Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představuje Cestovní mapu velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2016 až 2022. Ta ukazuje, jakým způsobem Česká republika reaguje na výzvy a příležitosti v oblasti výzkumných infrastruktur na mezinárodním poli.
Výzkumné infrastruktury, včetně e-infrastruktur, jsou podle ministerstva jedním ze stěžejních pilířů národních výzkumných a inovačních systémů jednotlivých členských států Evropské unie, Evropského výzkumného prostoru jako celku a dalších makro-regionálních a globálních formací.
Představují páteřní síť pro provádění excelentního výzkumu a vývoje, jelikož v rámci svých kapacit sdružují kritické množství materiálních, finančních a lidských zdrojů a technologické a znalostní expertízy. Umožňují tím dosahovat průlomových poznatků v základním nebo tzv. „blue-sky“ výzkumu a „hraničním“ výzkumu v základních a aplikovaných vědních oblastech a vývoj pokročilých technologií vykazujících vysokou znalostní náročnost a potenciál pro uplatnění v moderních inovativních produktech a službách s vysokou přidanou hodnotou.
Výzkumné infrastruktury podle ministerstva školství vytváří příznivé prostředí, v němž dochází k efektivnímu propojování jednotlivých segmentů znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum, průmysl) vedoucímu k intenzivním interakcím těchto sektorů. Výsledky dosažené za využití kapacit výzkumných infrastruktur stimulují soukromé investice do výzkumu a vývoje a v konečném důsledku vedou k posilování tzv. „pákového efektu“. Výzkumné infrastruktury tak vytváří příznivé předpoklady pro rozvoj vědeckotechnických parků.
Investice do výzkumných infrastruktur mají, kromě samotných výsledků výzkumu a vývoje dosažených za využití jejich zařízení a kapacit, rovněž významný přesah do širokého spektra navazujících socioekonomických oblastí. Přispívají k rozvoji celých hospodářských odvětví a (z geografického pohledu) územních celků na úrovni regionů a makro-regionů. Výzkumné infrastruktury přitom zpravidla vznikají v přímé reakci na výzkumnou, vývojovou, potažmo společenskou poptávku. Generují tedy výsledky vysoké socioekonomické relevance a dopadů, které mají i výrazné multiplikační efekty.
Výzkumné infrastruktury propojené na mezinárodní úrovni a provozované na bázi otevřeného přístupu k jejich kapacitám umožňují také mnohem efektivněji reagovat na makro-regionální a globální výzvy, jimž čelíme. Jejich úspěšné adresování vyžaduje znalostně a technologicky vysoce náročná řešení. Propojování expertízy v mezinárodně sdílených „single-sited“ nebo „distribuovaných“ výzkumných infrastrukturách současně umožňuje předcházet nežádoucí fragmentaci a eventuálnímu dublování úsilí jednotlivých výzkumných organizací.
Podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy disponuje výzkumná komunita České republiky širokým spektrem odborných znalostí, které jí umožňují provozovat řadu národních výzkumných infrastruktur s významným mezinárodním přesahem, stejně jako účast v těch nejvýznamnějších panevropských a světových výzkumných zařízeních. To vyžaduje, aby Česká republika i nadále vytvářela příznivé prostředí pro provozování jednotlivých výzkumných infrastruktur v souladu s jejich specifickými potřebami, a to jak v oblasti právní, tak finanční.
Ministerstvo chce, aby Česká republika pokračovala v harmonizaci svého přístupu k výzkumným infrastrukturám v souladu s příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Provoz výzkumných infrastruktur České republiky tak prý přispěje k posílení výzkumu a vývoje a konkurenceschopnosti jak na úrovni národní, tak celoevropské.
-usi-
