesl značný mezinárodní respekt, a varoval před alibismem v zahraniční politice.
Rozhodnutí vlády projekt nerušit, ale pouze koordinovat bez finančního zapojení, považuje Fiala za neseriózní. Přirovnal to k nedávnému odmítnutí Prahy podílet se na garancích za unijní půjčku Ukrajině. Podle Fialy se tento kurz, kdy Česko po partnerech vše žádá, ale samo nic nenabízí, v diplomacii dříve či později vymstí a povede k izolaci země.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) označila změnu postoje nové koalice za přiznané pokrytectví. Připomněla předvolební výroky o „plesnivé munici“ a je ráda, že vláda pod tlakem spojenců ustoupila. Pokračování iniciativy je podle ní klíčové nejen pro obranyschopnost Ukrajiny, ale i pro renomé českého obranného průmyslu, který v projektu hraje zásadní roli.
